Ehrlichióza

Ehrlichióza neboli anaplazmóza je antropozoonóza vyvolaná obligatorně intracelulárními bakteriemi a přenášená klíšťaty.

• jedná se o nově rozpoznané onemocnění – dříve se myslelo, že je infekční pouze pro psy
• může se podobat některým formám Lymeské borreliózy
• v ČR se vyskytuje jen velmi zřídka^[1]

Obsah 1 Etiologie 2 Patogeneze 3 Klinický obraz 4 Diagnostika 5 Terapie 6 Odkazy 6.1 Související články 6.2 Externí odkazy 6.3 Reference 6.4 Zdroj 6.5 Použitá literatura

upravit Etiologie

• gramnegativní baktérie rodu Ehrlichia, u nás Anaplasma (dříve Ehrlichia) phagophytophila
• přenos klíštětem (rod Ixodes, Amblyoma, Dermacentor)
• morfologie bakterií je proměnlivá, obvykle jde o koky či kokobacily
• nachází se uvnitř leukocytů v membránou ohraničených vakuolách, vytváří intracytoplazmatické vakuolární mikrokolonie zvané „moruly“^[2]

upravit Patogeneze

Bakterie pronikají do:

1. granulocytů – vzniká tzv. lidská granulocytární ehrlichióza/anaplasmóza – HGE, IGA – původce Anaplasma phagocytophilum, přenášen klíšťaty rodu Ixodes, rezervoárem jsou malí savci, lesní zvěř a koně; je možná souběžná infekce Borrelia burgdorferi
2. monocytů – vzniká lidská monocytární ehrlichióza/anaplasmóza – HME, IME – původce E. chaffeensis, přenášen klíšťaty rodů Amblyoma a Dermacentor, rezervoárem jsou psi a lesní zvěř^[2]

upravit Klinický obraz

• rozmanitý a hlavně nespecifický:
  • bolesti hlavy, únavnost, bolesti svalů, horečky, dyspepsie, kašel, nauzea, (u monocytární ehrlichiózy bývá přítomen makulopapulózní exantém)
  • postižení vnitřních orgánů – nejčastěji plíce, játra, CNS.^[1]

upravit Diagnostika

• nepřímá – průkaz protilátek imunofluorescenčním testem (IFA)
• přímá – PCR
• v krevním obraze: leukopenie (především neutropenie), trombocytopenie, někdy anémie
• zvýšeny jaterní testy^[2]

upravit Terapie

• širokospektrá antibiotika – doxycyklin, tetracyklin, chloramfenikol^[2]

upravit Odkazy

upravit Související články

upravit Externí odkazy

• SZÚ: Onemocnění přenášená klíšťaty v České republice

upravit Reference

1. ↑ ^{a b} BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
2. ↑ ^{a b c d} BARTŮNĚK, P. Lymeská borelióza [online] . 3. vydání. 2006. s. 116. Dostupné také z <http://books.google.cz/books/about/Lymesk%C3%A1_boreli%C3%B3za.html?id=JE3yhaOOLAgC>. 

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.

upravit Použitá literatura

• HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.

• LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.