Epitel
Z WikiSkript
Hodnoceno 9x, počet editací 22, počet autorů 13
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
Krycí epitel je specializovaná tkáň, sloužící ke krytí povrchů a vystýlání dutin lidského těla. Chrání vnější a vnitřní povrch těla a orgánů, je velmi odolný vůči mechanickým, tepelných a chemických vlivům.
Žlázový epitel tvoří funkční základ žláz. Skládá se z buněk schopných přijímat látky, zpracovávat je a vytvořený produkt vylučovat.
Obsah |
upravit Krycí epitel
upravit Jednovrstevný
| Tvar buňky | Výskyt | Funkce |
|---|---|---|
| plochý (dlaždicový) | pleura, pericard, peritoneum, ledviny, endothel | aktivní transport pinocytózou |
| kubický | folikuly štítné žlázy, povrch vaječníků, žlázové vývody, distální kanálky nefronu | krycí fce, sekrece |
| cylindrický (prismatický) | trávicí trakt od cardie po columnae anales, vejcovod, děloha | ochrana, resorbce, sekrece |
| víceřadý cylindrický s řasinkami | nosní dutiny, průdušnice, bronchy | sekrece, transport zachycených částeček z dýchacích cest |
upravit Vrstevnatý epitel
- má 2 nebo více vrstev
| Tvar buňky | Výskyt | Funkce |
|---|---|---|
| plochý (dlaždicový) rohovatějící | epidermis | ochrana |
| plochý (dlaždicový) nerohovatějící | dutina ústní, jícen, hrtan, pochva, glans penis, anální kanál | ochrana, zamezení ztrátám vody |
| kubický | potní žlázy, vyvíjející se folikuly | ochrana, sekrece |
| cylindrický | spojivkový vak | ochrana |
| přechodní (urotel) | močový měchýř | ochrana, roztažlivost |
upravit Žlázový epitel
Žlázový epitel vystýlá žlázy. Ty rozdělujeme podle různých kritérií.
upravit Endokrinní
- nemá vývod;
- sekret je sbírán krevním proudem.
upravit Exokrinní
- Dělení podle sekretu žlázy :
- mucinózní – kubické/cylindrické, světlé, obsahují mucin, utlačuje jádro k basi –> je placaté, ergoplasma = výplň buňky; př.: Brunerovy žlázy v duodenu;
- serózní – kulaté jádro a velké množství zymogenních granul, vždy hodně tmavá, př.: glandula parotis, pancreas v exokrinní části;
- serózní buňky vytvářejí poloměsíčité útvary zvané Gianuzziho lunuly.
- Dělení podle způsobu sekrece žlázy :
- merokrinní = ekrinní - uvolňují sekreční granula př.: žlázy potní;
- apokrinní – se sekretem odchází i část žlázy, žláza musí opět dorůst; př.: pachová žláza v axille;
- holokrinní – celé buňky se přemění v sekret, př.: mazové žlázy.
- Dělení podle tvaru žlázy :
- tubulózní – většina žlázek v těle;
- stočená tubulózní = potní žláza;
- rozvětvená tubulózní = žaludek;
- alveolární = acinózní;
- smíšené – př.: submandibulární (převažují serózní buňky) a sublinguální (více mucinózních buněk)
- tubulózní – většina žlázek v těle;
.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Použitá literatura
- JUNQUEIRA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 7. vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. a LANGE medical book; ISBN 80-85787-37-7.