Endometrióza

Z WikiSkript
Endometrióza
Endometriosis
Endometrióza na lig. sacrouterinum l. dx. (v pravém horním rohu) a v Douglasově prostoru (uprostřed)
Endometrióza na lig. sacrouterinum l. dx. (v pravém horním rohu) a v Douglasově prostoru (uprostřed)
Rizikové faktory genetické predispozice[1]
Klasifikace a odkazy
MKN-10 N80
MeSH ID D004715
OMIM 131200
MedlinePlus 000915
Medscape 271899

Endometrióza[2][3] je patologická lokalizace endometria jinde než v dutině děložní. Může být postižen kterýkoliv orgán (snad s výjimkou sleziny a srdce), nejčastější je endometrióza pánevní[2]. Jedná se o cysty vyplněné tmavohnědou tekutinou („čokoládové cysty“), necystická endometriální tkáň a srůsty.

Endometrióza vaječníku (histologický preparát)
Endometrióza pravého ovária, čokoládová cysta.
Endometrióza způsobující četné srůsty.

Epidemiologie[upravit upravit | editovat zdroj]

Endometriózou trpí pětina pacientek, které navštíví gynekologickou ambulanci[2]. V pitevním materiálu (enukleované myomy, hysterektomie atd.) se ektopicky uložená tkáň endometria najde v 90 %[2].

Rizikovými faktory jsou:

  • obstrukční a kongenitální abnormity genitálního traktu – souvisí s refluxem menstruační krve do vejcovodů a peritoneální dutiny; při správné funkci imunitního systému menší reflux nedělá problémy, avšak patologicky může dojít k uchycení endometriální tkáně ektopicky,
  • krátký menstruační cyklus (27 dní a méně),
  • pozdní gravidita a nízká parita (souvisí s rostoucí incidencí vzhledem k trendu vyššího socioekonomického statutu).

Anatomické rozdělení[upravit upravit | editovat zdroj]

Nejčastější lokalizace endometriózy je obecně pánevní, konkrétněji pak na sakrouterinních vazech (60 %), na druhém místě pak jsou vaječníky. Může se však vyskytovat kdekoliv po těle (jsou popsány případy výskytu ve spojivkovém vaku, mozku, atd.).

Rozlišujeme:

  • endometriosis genitalis, tj.:
    • endometriosis genitalis interna uteri et tubae – endometrióza postihující myometrium nebo vejcovody,
    • endometriosis genitalis externa – postižení sakrouterinních vazů nebo vaječníků,
  • endometriosis extragenitalis – všechny ostatní lokalizace.

Symptomatologie[upravit upravit | editovat zdroj]

Symptomatologie endometriózy se diametrálně liší podle lokalizace. Postižený orgán do značné míry určuje charakter příznaků. Intenzita symptomatologie vůbec nekoreluje se stupněm postižení endometriózou. Malý nález může způsobit velké obtíže a velmi pokročilý nález může být asymptomatický[2]. Do obrazu příznaků patří:

  • sterilita – při postižení vaječníků,
  • bolest – při postižení sakrouterinních vazů, rektovaginálního septa nebo myometria.

Ektopická tkáň endometria probíhá stejnými cyklickými změnami jako normálně lokalizovaná tkáň: proliferace, sekrece a krvácení. Při krvácení vzniká lokálně zánět, který bolí v souvislosti s menstruačním cyklem – centrální cyklická pánevní bolest. Následně se mohou vytvářet srůsty, které bolí trvale, charakter bolesti pak závisí na postiženém orgánu:

  • dysmenorea – synonymum pro centrální cyklickou pánevní bolest,
  • dyspareunia – bolesti při pohlavím styku,
  • dyschesia – bolest při defekaci (srůsty se střevem),
  • pelipathia (někdy i tvar „pelvipathia“či „pelvialgia“) – necyklická pánevní bolest (zprvu cyklický zánět se rozvine v trvalé srůsty s trvalou bolestí).

Diagnostika[upravit upravit | editovat zdroj]

Zásadní údaj v anamnéze je cyklická bolest. Při fyzikálním vyšetření se nachází nespecifický nález. Velmi přínosné je ultrazvukové vyšetření a zlatý standard v diagnostice endometriózy poskytující konfirmaci diagnózy je laparoskopie.

Diferenciální diagnostika[upravit upravit | editovat zdroj]

Do ambulance často přicházejí pacientky s diagnózou chronické adnexitidy na léčbě ATB v anamnéze. Jsou případy, kdy se nejedná o chronickou adnexitidu, nýbrž právě endometriózy, přičemž subjektivní zlepšení nesouvisí s léčbou deoxymykoinem, ale s průběhem menstruačního cyklu. Je nutné anamnesticky zjišťovat epizodu akutního pánevního zánětu, z něhož by se „skutečná“ chronická adnexitida mohla vyvinout, případně zvážit, zda se nejedná právě o endometriózu.[2]

V diferenciální diagnostice endometriózy je:

  • chronický pánevní zánět,
  • ovariální cysta (a jiné solidní adnexální patologie),
  • myomatóza dělohy.

Terapie[upravit upravit | editovat zdroj]

Terapie může být buď chirurgická, medikamentózní nebo kombinovaná[2]. V případě, že již žena neplánuje těhotenství, je nejúčinnější terapií chirurgický radikální přístup: bilaterální ovariektomie (většinou ve formě hysterektomie s bilaterální adnexektomií). Jinak je konzervativním chirurgickým přístupem laparoskopické ošetření ložisek endometriózy (enukleace cyst, elektrokoagulace ložisek, laserové ošetření). Z medikamentózní léčby se používá blokáda ovulace – progestiny (medroxyprogesteron acetát), estrogen-gestagenní léčba (hormonální antikoncepce), GnRH analoga (goserelin, buserelin, triptorelin).

Hormonální antikoncepce je také často metodou první volby.

Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit upravit | editovat zdroj]

  1. , B C J M FAUSER a K DIEDRICH, et al. Contemporary genetic technologies and female reproduction. Hum Reprod Update [online]2011 Nov-Dec, vol. 17, no. 6, s. 829-47, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3191938/?tool=pubmed>. ISSN 1355-4786 (print), 1460-2369. 
  2. a b c d e f g KUŽEL, David. Gynekologická endoskopie, endometrióza [přednáška k předmětu Gynekologie a porodnictví předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 20.2.2014. Dostupné také z <https://el.lf1.cuni.cz/gpkuzel1a>. 
  3. ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2008. 390 s. s. 143–147. ISBN 978-80-7262-501-7.