Embolie
Definice: zavlečení pohyblivého předmětu (vmetku – embolu) do místa cévního řečiště, kde zúžení brání jeho dalšímu pohybu (následek: tepny – ischemie, žíly – venostasa).
Embolus:
- trombus – thrombembolie (thrombotické embolie);
- tuk – tuková embolie;
- buňky (nádorové, embolisace plodové vody) – celulární embolie;
- vzduch – vzduchová embolie;
- DNA, atheromové hmoty – subcelulární embolie;
- cizí těleso – např. ulomený katetr, …
| odkud/z (co) | kam/do |
|---|---|
| žíly dolní končetiny (trombus) | plicní tepny |
| pravé srdce (trombus) | plicní tepny |
| krční žíly (vzduch) | plicní tepny |
| levé srdce (trombus) | tepny mozku, ledviny, sleziny, mesenterické tepny, tepny DK |
| aorta (trombus, ateromové hmoty) | jako u levého srdce |
| plicní žíly (vzduch) | jako u levého srdce |
Sukcesivní embolie – opakovaná embolie.
Paradoxní embolie – embolus (thrombus) se z periferních žil dostane do tepenného oběhu přes průchozí foramen ovale (podmínkou je, aby tlak v pravé síni srdeční byl větší než v levé síni – např. při současné embolisaci plicnice nebo hypertrofii pravého srdce), případně z aorty do plicnice průchozím ductus arteriosus.
Retrográdní embolie – pohyb thrombu proti proudu krve (např. z IVC do jaterních žil při zvýšeném intrathorakálním tlaku – kašel, zapnutí břišního lisu, …).
- Embolus většinou vyplňuje celé lumen cévy, může také nasedat na rozdvojení cév (obkročný embolus).
- Následkem embolie bývá reflexní vasokonstrikce ucpané cévy.
Obsah |
upravit Trombembolie
Typické ucpání plicnice při utržení thrombu ze žil dolních končetin (při masivní embolisaci dojde k reflexní zástavě srdce a ke smrti, u přeživších se rozvíjí hemoragický infarkt).
upravit Tuková embolie
Při poranění kostí (úlomek kosti poraní žílu), tupé poranění podkožní a tukové tkáně, popáleniny. Je rozpoznatelná pouze mikroskopicky (kapénky tuku v kapilárách, mohou se protlačit do velkého oběhu a nalézáme je v kapilárách mozku a glomerulech ledvin).
upravit Celulární embolie
Rozsev nádorových metastas nebo embolie plodové vody – nasátí do děložních žil v průběhu porodu a embolie do plicních kapilár, kde nacházíme komponenty plodové vody – vernix (mázek = odloupané epithelie plodu, chloupky, části mekonia) – vede ke vzniku DIC, neboť v membráně buněk plodu je přítomen tkáňový thromboplastin (faktor III) a k nebezpečí rozvoje hemoragického šoku a vykrvácení rodičky.
upravit Vzduchová embolie
Vnikne-li do žil vzduch (do periferních žil při operacích štítnice nebo zadní jámy lební), dostává se do pravého srdce a do plicních arteriol – při nasátí 100–200 ml smrt, nebo vniká do plicních žil – dostává se do Levého srdce a do mozku – i malé množství vzduchu vyvolá ischemii a smrt (0,5–3 ml) + Kesonová nemoc (bublinky N2 při dekompresi, zvláště ve tkáních bohatých na tuk – CNS).
upravit Subcelulární embolie
Vmetá se DNA z rozpadlých buněk – po chemotherapii, atheromové hmoty z prasklého plátu (zvláště z aorty do renálních arterií).
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Externí odkazy
upravit Zdroj
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2009]. <http://langenbeck.webs.com>.