Epidurální hematom

Epidurální hematom je krevní kolekce mezi dura mater a kalvou. V supratentoriálním prostoru vzniká nejčastěji na podkladě arteriálního krvácení, a to nejčastěji krvácením z arteria meningea media. V infratentoriální oblasti bývají zdrojem krvácení venózní siny.^[1] Ve věku nad 60 let se vyskytuje spíše vzácně, protože dura mater lpí pevně ke kosti.^[2]

Obsah 1 Klinický obraz 2 Diagnóza 3 Léčba 4 Odkazy 4.1 Související články 4.2 Zdroj 4.3 Reference 4.4 Literatura

upravit Klinický obraz

• malý – asymptomatický
• ložiskové příznaky progresivního charakteru
• poruchy vědomí
• anizokorie = důsledek komprese nervus oculomotorius jako iniciální příznak temporální herniace (v 85 % je mydriáza na straně hematomu)
• hemiparéza (na opačné straně než hematom)
• kraniokaudální deteriorace
• u třetiny pacientů je tzv. lucidní interval – po úrazu je nejprve vědomí zachováno, až po té se začnou projevovat příznaky
• typický průběh – po úrazu je bezvědomí (dáno komocí mozku), pak se probere k vědomí (tzv. lucidní interval) a pak následuje rychle se horšící stav vědomí končící smrtí (tentokrát dáno útlakem hematomem)
  • takový průběh má jen asi 15-20% epidurálních hematomů
  • asi v pětině nemusí úraz vyvolat bezvědomí (pacient může mít pocit rozlití horké tekutiny v hlavě)
  • nebo je úraz naopak těžší a nevznikne vůbec lucidní interval
  • celý průběh může být zastřen účinkem alkoholu
  • varovné příznaky – hemiparéza – kontralaterální (útlakem kůry), později i ipsilaterální (útlak druhostranné pyramidové dráhy proti tentoriu)
    • anizokorie – ipsilaterální mydriáza je dána útlakem n.III ve zkřížení s a. cerebri post.
    • u hematomu v zadní jámě lební je varovný příznak změna dýchání, často ještě při zachovaném vědomí

upravit Diagnóza

• CT – bikonvexní hyperdenzní útvar u kalvy, často u místa fraktury lebky

upravit Léčba

• neurochirurgické odstranění hematomu a podvaz arterie, venózní krvácení lze léčit konzervativně za monitorace CT^[1]
  • jde o život zachraňující výkon, při akutním průběhu nesnese odklad nebo zdržení delším transportem!
  • musí se provést bez ohledu na stav nemocného
  • zpravidla provedeme temporálně návrt a pak kost vyštípeme, nebo uděláme kraniotomii
  • někdy musíme dojít až k foramen spinosum a ucpat ho
  • kvůli recidivám přišíváme duru k periostu

upravit Odkazy

upravit Související články

• Kraniocerebrální traumata
• Akutní subdurální hematom
• Subdurální hematom
• Chronický subdurální hematom

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2010. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.

upravit Reference

1. ↑ ^{a b} NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.
2. ↑ AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.

upravit Literatura

• NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.

• AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.

• ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.