WikiSkripta projdou ve čtvrtek 24. května 2012 aktualizací a údržbou. Možná zaznamenáte výpadek. Je čas na relax :-).Fórum:Průvodce studiem 1. LF UK/Studium
Obsah |
upravit Studium
Každý akademický rok trvá 12 měsíců, obsahuje dva semestry, zimní začíná vždy koncem září a letní koncem února. V průběhu semestru se studium organizuje podle rozvrhu, který je pro každý kroužek trochu jiný. Většinou se se svými kolegy z jiných kroužků setkáte hlavně na přednáškách (společných pro celou paralelku), tedy pokud na ně budete chodit. To vám zejména v případě anatomie vřele doporučujeme. Studijní aktivity v průběhu semestru obsahují přednášky, semináře a cvičení.
upravit Přednášky
jsou v podstatě značně pasivní formou získávání vědomostí, i když příležitost k diskuzi se v jejich závěru vždy najde (ale studenti u nás dosud této možnosti využívají mnohem méně než je to zvykem na lékařských fakultách v jiných zemích). Přednášky nejsou povinné, ale některé rozhodně stojí za to navštěvovat.
upravit Semináře
naproti přednáškám už předpokládají aktivní spoluúčast studenta na probíraném tématu. Ať už se jedná o teoretický nebo předklinický předmět. Semináře z lékařské chemie nebo třeba z biofyziky vám umožní předvést umění rétoriky svým kolegům i pedagogům, kteří semináře vedou. Když se poprvé uslyšíte v rozlehlé posluchárně nahlas, není jednoduché zachovat klid. Přesto čím aktivnější bude vaše účast, tím více si ze semináře odnesete. Kromě informací možná také přízeň vedoucího semináře – přece jenom se líp dívá na aktivního jedince, než na stvůru ležící vyčerpaně na desce stolu.
Účast na seminářích je povinná, i když jedna až dvě absence se občas tolerují (řiďte se informacemi daného ústavu, velmi se to různí). Doporučuje se ale využívat absence jen v naléhavých případech, protože s neúplnou docházkou můžete mít velké problémy při získávání zápočtu. A pokud nemáte zápočet, nemůžete se zapsat na zkoušku…
upravit Cvičení
je (spolu se stáží ve vyšších ročnících) poslední a také nejobávanější způsob výuky. V jeho průběhu budete poslouchat, ale také mluvit, odpovídat na otázky vedoucího cvičení, kreslit, psát písemky nebo testy.
Cvičení trvá většinou 2-3 hodiny a kromě vědomostí budete potřebovat plášť (bílý) a přezůvky. O dalším vybavení (rukavice apod.) vám řeknou vyučující. Účast na cvičeních je samozřejmě povinná, absence, pokud nejsou vyloženě povoleny, je nutno nahradit. Po dohodě se svým vyučujícím se dají nahradit většinou s jiným kruhem v tomtéž týdnu.
upravit Zkouškové období
Koncem každého semestru se medikům postupně zvyšuje TF (tepová frekvence), stoupá TK (krevní tlak) a obecně veškerá aktivita dostupuje vrcholu. Z anamnézy zjistíme, že je to proto, že se blíží zkouškové období.
upravit Zápočet
Zápočtem končí standardně každý vyučovaný předmět. Podmínky pro získání zápočtu jsou různé a dozvíte se je na začátku semestru (a pokud je nezapomenete, budete mít v závěru míň práce). Pokud má daný ústav nebo klinika svou internetovou stránku, zkuste hledat podmínky zápočtu i tam – někdy obsahují i informace o studijní literatuře a příklady na test.
Z některých předmětů dostanete zápočet pouze za účast, u jiných se požaduje odevzdání seminární práce, přednesení referátu nebo zpracování protokolu. Pokud student některou podmínku nesplní, nebo splní nedostatečně, nabídne mu často asistent, docent nebo profesor (ač to není jeho povinností!) alternativní způsob prokázání znalostí. Ten zahrnuje například ústní přezkoušení, odevzdání mimořádného referátu či seminární práce, případně absolvování písemného testu. Není asi třeba dodávat, že standardní způsob získání zápočtu je VŽDY rychlejší, jednodušší a také pohodlnější. Na konci semestru tak nemusíte šílet a věnujete se v klidu učení na zkoušky.
upravit Popitevní pohovor
"Popitevák" – popitevní pohovor vás čeká v závěru pitevních cvičení a prověří vás teoreticky (řeknete) i prakticky (ukážete) znalosti anatomických poměrů. Existuje spousta návodů, jak se „TO“ naučit. Kromě populárních knížek, které stojí spoustu peněz, najdete tipy a pomůcky ke studiu i na internetu.
upravit Zkouška
může být strach a hrůza, ale také pohodové povídání a příjemný zážitek. Termíny na zkoušku se koncem semestru dozvíte ze SISu. Pokud se na termín zapíšete, je pro vás závazný. Otázky na zkoušku získáte na cvičení od vyučujících nebo také na internetu.
Způsob vykonání zkoušky je různý. Můžete psát test, který, pokud ho napíšete (zakřížkujete) úspěšně, pokračuje ústní odpovědí. Součástí některých zkoušek je i praktická část, kde předvedete pokus (na chemii) nebo jinak prokážete své znalosti v praxi. Po vytažení si otázek máte čas na přípravu a pak můžete odpovídat – pokud nezačnete sami, "nakopne" vás zkoušející nějakou podnětnou otázkou.
Někdy trvá zkouška dva dny, první den se koná písemná část a pak vás rozdělí na další část k různým zkoušejícím. Zkoušející se mohou i losovat, což muže být příjemné zpestření, ale pro neklidné povahy je to zbytečný stres navíc. Na fakultě kolují také legendy o oblíbených otázkách zkoušejících, takže pokud budete vědet, ke komu na zkoušku jdete, poptejte se starších kolegů – rádi pomohou. Dobrým nápadem je také pohrabat se v internetu, čím se dotyčný zkoušející zabývá, a u zkoušky pak můžete zkusit zavést řeč tímto směrem. Pokud se vám zkoušející na udičku chytí, zbytek zkoušky pak můžete uvolněně konverzovat na zkoušejícího oblíbené téma. Samozřejmě to ale předpokládá od vás aspoň minimální znalosti této tématiky. V opačném případě vás zkoušející prokoukne a muže nadělit i nepřátelské hodnocení!
Za největší hloupost považujeme vytáhnout si otázky a pak zkoušku vzdát! Na první pohled se některé jeví opravdu nebezpečně a v hlavě se najednou objeví okno – vždy ale můžete začít třeba nejlehčí otázkou a pak už to jde v pohodě. A pokud opravdu nevíte jak začít, zkoušející vás určitě navede pomocnou otázkou.
V případě neúspěchu u zkoušky má student právo na dva opravné termíny, celkem má tedy na každou zkoušku tři pokusy (za předpokladu, že všechny tři stihne absolvovat ve zkouškovém období).
Nezvládne-li student úspěšně vykonat zkoušku může to mít tyto následky:
- nic se neděje v případě, že předmět není prerekvizitou pro předměty v dalším úseku studia a jinak student má dostatek kreditů – požádá proto o znovuzapsání (opakování) předmětu (příklad: cizí jazyk), zde není nutné použít Individuální studijní plán.
- bude muset žádat o individuální studijní plán (ISP), když neudělá důležitou zkoušku (která bývá důležitou prerekvizitou pro předměty z dalšího ročníku) a chybí mu kredity k zápisu do dalšího úseku studia (příklad: neudělá zkoušku z Anatomie 2, ale zároveň musí mít 50 a více kreditů)
- ukončí studium, když nebude mít dostatek kreditů (méně než 26 v zimním semestru nebo méně než 50 v letním semestru prvního ročníku), když bude mít méně než normální počet kreditů dvakrát po sobě, nebo když nesplní více než dva povinné předměty.
upravit Metody učení
Vyplatí se dodržovat svůj způsob učení. Stanovit si plán, kolik se denně naučím, kdy budu opakovat a jak si naučenou látku zkontroluji. Do svého plánu si samozřejmě zahrnete přestávky na oddech, případně studenou sprchu (prý opravdu pomáhá). A abyste nemuseli prožívat stresy, že svůj plán nestíháte plnit, nechte si v něm rezervy na neplánované aktivity, rande a pod.
Novou módou při studiu se stalo i používání (požívání) různých stimulujících látek. Přírodní stimulující látky jako je kofein a tein můžete absorbovat z kávy a čaje (především zeleného). Další přípravky vám nabízí lékárna, zde je však nutné být opravdu obezřetný. Nejedná se sice o žádné jedy či vysoce toxické látky, ale přece jen – tělo máte jen jedno a radši se zkuste místo "dopingu tabletami" trochu proběhnout nebo si zacvičit. Většina stimulujících látek totiž působí stejně jako desetiminutové cvičení – rozšiřují mozkové cévy a tím zvyšují dodávku kyslíku. Rozdíl je jen v tom, že zatímco piracetam nebo guarana stojí pár stovek, desetiminutové cvičení je absolutně ZADARMO!
Při intenzivním učení se vyplatí využít i kolegy z vyšších ročníků. Někteří mají vypracované zkouškové otázky (i když pokud si je vypracujete sami, naučíte se mnohem víc), jiní vyrábějí abstrakty, zhuštěné poznámky nebo skládačky se schématy a vzorečky. Nebo si vyrábějte podobné pomůcky sami – zpracované zkouškové otázky vám poskytnou odpověď v kterékoliv chvíli, třeba i na chodbě před zkouškou. Místo zdlouhavého hledání ve skriptech jednoduše vytáhnete tu správnou kartičku, kouknete jedním okem, a máte klid.
A vůbec, důležité je nepodlehnout stresu, zachovat klid a rozvahu. Když to zvládne každý rok tolik lidí, proč byste to nezvládli právě vy?
upravit Řešení problémů
Máte jít na zkoušku a přípravu jste trochu podcenili? Pochopitelně, může se to stát každému. Pokud za vaším poznáním kromě nízkého sebevědomí stojí i objektivní fakt, že jste se před zkouškou místo učení věnovali jiným aktivitám, je na místě neriskovat ztrátu termínu a ze zkoušky se omluvit. Jak?
Standardní způsob je prostě se odepsat z termínu přes SIS. Pokud si to rozmyslíte včas (alespoň 2-3 dny před termínem), ale přes SIS už nejde se odhlásit, můžete zkusit slušně přijít poprosit o změnu termínu na sekretariát ústavu nebo kliniky. Většinou vás za slušnost odmění.
Horší je situace v den termínu, nebo dokonce po něm. Tehdy můžete termín buďto ztratit nebo zkusit zachránit. Někteří jedinci si například zkusí zahrát na nemocného (k čemuž budou potřebovat od lékařky papírek s označením PN). Tento papírek přinesou co nejdříve na sekretariát ústavu nebo kliniky a k tomu je opět nejlépe volit omluvný tón.
upravit Neobjektivní zkoušení
Studentům se někdy zdá, že zkoušející je deptá, nebo že se jich ptá na "zbytečné detaily". Pamatujte ale, že v návalu stresu vnímáte situaci jinak, než když si ji necháte v klidu projít hlavou. Takže dříve než někoho obviníte ze zaujatosti, zkuste se nestranně sami sebe zeptat: Opravdu to tak dokonale umím? Nebude lepší opravdu se na to podívat ještě jednou? Ne kvůli zkoušce, ale kvůli znalostem, které budou v praxi potřeba. V medicíně totiž nejde o "šutry", broučky nebo kosmické záření. Jde o životy pacientů a za ty budete nést odpovědnost. Pokud i po této sebezpytné kúře budete soudit, že změna přístupu vyučujícího by prospěla i studentům po vás, můžete se obrátit na studentské členy Akademického senátu nebo vyjádřit svůj názor v Hodnocení výuky.
upravit Skok mezioborový
patří mezi oblíbené sportovní disciplíny některých studentů. Např. skok ze „zubů“ na „všeobecné“ nebo mezi jinými dvěma obory. Například začnete studium jako zubaři, ale pak zjistíte, že to pro vás není to pravé ořechové. Co pak? Je dobré nechat si své rozhodnutí několikrát projít hlavou. Skok totiž není tak jednoduchý jako samotné rozhodnutí skočit. Musíte vykonat rozdílové zkoušky, což je sice v prvním ročníku ještě bez problému, ale pro čtvrťáky je to už kupa veliká jak… Na druhé straně pokud zjistíte, že obor, o který jste původně měli zájem, vás zblízka až tak neuchvátil, je lepší převléknout kabát, než skončit s depresí nebo syndromem vyhoření v zahradě Psychiatrické kliniky.
upravit Opakování ročníku
Opakování ročníku je strašák nad jiné nebezpečný a občas se vyskytuje v snech každého z nás – hlavně před posledním termínem z anatomie. Podle poslední změny studijních předpisů o opakování ročníku rozhoduje a „ve zvlášť závažných případech“ povoluje děkan. Znamená to tedy, že a priori nárok na opakování ročníku nemáte, ale pokud prokážete seriózní zájem o studium a vyhoříte na jediné zkoušce, neměl by to být problém.
upravit Rozložení ročníku
Rozložení ročníku – na období delší než standardní délka studijního roku. Žádost můžete podat studijnímu proděkanovi. Proč? Protože studium medicíny je náročné a vy například studujete na jiné fakultě nebo na jiné univerzitě. Nebo protože se budete část semestru vyskytovat v zahraničí (Erasmus) a nestihnete absolvovat všechny stáže. (Podobně Individuální studijní plán můžete zkusit, pokud se vás týkají okolnosti zmíněné výše.) Další zahrnují třeba vrcholové sportovce, budoucí nebo současné maminky. Život vám pak vymyslí i spoustu dalších důvodů.
upravit Studijní proděkan
Vaším spojencem bude také studijní proděkan doc. MUDr. Martin Vokurka, mvoku@lf1.cuni.cz, na kterého se můžete s důvěrou obrátit.
