WikiSkripta projdou ve čtvrtek 24. května 2012 aktualizací a údržbou. Možná zaznamenáte výpadek. Je čas na relax :-).Encefalitida
Encefalitida znamená zánět mozku, zapříčiněný především virovou infekcí. Může být však způsobena také bakteriemi, parazity, atd. V mnoha případech dochází k poškození nejen mozku, ale také mozkových plen, kdy vzniká tzv. meningoencefalitida. Encefalitidy jsou přenášené členovci, od jiného člověka a od savců. Encefalitida se rozděluje na primární a sekundární.
Obsah |
upravit Encefalitida primární
Je způsobena neurotropními viry. Ty jsou na člověka přenášené zvířaty. Dochází k poškození neuronů, infiltrují se plazmatické buňky a lymfocyty, mění se glie. V neuronech se často objevují typické intranukleární a cytoplazmatické inkluze.
upravit Encefalitida sekundární
Postižení mozku se v tomto případě vyskytuje jako komplikace celkového základního onemocnění. Uplatňují se zde rovněž viry (např. enteroviry, herpesviry,…), dále rickettsie, paraziti (malárie, toxoplazmóza), bakterie a spirochety.
upravit Virové encefalitidy
Při virové encefalitidě se objevuje několik typických znaků – edém, překrvení, perivaskulární manžetové infiltráty z makrofágů, plazmatických buněk, lymfocytů, různý stupeň poškození neuronů, dochází k tvorbě mikrogliových uzlíků.
upravit Časté virové encefalitidy
- Vzteklina (rabies)
Řadí se mezi primární záněty mozku. Je způsobená lyssavirem. Vzteklina je rozšířená po celém světě. Člověk se většinou nakazí po kousnutí nemocným zvířetem. Po 3 až 8 týdnech se rozvíjí klinické příznaky. V cytoplazmě některých neuronů se nacházejí Negriho tělíska. V periferii těchto tělísek byly prokázány viriony.
- Dětská obrna (Poliomyelitis acuta anterior, Poliomyelitis)
Nejčastěji způsobená polioviry. Pacient se většinou infikuje alimentárně. Vir se nejdříve replikuje ve sliznici orofaryngeální oblasti a střeva, dále se dostane do lymfatických cév a do krve. Virus se projevuje afinitou k motorické šedi CNS. Z toho největší změny vznikají na míše (v předních rozích míšních). V akutním případě může dojít k úmrtí v důsledku paralyzovaných respiračních svalů. V postižené oblasti se vyskytují perikapilární a difuzní zánětlivé infiltráty, neurony nekrotizují, poté dojde k neuronofagii a zmnožení glií. Při zániku motorických neuronů dochází k atrofii příslušných svalových skupin, končetiny se stávají nepohyblivé. Vedle mozku a míchy se někdy zánět objeví také ve svalech, myokardu a PNS.
Infekčním agens je v tomto případě virus herpes simplex typu 1 a 2. Typicky se HSV 1 objevuje o dospělých a HSV 2 u novorozenců. HSV 1 je nejčastější příčinou vzniku encefalitidy v USA a u nás. Často je postižen temporální a frontální lalok, kde v popředí nálezů dominuje nekróza. Nekróza se jeví jako hemorragický infarkt. V okolí nekrózy se v jádrech neuronů a v gliích nachází oxyfilní inkluze z virionů. Stejně jako u dalších virových encefalitid se objevuje perivaskulární zánětlivý infiltrát.
- Klíšťová encefalitida (středoevropská klíšťová encefalitida)
K přenosu dochází infikovaným klíštětem (Ixodes ricinus). Výjimečně dojde k přenosu požitím infikovaného masa nebo mléka. Rezervoárem jsou malí hlodavci. U nás je klíšťová encefalitida častá infekce a většinou probíhá benigně. V klinice můžeme rozlišit tři formy: meningeální, meningoencefalitická, encefalomyelitická. Onemocnění často probíhá ve dvou fázích. Nejprve má pacient neurčité chřipkové příznaky, po několika dnech dojde ke zlepšení stavu – pacient si vytvoří ochranné protilátky a k postižení mozku nedojde. V horším případě (asi po 3−7 dnech od prvních příznaků) se potíže prohloubí, zvyšuje se bolest hlavy. Přítomné jsou perivaskulární mononukleární infiltráty v oblasti venul a kapilár a rovněž infiltrace v měkké pleně. Zanikají neurony, někdy dojde ke vzniku nekrózy. Změny mohou nastat jak v šedé, tak v bílé hmotě. Nejčastěji jsou v bazálních gangliích, mozečku, prodloužené míše a krční míše. V nejtěžších případech může nastat smrt. Asi u čtvrtiny nemocných může dojít k tzv. postencefalickému syndromu.
- Encefalitida u AIDS
Výskyt u poloviny lidí s AIDS. Encefalitidu způsobuje virus HIV a vyskytuje se v několika formách:
- aseptická meningitida
- subakutní encefalitida
- vakuolární myelopatie – vakuolizace myelinových pochev
- oportunní infekce
- Cytomegalovirová infekce se objevuje u novorozenců a u lidí s imunosupresí. Postihuje kteroukoliv část míchy a mozku. Virus v mnoha případech infikuje ependym.
upravit Vzácné virové encefalitidy
- Akutní diseminovaná ecefalomyelitida (nazývaná také akutní diseminovaná leukoencefalitida)
Tato infekce může vzniknout po očkování proti neštovicím a při vakcinaci proti vzteklině. Je to vlastně hypersenzitivní reakce zprostředkovaná T-lymfocyty. Postihuje bílou hmotu.
upravit Pomalé virové encefalitidy
Jak z názvu vyplývá, tyto encefalitidy jsou způsobeny pomalými viry, které mají velmi dlouhé období latence. Do této kategorie je řazena:
- subakutní sklerotizující panencefalitida
- progresivní multifokální encefalopatie
- progresivní zarděnková panencefalitida
Výskyt u dětí a mladistvých. Tato infekce vede ke smrti během několika měsíců až dvou let. Nejprve nastane porucha psychiky, poté ztráta volných pohybů, demence, decerebrační rigidita. Onemocnění vzniká několik roků po prodělaných spalničkách. Při prolongovaném průběhu vznikne postupná atrofie, konzistence mozku je tuhá a komory rozšířené.
upravit Rickettsiové encefalitidy
Původcem tohoto onemocnění je Rickettsia prowazeki, která je přenášena vší. V tomto případě je encefalitida součástí celkové infekce. Rickettsia napadne endotelie a pomnoží se v cytoplazmě. Endotelie začnou nekrotizovat, lumen kapiláry je uzavřeno trombem. Tvoří se typické perikapilární uzlíky v oblasti kapilár. Nejčastěji bývá zasažena oblongata, pons, bazální ganglia a hluboká vrstva kůry.
upravit Mykotické encefalitidy
Encefalitidy tohoto původu se vyskytují výhradně u pacientů s imunodeficiencí. Hlavní mykózou je Candida albicans, Cryptococcus neoformans, Aspergillus fumigatus. Vznikající trombózy vedou k infarktům, tvoří se granulomy a abscesy.
upravit Encefalopatie způsobené priony
Jsou charakteristická nálezem spongiformní vakuolizace neuronů. Změny vedou k zániku neuronů a ke zmnožení mikroglií a astrocytů. Co se týče kliniky, dominuje progresivní demence, která je spojená s pyramidovými a extrapyramidovými změnami.
- Subakutní spongiformní ecefalopatie Jakobova-Creutzfeldtova (JCD)
Vzácné onemocnění objevující se u dospělých lidí. Dominuje organický psychosyndrom s parézami a demencí. Produkují se patologické priony v neuronech. Tyto priony buňka neumí metabolizovat, hromadí se v ní a následně dojde k jejímu poškození. Tato infekce je přenosná na jiné jedince. Varianta Jakobovy-Creutzfeldtovy nemoci postihuje mladé lidi. Tvoří se kortikální plaky připomínající Alzheimerovy drúzy.
- Kuru
Se vyskytuje u domorodců na Papui-Nové Guinei. Je to pomalá viróza, probíhá několik let a končí demencí. V přenosu tohoto onemocnění hrál hlavní roli dřívější kanibalismus.
Encefalitidy mohou mít také nejasnou etiologii. Řadíme sem Reyeův syndrom. To je akutní encefalopatie vznikající u dětí (od 6 týdnů do 16 let). Infekce se sdružuje s těžkou steatózou jater. U vyléčené osoby mohou přetrvávat znaky poškození mozku. Můžeme naleznout edém na mozku bez zánětlivých změn.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Externí odkazy
upravit Použitá literatura
POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2007. ISBN 978-80-7262-494-2.
MAČÁK, Jiří. Obecná patologie. 1. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého, Lékařská fakulta, 2004. 345 s. ISBN 80-244-0436-2.
