WikiSkripta projdou ve čtvrtek 24. května 2012 aktualizací a údržbou. Možná zaznamenáte výpadek. Je čas na relax :-).Fotoelektrický jev
Fotoelektrický jev je jednou ze tří možných interakcí γ záření s elektronovým obalem atomu. Zpravidla má také foton nejslabší energii z těchto tří interakcí.
Při energiích do 100 keV může záření γ interagovat s elektrony atomů tzv. fotoelektrickým jevem. Ten nastává v případě, pokud záření γ předá celou svou energii volnému elektronu, nebo elektronu z elektronového obalu některého atomu. Tento elektron se tak stává fotoelektronem a opouští obal atomu, přičemž se svou zbývající energií ionizuje okolí. Atom, ze kterého byl elektron vyražen, je excitovaný a vrací se do stabilního stavu vyzářením elektromagnetického záření, jehož frekvence je rovna rozdílu energie excitovaného a stabilního stavu.
Pravděpodobnost fotoelektrického jevu roste s rostoucím atomovým číslem absorpčního materiálu.
Fotoelektrický jev, stejně jako Comptonův rozptyl hrají významnou úlohu na poli biofyziky. Příkladem je uplatnění těchto jevů při radiačních vyšetřeních pacienta.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Použitá literatura
- NAVRÁTIL, Leoš a Jozef ROSINA, et al. Medicínská biofyzika. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. 524 s. s. 350-351. ISBN 80-247-1152-4.
