Fibrilace komor

Obsah 1 Etiologie 2 Patogeneze 3 Klinická manifestace 4 Diagnostika 5 Léčba 6 Odkazy 6.1 Související články 6.2 Reference 6.3 Použitá literatura

Fibrilace komor (FK) a rychlá komorová tachykardie (KT) patří mezi tzv. maligní arytmie. Jedná se o poruchy srdečního rytmu, které pacienta urgentně ohrožují na životě (je třeba je neodkladně řešit) a které jsou nejčastější příčinou náhlé srdeční smrti (NSS).^[1] Relativně často vzniká komorová fibrilace v rámci akutního infarktu myokardu.

upravit Etiologie

Mezi příčiny fibrilace komor řadíme:^{[1] [2]}

• organické postižení srdce (ICHS a IM, kardiomyopatie, srdeční amyloidóza, …)
• syndrom dlouhého QT intervalu (LQTS), Brugadův syndrom
• idiopatická fibrilace komor

upravit Patogeneze

V případě komorové fibrilace se jednotlivé kardiomyocyty srdečních komor kontrahují zcela nesynchronizovaně. Tyto chaotické a rychlé kontrakce vedou k naprostému selhání funkce srdce jakožto pumpy. Jelikož srdce nepřečerpává žádnou krev (minutový výdej srdeční je téměř nulový), dochází k vážné poruše perfúze vitálních orgánů včetně mozku (→ ztráta vědomí nastává do 10 s) a bez okamžité kardiopulmonální resuscitace a defibrilace vede komorová fibrilace ke smrti (za 3–5 minut se rozvíjí irreverzibilní poškození mozku^[3]).

Fyziologicky vzniká depolarizační vlna v SA uzlu. U komorové fibrilace dochází ke vzniku abnormálních elektrický impulzů přímo v srdečních komorách. Tyto abnormální impulzy mohou vznikat unifokálně či multifokálně, může se jednat o reentry mechanismus nebo o kombinace těchto mechanismů.

V komorovou fibrilaci může přejít komorová tachykardie, komorový flutter nebo časná komorová extrasystola.

upravit Klinická manifestace

Klinicky se fibrilace komor projevuje:^[2]

• ztrátou vědomí;
• neslyšitelnými srdečními ozvami;
• nehmatným pulzem;
• neměřitelným tlakem.

upravit Diagnostika

Diagnostika se opírá o EKG.

Jednotlivé kardiomycyty se kontrahují zcela nezávisle a nesynchronizovaně, proto na EKG nemůžeme identifikovat žádné komplexy QRS. Vidíme nepravidelné vlnky s frekvencí 300/min a více.

upravit Léčba

• Léčba spočívá v okamžitém zahájení kardiopulmonální resuscitace (názory na prekordiální úder se liší) a v co nejrychlejší zevní nebo vnitřní defibrilaci.

• Některé typy komorových fibrilací lze léčit radiofrekvenční ablací fokální komorové ektopie.^[1]
• V primární i sekundární prevenci lze využít některá antiarytmika a implantaci implantabilního kardioverteru-defibrilátoru (ICD).

• 

  Přenosný manuální externí defibrilátor

• 

  Implantabilní kardioverter-defibrilátor

• 

  Schéma zavedeného ICD

• 

  RTG snímek zavedeného ICD

upravit Odkazy

upravit Související články

• Defibrilace
• Fibrilace síní
• Antiarytmika
• Převodní systém srdeční

upravit Reference

1. ↑ ^{a b c} MLČOCHOVÁ, Hanka, et al. Katetrizační ablace fibrilace komor pomocí eliminace spouštěcí komorové ektopie. Interv Akut Kardiol [online]. 2007, roč. 5, vol. 5, s. 173-176, dostupné také z <http://www.solen.cz/pdfs/kar/2007/05/02.pdf>. ISSN 1803-5302. 
2. ↑ ^{a b} HAMAN, Petr. Výukový web EKG : Základy EKG [online]. [cit. 2010-11-21]. <http://www.ekg.kvalitne.cz/tvorba.htm#Fibrilace%20komor>.
3. ↑ ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 480-481. ISBN 978-80-7387-423-0.

upravit Použitá literatura

• HAMPTON, John R. EKG stručně, jasně, přehledně. 6. vydání. Grada, 2005. 149 s. ISBN 80-247-0960-0.

• HAMAN, Petr. Výukový web EKG : Základy EKG [online]. [cit. 2010-11-19]. <http://www.ekg.kvalitne.cz/tvorba.htm#Fibrilace%20komor>.

• HOLAJ, Robert. Kardiologický kroužek. III. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze, 2009.
• VILIKUS, Zdeněk. Interpretace EKG v klidu a při zátěži. Ústav tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN; 2010.