Encefalitida způsobená herpes simplex viry

• HSV typ I – herpes labialis et oralis – encefalitis
• HSV typ II – herpes genitalis – serózní meningitis novorozenců

Obsah 1 Etiologie 2 Patologicko-anatomický obraz 3 Klinické příznaky 4 Diagnóza 5 Diferenciální diagnostika a terapie 6 Odkazy 6.1 Reference

upravit Etiologie

• k herpetickým DNA virům řadíme: HSV typu I a II, VZV, EBV, CMV
• schopné dlouhodobě latentně přežívat v nervové tkáni s možností exacerbace infekce
• přenos po celý rok ve všech věkových skupinách – kontaktem, vzdušnou cestou
• HSV typ II – působí serózní meningitis – jako jiné virové meningitidy
• HSV typ I – vyvolává vážnou hemoragicko–nekrotickou encefalitidu postihující selektivně frontotemporální oblast, úmrtnost 30 %^[1]

upravit Patologicko-anatomický obraz

• nekrotizující encefalitis (nekrózy nejčastěji v kůře frontálních laloků^[2])
• mozek při pitvě silně oteklý, pleny překrvené^[2]
• intranukleární eozinofilní inkluzní tělíska
• biopsie prokáže antigen herpes simplex imunofluorescencí a pozitivní kultivací do 48 hodin

upravit Klinické příznaky

• nespecifické bolesti hlavy a teplota – progredují v několika dnech k záchvatům s poruchami vědomí, ložiskové příznaky odpovídají selektivně dolní části frontálního a temporálního laloku
• čichové halucinace, parciální epileptické záchvaty s komplexní symptomatologií, poruchy chování
• postižení dominantní hemisféry – afázie
• edém mozku může způsobit smrt (tentoriální herniace)
• přežití spojeno s poruchou paměti

upravit Diagnóza

• v akutní fázi mozková biopsie
• pro zahájení léčby včas postačí nespecifický pozitivní nález CT či MRI
• zprvu normální CT ukáže v dalším vývoji hypodenzity frontotemporálně (nekrózy)
• likvor – zmnožení lymfocytů, vyšší bílkovina
• EEG – generalizované zpomalení s periodickými výboji temporálně

upravit Diferenciální diagnostika a terapie

• dif. dg.: jiné encephalitidy, absces mozku, tumor
• na rozdíl od jiných virových infekcí CNS máme kauzální lék – aciclovir

upravit Odkazy

upravit Reference

1. ↑ SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
2. ↑ ^{a b} POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2007. s. 297-299. ISBN 978-80-7262-494-2.