Etické a právní aspekty lékařské genetiky

Genetika přímo nebo nepřímo zasahuje do lidské reprodukce, hrozí však různé formy jejího zneužití.

• není konsensus v prioritě práv různých subjektů (např. právo nenarozeného dítěte na život proti právu rodičů odmítnout narození postiženého dítěte)
• z právního hlediska je rozhodující, že naše právo považuje plod za součást těla matky a za právní subjekt teprve živého novorozence (tj. v ČR má při volbě diagnostických a preventivních postupů v těhotenství rozhodující slovo matka)

Obsah 1 Lékařské tajemství 2 Právo pacienta být informován či neinformován 3 Umělé ukončení těhotenství 4 Etické problémy molekulární genetiky 5 Odkazy 5.1 Související články 5.2 Externí odkazy 5.3 Zdroj

upravit Lékařské tajemství

• „údaje o zdravotním stavu, výsledcích genetického vyšetření i rizicích mohou být sdělovány dalším osobám jen se souhlasem klienta“
• platí zákaz sdělování informací bez souhlasu klienta (pacienta) zaměstnavateli a pojišťovně

upravit Právo pacienta být informován či neinformován

• genetická konzultace je dobrovolná, každý pacient má právo žádat o vyšetření a získat veškeré informace o svém zdravotním stavu, ale má právo je i omítnout („právo vědět nebo nevědět“)
• v praxi to znamená pro konzultujícího povinnost klienta v plné míře informovat o zjištěných skutečnostech a stejně respektovat, pokud vyšetření odmítá nebo si nepřeje znát výsledky vyšetření
• lékař je povinen poučit vhodným způsobem nemocného, popř. členy jeho rodiny, o povaze onemocnění a o potřebných výkonech tak, aby se mohli stát aktivními spolupracovníky při poskytování léčebně preventivní péče
• zákon požaduje pro lékařské úkony tzv. poučený souhlas pacienta; u náročnějších vyšetření se doporučuje písemný souhlas pacienta (pozitivní revers; v genetice jde hlavně o invazivní metody prenatálního vyšetření plodu a presymptomatickou diagnostiku DNA)
• odmítá-li pacient doporučované vyšetření: vyžádá se negativní revers = písemné prohlášení pacienta, že ač o významu vyšetření byl informován, vyšetření neakceptuje

upravit Umělé ukončení těhotenství

• na žádost těhotné je možná interrupce do 12. týdne gravidity, pokud tento výkon není z nějakého hlediska kontraindikován
• není součástí zdravotní péče, pokud se nejedná o zdravotní (genetické) indikace
• po uplynutí 12 týdnů gravidity lze uměle přerušit těhotenství jen je-li:
  • ohrožen život ženy
  • prokázáno těžké postižení plodu
  • plod neschopen života
• svědčí-li pro umělé přerušení těhotenství genetické důvody, lze uměle přerušit těhotenství nejpozději do 24. týdne gravidity
• nikdo ze zdravotníků nesmí být nucen spolupracovat na ukončení těhotenství

upravit Etické problémy molekulární genetiky

• molekulární genetika a DNA diagnostika sice přinesly výrazný pokrok, avšak zároveň se prohloubily problémy se zachováním lékařského tajemství
• DNA analýza může např. jen potvrdit nebo vyvrátit klinickou diagnózu, nebo u chorob s pozdní manifestací a možností prevence a časné léčby je zájem o vyšetření soustředěn na presymptomatickou diagnózu – zde ve zvýšené míře platí dodržení lékařského tajemství

upravit Odkazy

upravit Související články

• Lékařská genetika
• Vrozené vady
• Prenatální diagnostika

upravit Externí odkazy

• Zákon 66/1986 Sb. o umělém přerušení těhotenství
• Vyhláška 75/1986 Sb. kterou se provádí zákon ČNR o umělém přerušení těhotenství

upravit Zdroj

ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 2009]. <http://www.stefajir.cz>.