Fórum:Průvodce studiem 3. LF UK/Modul IIC – Klinicko-patologické základy medicíny
Modul IIC je jedním z nejobsáhlejších a také nejnáročnějších modulů na škole. Je vyučován ve 3. (letní semestr) a 4. (oba semestry) ročníku a vysvětlit jeho strukturu je trochu složitější. Základem je výuka patologie, patofyziologie a klinických oborů. Je rozdělen do 19 jednotlivých kurzů.
Obsah |
upravit Patologie
Patologie je vyučována formou přednášek, seminářů a praktik a navazuje na obecnou patologii probranou v Modulu IIA.
upravit Přednášky
Přednášky z patologie patří jak do modulu IIA (obecná patologie), tak do modulu IIC (speciální patologie) a jsou pouze ve třetím ročníku v obou semestrech. Je velmi užitečné je navštěvovat, a to zejména ta témata, která nejsou dobře zpracována v knize (např. neurologická témata nebo ledviny). Jak již bylo zmíněno, přednáší se pouze ve třeťáku, což není úplně šťastné řešení vzhledem k tomu, že zkouška je na konci čtvrťáku. Je však možné si přednášky buď zopakovat nebo odchodit až ve čtvrťáku, pokud si je připíšete do svého rozvrhu.
upravit Semináře
Semináře jsou hlavní formou výuky v rámci jednotlivých dílčích kurzů.
upravit Praktika
Praktika probíhají v místnosti s mikroskopy, ale je jich opravdu málo v celém Modulu IIC. Na pitevnu se již nechodí!
upravit Patofyziologie
Patofyziologie je vyučována na přednáškách a seminářích či praktikách a taktéž navazuje na obecnou patofyziologii z Modulu IIA.
upravit Přednášky
Stejně jako z patologie, přednáší se pouze ve třeťáku.
upravit Semináře a praktika
Další výuka je opět zahrnuta do jednotlivých kurzů. V mnohých se však na patofyziologii nějak zapomnělo a vůbec se neučí, takže se často jedná spíše o samostudium.
upravit Kurzy
- Infekční a horečnaté stavy
- Bolest
- Poruchy nervového systému
- Poruchy psychiky
- Dušnost a bolest na hrudníku
- GIT a břišní potíže
- Nádorová onemocnění
- Poruchy ledvinových funkcí a otoky
- Krvácení
- Kožní změny
- Endokrinní a metabolická onemocnění
- Poruchy lokomoce
- Senzorické poruchy
- Poruchy záklaních životních funkcí
- Úrazy
- Poruchy reprodukce a vývoje
- Poruchy růstu a vývoje v postnatálním období
- Etické problémy současné medicíny
- Poruchy imunity
upravit Zápočet
Zápočet je nutno získat z klinické části kurzu, za patologii i patofyziologii. Podmínky pro klinickou část si stanovuje vedoucí kurzu, tudíž jsou všude podmínky trošku jiné. Často se jedná pouze o splnění docházky, písemný test nebo méně často ústní zkoušení. Zápočet za klinickou část kurzů zapisují jejich vedoucí hned po splnění povinností.
Zápočet z patologie se dává na konci každého semestru. Je třeba mít dostatečnou docházku a splněné všechny testy. Ty se píší ke konci kurzů číslo 3, 5, 6, 7, 9, 11, 12 a 16. Součástí podmínek zápočtu je ve třeťáku poznávání a popis preparátů.
Patofyziologie má taktéž souborný zápočet na konci semestru. Ve třeťáku je pouze za docházku a na konci čtvrťáku se píše závěrečný zápočtový test. Rozhodně není jednoduchý a není radno ho podceňovat. Některé otázky jsou dost záludné a je dobré mít slušné základy obecné patofyziologie. Další podmínkou je vypracování kazuistiky. Vypracovává se ve dvojicích a nebývá to nic obtížného. K dispozici je i literatura, kterou si donesete.
Pokud máte nějaké pochybnosti o tom, jestli se má nebo nemá nějaký test psát, potom by měla být závazná informace, která je uvedena v SIS.
upravit Zkouška
Zkouška je jistě jednou z nejobtížnějších na škole. Každý kurz má vydaný seznam zkouškových kazuistik. Každá obsahuje zadání, klinické otázky a tematickou otázku z patologie a patofyziologie. V komisi sedí patolog, patofyziolog a dva klinici. Taháte si ze dvou kurzů vždy po jedné kazuistice. Komise většinou dává vybrat, kterou chcete začít. Začínejte tou, u které umíte lépe patologii. A pozor, je nutné dobře umět z obou patologických předmětů obecnou část (z modulu IIA!). Tato zkouška je opravdu náročná, a to i na psychiku. Je opravdu důležité ji nepodcenit a věnovat jí dostatečně dlouhou přípravu (v řádu týdnů až měsíců).