Entamoeba histolytica

Entamoeba histolytica je jeden z nejrozšířenějších lidských parazitů. Vyskytuje se kosmopolitně, nejvíce v rozvojových zemích (Mexiko, Vietnam, Indie, Egypt), kde je rozšířená díky špatné hygieně a teplému a vlhkému klimatu. Hlavním hostitelem je člověk, ale infikováni mohou být vzácně i psi, kočky a hlodavci. Přenáší se alimentární cestou značně odolnými cystami (fekálním znečištěním potravin a pitné vody). Nemá mezihostitele ani zvířecí rezervoár. Pokud napadne střevní sliznici, způsobuje střevní amébózu, invazivní kmeny mohou proniknout do tkání a způsobit extraintestinální amébózu. Většina infekcí je formou asymptomatického nosičství, pouze 10 % onemocnění je symptomatických. U dětí je invazivní amébóza velmi vzácná.^[1]

Obsah 1 Morfologie 1.1 Trofozoit 1.2 Cysta 2 Životní cyklus 3 Klinický obraz 4 Diagnostika 5 Terapie 6 Odkazy 6.1 Související články 6.2 Externí odkazy 6.3 Externí odkazy 6.4 Zdroj 6.5 Použitá literatura

upravit Morfologie

Entamoeba histolytica patří mezi Protozoa, Rhizopoda (měňavky).

Faktory virulence: adhesin – lektin Gal/GalNAc, amébapor, cysteinové proteázy.

upravit Trofozoit

• Aktivní pohyblivé stadium,
• měňavka, obvykle 15–30 μm v průměru, invazivní kmeny jsou o něco větší^[1],
• jedno jádro s velmi malým centrálním karyosomem,

1. forma minuta – žije v lumen tlustého střeva, kde se živí bakteriemi

• může encystovat nebo se za určitých okolností změnit ve forma magna (stres hostitele, změna střevní mikroflory)

2. forma magna – není schopná encystovat – slepá vývojová linie

• schopna napadat buňky střevního epitelu,
• destrukce bb. kontaktní cytolýzou a proteolyt E,
• tvoří se hluboké do submukózy zasahující ulcerace (charakt. tvar široké lahve s úzkým hrdlem)
• v lézi se živí tkáňovou drtí a erytrocyty,
• hematogenním rozsevem do dalších orgánů (játra, plíce, mozek, slezina) – vznikají druhotné léze (v infikovaných tkáních trofozoity, nikdy ne cysty)

upravit Cysta

• Infekční stádium,
• kulovitý tvar, 1–4 jádra,
• rezistentní stěna z chitinu – odolná vůči vnějším vlivům,
• vylučována se stolicí.

upravit Životní cyklus

Infekce se přenáší pozřením cyst fekálně kontaminovaným jídlem. Cysta je odolná vůči žaludečním šťávám a putuje do tenkého střeva, kde excystuje. Dělí se na 4 a poté na 8 améb, které putují do tlustého střeva. Většina améb (forma minuta) se živí bakteriemi ve střevě a ve formě cyst je vylučována stolicí, ale při větším množství infekce se některé přichytí ke sliznici a vytváří léze o tvaru široké láhve s úzkým hrdlem (forma magna).^[1]

Životní cyklus ve zkratce:

Pozření cysty → excystace v tenkém střevě → pomnožení trofozoitů v tlustém střevě (forma minuta) →:

→ encystace v kolon descendens (jednojaderná cysta → čtyřjaderná cysta) → vyloučení cyst stolicí.

→ forma magna (invazivní).

upravit Klinický obraz

• Akutní infekce: těžké průjmy, dyzenterie, bolesti břicha,
  • nebývá provázena horečkou ani PMN leukocytózou,
  • komplikace: toxické megakolon, amébová apendicitida, perforace střeva, perforace do dutých orgánů, masivní hemoragie, amébom (granulom),
• chronická infekce: epizody dyzenterie s krví a hlenem ve stolici, zácpa,
• extraintestinální infekce: abscesy v játrech, plicích a v mozku,
  • jaterní absces – zvětšení jater, horečka, hubnutí, bolesti v pravém podžebří,
  • pneumonitis, encephalitis,
• neléčená amébóza může být smrtelná.

Klinické formy střevní amébózy

Klinická forma	Stolice	Parazitologický nález
Asymptomatická kolonizace tlustého střeva	Stolice formovaná	Cysty
Nedysenterická kolitida	Stolice řídká	Trofozoity „minuta“
Amébová kolitida = dysenterie	Stolice řídká – tekutá s krví a hlenem	Trofozoity „magna“
Chronická amébová kolitida	Stolice formovaná nebo řídká	Cysty, Trofozoity „minuta“

upravit Diagnostika

• Klinický obraz, anamnéza a epidemiologie,
• mikroskopická – průkaz trofozoitů (do 1 hod.) a cyst (do 24 hod.) ve stolici v nativním a barveném preparátu,
• kultivační – na speciálních médiích,
• sérologická – průkaz IgG (nepřímá hemaglutinace, nepřímá imunofluorescence, ELISA) – pozitivní pouze při extraintestinální amébóze,
• PCR – čerstvá nefixovaná stolice.

upravit Terapie

• Lék volby: metronidazol (Entizol) 3× 750 mg p.o. (3× 10–15 mg/kg) 5–7 dní (střevní); 10 dní (jaterní),
• asymptomatické nosičství: metronidazol (3× 500 mg 10 dní) + tetracyklin (4× 500 mg prvních 5 dní) + Endiaron (3× 250 mg následujících 5 dní),
• extraluminální formy – 5-nitroimidazoly; těžké případy + tetracyklin,
• jaterní abscesy – medikamentózně, ev. chirurgicky.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Gastrointestinální parazitózy

upravit Externí odkazy

• Microbiology and Immunology on-line (with many pictures)
• Parasite Image Library

upravit Externí odkazy

• Entamoeba histolytica (česká wikipedie)

upravit Zdroj

1. ↑ ^{a b c} Univesity of South Carolina, School of Medicine. Microbiology and Immunology On-line : PARASITOLOGY [online]. Poslední revize 2010, [cit. 2010-09-05]. <http://pathmicro.med.sc.edu/parasitology/intest-protozoa.htm>.

upravit Použitá literatura

BEDNÁŘ, Marek, et al. Lékařská mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.