Epidurální hematom
Z WikiSkript
Hodnoceno 2x, počet editací 15, počet autorů 12
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
Epidurální hematom je krevní kolekce mezi dura mater a kalvou. V supratentoriálním prostoru vzniká nejčastěji na podkladě arteriálního krvácení, a to nejčastěji krvácením z arteria meningea media. V infratentoriální oblasti bývají zdrojem krvácení venózní siny.[1] Ve věku nad 60 let se vyskytuje spíše vzácně, protože dura mater lpí pevně ke kosti.[2]
Obsah |
upravit Klinický obraz
- malý – asymptomatický
- ložiskové příznaky progresivního charakteru
- poruchy vědomí
- anizokorie = důsledek komprese nervus oculomotorius jako iniciální příznak temporální herniace (v 85 % je mydriáza na straně hematomu)
- hemiparéza (na opačné straně než hematom)
- kraniokaudální deteriorace
- u třetiny pacientů je tzv. lucidní interval – po úrazu je nejprve vědomí zachováno, až po té se začnou projevovat příznaky
- typický průběh – po úrazu je bezvědomí (dáno komocí mozku), pak se probere k vědomí (tzv. lucidní interval) a pak následuje rychle se horšící stav vědomí končící smrtí (tentokrát dáno útlakem hematomem)
- takový průběh má jen asi 15-20% epidurálních hematomů
- asi v pětině nemusí úraz vyvolat bezvědomí (pacient může mít pocit rozlití horké tekutiny v hlavě)
- nebo je úraz naopak těžší a nevznikne vůbec lucidní interval
- celý průběh může být zastřen účinkem alkoholu
- varovné příznaky – hemiparéza – kontralaterální (útlakem kůry), později i ipsilaterální (útlak druhostranné pyramidové dráhy proti tentoriu)
- anizokorie – ipsilaterální mydriáza je dána útlakem n.III ve zkřížení s a. cerebri post.
- u hematomu v zadní jámě lební je varovný příznak změna dýchání, často ještě při zachovaném vědomí
upravit Diagnóza
- CT – bikonvexní hyperdenzní útvar u kalvy, často u místa fraktury lebky
upravit Léčba
- neurochirurgické odstranění hematomu a podvaz arterie, venózní krvácení lze léčit konzervativně za monitorace CT[1]
- jde o život zachraňující výkon, při akutním průběhu nesnese odklad nebo zdržení delším transportem!
- musí se provést bez ohledu na stav nemocného
- zpravidla provedeme temporálně návrt a pak kost vyštípeme, nebo uděláme kraniotomii
- někdy musíme dojít až k foramen spinosum a ucpat ho
- kvůli recidivám přišíváme duru k periostu
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2010. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
upravit Reference
- ↑ a b NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.
- ↑ AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.
upravit Literatura
- NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.
- AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.
- ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.