Fenotyp
| Článek byl zkontrolován učitelem | ||||
| Tento článek byl zkontrolován učitelem. | ||||
| Podpis: doc. MUDr. Ondřej Šeda, PhD. | ||||
| Tuto šablonu smějí vkládat jen vyučující. | ||||
Fenotyp je podmíněn genotypem, epigenetickými změnami funkce genů a vlivy prostředí.
Genotyp představuje zděděnou genetickou výbavu, která je zaznamenána v sekvenci DNA. Jedinci se shodným genotypem nemusí mít shodné fenotypové projevy. A obdobně jedinci se shodným fenotypem nemusí mít shodný genotyp. Např. hluchota je podmíněna různými faktory: • genetické příčiny - různé typy dědičnosti; • chorobné procesy - fenokopie; • fyzické trauma - fenokopie.
Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Ovlivňují expresi genů aniž je ovlivněna totipotence buněk. Epigenetická informace je přenášena na buněčné úrovni z jedné generace buněk do další generace. Epigenetické děje se během vývoje jedince podílejí na buněčné diferenciaci, morfogenezi, proměnlivosti a adaptabilitě organismu.
Vlivy prostředí se mohou významně podílet na fenotypové mnohotvárnosti znaku (viz např. multifaktoriální dědičnost). Význam vlivu prostředí si můžeme přiblížit na lidské řeči. Téměř všichni lidé (výjimka - např. němota) zdědili schopnost mluvit a porozumět řeči. Jakou řečí a zda budou mluvit (např. děti odchované vlčí smečkou) závisí na podmínkách prostředí.
Fenotypová variabilita, podložená genotypovou variabilitou, je základní podmínka pro procesy evoluce založené na přírodním výběru.
upravit