Endotracheální intubace

Obsah 1 Definice 2 Způsoby 3 Indikace pro intubaci 4 Volba velikosti a druhu tubusu pro intubaci 4.1 Postup při orotracheální intubaci 5 Obtížná intubace 6 Video 7 Odkazy 7.1 Související články 7.2 Externí odkazy 7.3 Použitá literatura

upravit Definice

• Invazivní zajištění dýchacích cest za pomoci endotracheálního tubusu a přímé laryngoskopie.

upravit Způsoby

• Orotracheálně (vždy u urgentních intubacích),
• nasotracheálně (novorozenci, malé děti, lepší fixace tubusu, stomatochirurgie).

upravit Indikace pro intubaci

• pacient není lačný (šok, těhotenství, ascites, reflux, pylorostenózy),
• laparoskopické výkony za použití kapnoperitonea,
• výkony na hlavě nebo krku,
• břišní nebo hrudní výkony,
• operace při poloze pacienta na břiše,
• při operacích s plánovanou délkou trvání více než 45 minut.

upravit Volba velikosti a druhu tubusu pro intubaci

Volba správné velikosti a druhu tubusu je zásadní pro průběh celé operace.

• Velikost endotracheálních tubusů dle vnitřního průměru (mm): muži 8-8,5; ženy 7,5 – orientačně můžeme odhadnout podle velikosti (průměru) malíčku pacienta (zejména u dětí).
• Druhy tubusů (pouze orientační, nejsou uvedeny všechny druhy):
  • klasický Magilův tubus (standardní);
  • flexibilní Woodbridgeuv tubus – použití při poloze pacienta na břiše, výkonech na krku nebo takových, při kterých by rigidní tubus překážel operatérovi;
  • tubusy k jednostranné intubaci (Mallinckrodt, Singellumen tubus) – použití při výkonech na plicích a nutnosti ventilovat pouze jednu plíci.

upravit Postup při orotracheální intubaci

• dostatečná preoxigenace pacienta;
• podání anestetik (hypnotikum, opiát);
• pokud lze pacienta dostatečně prodýchat maskou podáme myorelaxans;
• po nástupu relaxace otevřeme ústa pacienta ;
• zasuneme laryngoskop mezi kořen jazyka a epiglotis a tahem směrem nahoru a dopředu (Pozor:NE PÁČENÍ!) získáme pohled na hlasivky;
• pravou rukou za neustálé kontroly hlasových vazů zasuneme tubus do hlasové štěrbiny;
• nafouknutí manžety tubusu;
• připojíme tubus k anesteziologickému přístroji a ověříme správnou polohu tubusu.

Známky úspěšné intubace:

• Jisté známky
  • přímá laryngoskopie a zraková kontrola průchodu tubusu hlasovou štěrbinou;
  • kapnometrie (CO₂);
  • bronchoskopie.
• Nejisté známky
  • exkurze hrudníku;
  • auskultace;
  • konstantní hodnota pulsoxymetrie.

Komplikace:

• mechanické poškození – sliznice, zubů, průdušnice, jícnu, hlasových vazů;
• stimulace reflexů – sympatikotonické, vagové;
• jednostranná intubace (častěji pravostranná);
• obstrukce tubusu;
• krvácení;
• dekubity;
• paréza hlasových vazů.

upravit Obtížná intubace

Stav, kdy potřebujeme k běžné laryngoskopii a intubaci více než tři pokusy nebo trvá déle něž 10 minut.

upravit Video

• Endotracheální intubace
• Rozšířená neodkladná resuscitace – multimediální výukový pořad, video demonstrace intubace (Klinika anesteziologie a resuscitace FNKV)

upravit Odkazy

upravit Související články

• Zajištění dýchacích cest během anestézie
• Intubace (pediatrie)
• Crush úvod do anestezie

upravit Externí odkazy

• http://public.fnol.cz/www/urgent/Konference%202006/ODUM1/11_Techn_DC.pdf Brtníková Věra,Sedlák Ctirad – Techniky zajištění dýchacích cest KAR FN Olomouc
• Akutne.cz
• Jan Bruthans – Zajištění dýchacích cest KARIM 1.LF UK

upravit Použitá literatura

• KRETZ, Franz-Josef a Frank TEUFEL. Anästhesie und Intensivmedizin. 1. vydání. Heidelberg : Springer, 2006. 695 s. ISBN 3-540-62739-1.

• HECK, Michael a Michael FRESENIUS. Repetitorium Anästhesiologie. 5. vydání. Heidelberg : Springer, 2007. 642 s. ISBN 978-3-540-46575-1.