Elektrický zubní kartáček

Elektrický zubní kartáček (EZK) je ruční elektrický přístroj s kartáčkovou hlavou osázenou vlákny, který je určen k čištění povrchů dutiny ústní.^[1]

Obsah 1 Rozdělení 2 Bezpečnost a účinnost 3 Praktická doporučení při použití EZK 3.1 Technika čištění 4 Odkazy 4.1 Reference

upravit Rozdělení

V současné době můžeme EZK rozdělit podle pohybu hlavy kartáčku na rotační, ze strany na stranu (side-to-side), rotačně-oscilační a sonické.

• U rotačních kartáčků vykonává hlava kartáčku kruhový pohyb.
• U rotačně-oscilačních kartáčků vykonává hlava kartáčku rotační pohyb střídavě v obou směrech otáčení.
• Principem sonických kartáčků je rozkmitání vláken na násadci na vysoké frekvenci (500Hz). Čistící efekt je pak docílen nejen kontaktem zubu se štětinami kartáčku, ale i sekundárním rozkmitáním kapaliny kolem zubů. Podle studie in vitro ^[2] nastává čistící efekt způsobený pohybem kapaliny i ve vzdálenosti 2mm a 3 mm od konce vláken kartáčku.

Další dělení je možné dle uživatele pro děti a dospělé či typem nabíjení na bateriové a akumulátorové.

upravit Bezpečnost a účinnost

Na základě některých studií, které naznačují možné nežádoucí účinky na tvrdé a měkké tkáně dutiny ústní (zejména gingivální recesy a abraze tvrdých zubních tkání) se doporučuje nepoužívat abrazivní zubní pasty a nevyvíjet nepřiměřený tlak během čištění.^[3][4] Z tohoto důvodu někteří výrobci vyvinuli systémy, které při překročení nežádoucího tlaku EZK zastaví.

Z mnoha výsledků studií vyplývá, že účinnost EZK je srovnatelná s ručními kartáčky.^[5][6][7] U kartáčků s rotačně-oscilačním pohybem kartáčkové hlavy je účinnek při odstraňování plaku z mezizubních prostor^[8] a redukci gingivitidy v krátkodobém časovém horizontu dokonce lepší ^[9].

upravit Praktická doporučení při použití EZK

EZK jsou snadno ovladatelné a mají prokazatelnou účinnost srovnatelnou s ručními zubními kartáčky. Odstraňování plaku je u nich méně závislé na technice čištění. Proto jsou vhodné především pro následující skupiny populace:

• osoby s neuromuskulárním postižením^[10],
• osoby se závažným základním onemocněním nebo s polymorbiditami, které obvykle nevěnují hygieně ústní dutiny dostatečnou pozornost, u nichž však zhoršení ústního zdraví může významně negativně ovlivnit průběh či prognózu základního onemocnění,
• méně zručné osoby,
• obtížně motivovatelné a nedostatečně spolupracující osoby (do této kategorie obvykle spadají osoby s chronickým plakem podmíněným postižením gingivy a parodontu)^[7][11][12].

Používání EZK se řídí následujícími podmínkami:

• instruktáž a nácvik techniky čištění pod odborným dohledem,
• odborné doporučení týkající se výběru vhodné zubní pasty s nízkou abrazivitou,
• dodržování dostatečné délky čištění a pravidelnosti čištění.

EZK nejsou vhodné v následujících případech:

• rozsáhlé defekty tvrdých zubních tkání spojené s expozicí dentinu či zubního cementu a rozsáhlé defekty tvrdých zubních tkání spojené s hypersenzitivitou,
• osoby s rizikem bakteriální endokarditidy, protože bylo prokázáno, že EZK způsobují tranzitorní bakteriemii častěji než ruční zubní kartáčky.

upravit Technika čištění

Hlavu kartáčku přikládáme na krátkou dobu ke každému zubu jednostlivě a to jemně bez jakého koliv tlaku. Zvlášť se čistí orální, vestibulární a okluzní plochy zubů, nesmíme opomenout i oblast za posledními moláry. Množství a struktura plaku se liší u každého jednostlivce a to i v závislosti na stravě, proto je obecně doporučovaná délka čištění zubů 2 minuty individuální.^[13] Jako dobrý indikátor vyčištění se jeví posouzení hladkosti zubů pomocí jazyka.

Při dodržení těchto podmínek není vyloučeno používání EZK také v běžné populaci.

upravit Odkazy

upravit Reference

1. ↑ ČSN EN ISO 20127 (856095),. Stomatologie – Zubní kartáčky s elektrickým pohonem – Všeobecné požadavky a zkušební metody – Rozměry a specifikace. 1. vydání. ČSN, 2005. ISBN 8590963733593.
2. ↑ Stanford CM, Srikantha R, Wu CD. Efficacy of the Sonicare Toothbrush Fluid Dynamic Action on Removal of Human Supragingival Plaque. Journal of Clinical Dentistry. Vol. 8, No. 1. 1997. dostupné on-line
3. ↑ LEA, SC, et al. The effects of load and toothpaste on powered toothbrush vibrations. Journal of Dentistry. 2007, roč. 35(4), s. 350-4, ISSN 0300-5712. 
4. ↑ WIEGAND, A, M BERGIC a T ATTIN. In vitro evaluation of abrasion of eroded enamel by different manual, power and sonic toothbrushes. Caries Res.. 2006, roč. 40(1), s. 60-5, ISSN 0008-6568. 
5. ↑ SICILIA, A, I ARREGUI a M GALLEGO, et al. A systematic review of powered vs manual toothbrushes in periodontal cause-related therapy. J Clin Periodontol. 2002, roč. 29(suppl 3), s. 39-54, ISSN 1600-2865. 
6. ↑ DEERY, C, et al. The effectiveness of manual versus powered toothbrushes for dental health: a systematic review. J Dent. 2004, roč. 32(3), s. 197-211, ISSN 0300-5712. 
7. ↑ ^{a b} MCCRACKEN, GI, L HEASMAN a F STACEY, et al. A clinical comparison of an oscillating/rotating powered toothbrush and a manual toothbrush in patients with chronic periodontitis. J Clin Periodontol. 2004 Sep, roč. 31(9), s. 805-12, ISSN 1600-2865. 
8. ↑ VAN DER WEIJDEN, GA, MF TIMMERMAN a MM DANSER, et al. The role of electrical toothbrushes: advantages and limitations (in: Lang NP, Attström R, Löe H. Proceedings of the European Workshop on Mechanical Plaque Removal). 1. vydání. Berlin : Quintessence, 1998. s. 314. ISBN 3-87652-428-8.
9. ↑ ROBINSON, PG, SA DEACON a C DEERY, et al. Manual versus powered toothbrushing for oral health. Cochrane database of Systematic reviews. 2005, roč. Issue 2, s. Art No. CD002281 pub 2, ISSN 1469-493X. 
10. ↑ BOZKURT, FY, O FENTOGLU a Z YETKIN. The comparison of various oral hygiene strategies in neuromuscularly disabled individuals. J Contemp Dent Pract. 2004 Nov 15, roč. 5(4), s. 23-31, ISSN 1526-3711. 
11. ↑ VERMA, S a KM BHAT. Acceptability of powered toothbrushes for elderly individuals. J Public Health Dent. 2004 Spring, roč. 64(2), s. 115-7, ISSN 0022-4006. 
12. ↑ WHITMYER, C, G TEREZHALMY a M HUJER, et al. Clinical evaluation of the efficacy and safety of an ultrasonic toothbrush system in an elderly patient population. Geriatric Nursing. 2004, roč. Volume 19, Issue 1, s. 29-33, ISSN 0197-4572. 
13. ↑ SAXER, UP, J BARBAKOW a SL YANKELL. New studies on estimated and actual toothbrushing times and dentifrice use. J Clin Dent. 1998, roč. 9(2), s. 49-51, ISSN 0895-8831. 

,