Fraktury lebky

Mozek je nejvíce poškozen v místě úrazu lebky (coup) a na místě protilehlém nárazu (contre coup). ^[1] Ovšem existence zlomeniny nutně nemusí doprovázet poranění mozku.

Obsah 1 Klasifikace fraktur 2 Zlomeniny klenby lební 3 Zlomeniny baze lební 3.1 Zlomeniny přední jámy lební 3.2 Zlomeniny střední jámy lební 3.3 Terapie 4 Odkazy 4.1 Související články 4.2 Reference 4.3 Použitá literatura

upravit Klasifikace fraktur

• Na základě otevření: uzavřené; otevřené.
• Na základě penetrace: penetrující; nepenetrující.
• Dle linie lomu: lineární (pukliny, fissury); tříštivé (kominutivní) s impresí či elevací okrajů; vpáčené (impresivní).

upravit Zlomeniny klenby lební

Fisury (pukliny)

• Lineární defekty, pakliže není současně poškozen mozek, nemají většího klinického významu a nevyžadují zvláštní péči. Je zde riziko, pakliže zlomenina kříží průběh meningeálních artérií hrozí epidurální krvácení.
• V případě otevřené zlomeniny (zásah paranasálních dutin, kožní rána nad frakturou) je nutné preventivní podání ATB.
• Diagnostika: nativní RTG, nebo CT.

Kominutivní zlomeniny (tříštivé)

• Následek většího nárazu, obvykle bývá poraněn i mozek.
• Může k ní dojít třeba při stlačení hlavy (jako do svěráku) – hlava „praskne jako ořech“, zde nemusí být velké poškození mozku, pokud se uplatňoval jen tlak a ne rychlost.

Impresivní zlomeniny (vpáčené)

• Kostní úlomek je vpáčen intrakraniálně.
• Diagnostika: nativní RTG, nebo CT
• Pakliže je imprese v místě žilních splavů hrozí při elevaci fragmentu významné subdurální krvácení.
• Je li úlomkem utlačována mozková tkáň, je nutná jeho elevace, neboť tlak fragmentu může být v budoucnu zdrojem epilepsie.^[2]

upravit Zlomeniny baze lební

• Jsou závažné, často dojde k poranění důležitých struktur – bazální ganglia, mozkový kmen.
• Vznikají působením velké síly nepřímo (nárazem na jinou část lebky). Mnohdy je nelze rozpoznat na základě RTG.

upravit Zlomeniny přední jámy lební

• Obvykle pokračující fraktura z frontální krajiny – tzv. frontobazální poranění.
• Lom zasahuje oblast lamina cribrosa, paranazální dutiny, orbitu.
• Častý je současný defekt v duře, sliznici paranazálních sinů či v oblasti lamina cribrosa – otevřená zlomenina (patologická komunikace se zevním prostředím). Na tento rozsah poranění může poukazovat nazální likvorea (rinorea), teda únik mozkomíšního moku nosem:
  • vzniká nitrolební hypotenze
  • pokud pacient leží, CSF teče do nosohltanu, někdy pacient popisuje nasládlo v krku (sladko-slaná chuť)
  • diagnóza – průkaz glukózy, imunologicky prokazujeme β2-transferin
  • může být i při zlomenině pyramidy → CSF do středouší a tubou do nosohltanu.
    • V případě likvorey je indikována chirurgická terapie, Antibiotická profylaxe.
    • K zastavení se provádí bifrontální kraniotomie, větší otvory ucpeme fascií, příp. svalem (temporální fascie, fascia lata, alogenní štěpy, lepidlo)
• Další možné oblasti poranění: lobus frontalis, diencephalon, nervus opticus, chiasma opticum, nervus olfactorius, sinus cavernosus, a. carotis interna.
• Na měkkých tkáních oka pozorujeme brýlový hematom. Může být přítomné i poranění víček, mohou vznikat komunikace navenek.

Komplikace:

• pneumocephalus,
• intrakraniální infekce (purulentí meningitida, …).^[2]

upravit Zlomeniny střední jámy lební

• Zlomenina zasahuje kost skalní, někdy i kost temporální – tzv. temporobazální poranění.
• Zasaženo bývá i střední ucho, tympanus, auditus externus.
• Můžeme pozorovat retroaurikulární hematom, krvácení z ucha nebo ušní likvoreu (otorea) je li poškozena dura i bubínek. Pakliže je bubínek zachován odchází mok Eustachovou trubicí (paradoxní rinorea).^[2]
  • Likvorová píštěl se brzy zacelí, ušní likvorea se zpravidla zastaví sama, ale vzniklá jizva je nehodnotná.

upravit Terapie

upravit Odkazy

upravit Související články

• Kraniocerebrální traumata
• Likvorea

upravit Reference

1. ↑ NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163–170. ISBN 80-7262-160-2.
2. ↑ ^{a b c} AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-433-4.

upravit Použitá literatura

• NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163–170. ISBN 80-7262-160-2.

• AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171–181. ISBN 80-7262-433-4.

• ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.