Fenylketonurie

• fenylketonurie (PKU; OMIM: 261600) patří mezi dědičné metabolické poruchy, enzymopatie
• jedná se o poruchu metabolismu aminokyseliny fenylalaninu (Phe).
• dědičnost je autosomálně recesivní
• frekvence v ČR cca 1:6000

upravit Patogeneze

• příčinou onemocnění je mutace genu pro fenylalaninhydroxylasu (PAH; 12q24.1; OMIM: 612349) - tento enzym u zdravých jedinců hydroxyluje fenylalanin na tyrosin, u lidí s PKU však fenylalaninhydroxylasa zcela chybí nebo má jen velmi nízkou aktivitu, fenylalanin se u nich nehydroxyluje na tyrosin, ale hromadí se v tělních tekutinách a poškozuje myelinizaci vyvíjejících se nervových vláken, zároveň se uplatní metabolická cesta, která je běžně nevýznamná a část fenylalaninu je fenylalaninaminotransferasou přeměněna na fenylpyruvát
• fenylpyruvát je ve zvýšené míře vylučován močí (→ odtud název nemoci fenylketonurie) a dodává jí zápach po myšině
• PKU se projeví až po narození, protože v těhotenství je přebytek fenylalaninu a dalších metabolitů plodu odstraňován z těla plodu placentou
• jakmile začne novorozenec pít mateřské mléko, hladina fenylalaninu v jeho krvi začne stoupat a poškozuje vývoj mozku, rozvíjí se mentální retardace
• v organismu je méně tyrosinu a produktů jeho metabolismu, např. melaninu – pro nemoc je proto typická i malá pigmentace

upravit Diagnostika a léčba

Dietou s nízkým obsahem fenylalaninu a přídavkem tyrosinu lze ovlivnit hladinu fenylalaninu v krvi a zajistit normální vývoj mozku dítěte. Při včasném nasazení diety se jedinec vyvíjí zcela normálně. Abychom mohli stanovit diagnózu ještě před nástupem klinických projevů, provádí se screeningové vyšetření všech novorozenců: ideálně pátý (v praxi však často již třetí či čtvrtý, ještě během pobytu v porodnici) den po narození se odebírá na filtrační papír několik kapek krve, nejčastěji z paty novorozence, a odesílá na vyšetření.

V dospělosti už není nutné dietu držet, protože vývoj mozku je ukončen. Kritickým obdobím je však těhotenství fenylketonuriček: aby se narodilo zdravé dítě, je nutné držet přísnou dietu již před početím a během těhotenství, tři měsíce před početím a během těhotenství musí být fenylalaninemie (hladina fenylalaninu v krvi) matky v mezích normy. Fenylalanin z krve matky by totiž přecházel do krve plodu a jeho vysoká hladina by poškodila vývoj plodu. Důsledkem takzvané mateřské fenylketonurie jsou mentální retardace, mikrocefalie, srdeční vady a plod je postižen bez ohledu na svůj genotyp (tzv. fenokopie).

upravit Odkazy

upravit Související články

• Hyperfenylalaninemie
• Dědičné poruchy metabolismu aminokyselin
• Novorozenecký screening

upravit Externí odkazy

• Fenylketonurie (česká wikipedie)
• Phenylketonuria (anglická wikipedie)

upravit Použitá literatura

• KAPRAS, J., et al. Kapitoly z lékařské biologie a genetiky I. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-322-9.

• LEDVINA, M., et al. Biochemie pro studující medicíny II. 2. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1415-1.