Fyzikální metody genového mapování

Z WikiSkript

Hodnoceno 5x, počet editací 14, počet autorů 6

Děkujeme za Vaše hodnocení (2★)

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Základem bylo vytvoření husté sítě marker-genů v genomu.
Hybridomové techniky jsou založené na hybridizaci 2 druhů buněk (člověk – myš) v tkáňové kultuře, za vhodných podmínek, vzniká buněčný hybrid, který postupující řadou dělení postupně náhodně ztrácí chromosomy lidského původu. Po určitém počtu dělení dojde ke stabilizaci, kdy buňky mají karyotyp z chromosomů hlodavce a několika chromosomů lidských klonování buněk panel klonovaných buněk; na kterých zjišťujeme přítomnost vhodného znaku, který je specifický pro lidské buňky.
při pozitivním výskytu znaku se provede cytogenetická analýza.Ta zjistí, které chromosomy člověka jsou v klonu přítomny. Gen podmiňující danou vlastnost je tedy lokalizován na určitý chromosom porovnáním přítomnosti (nepřítomnosti) znaku a přítomnosti (nepřítomnosti) určitého chromosomu na panelu buněk.
využívá se též k lokalizaci genu na určitém chromosomu

lokalizace genů pomocí technik hybridizace DNA
vhodně označená sonda + preparát chromosomů,proběhne denaturace DNA chromosomů v preparátu + „obarvení“ fluorescenčně značenou sondou, která se specificky fixuje na denaturovanou DNA chromosomů a místo její lokalizace prokážeme mikroskopicky

cíl: získání map jednotlivých chromosomů, které jsou představovány pořadím bazí jednotlivých nukleotidů
využívají často materiál genomových a chromosomově specifických knihoven
ORF (Opening Reading Frame),používá se k vyhodnocování kódujících sekvencí = metoda otevření čtecích rámečků. Principem je prohledávání databáze sekvenčních údajů na přítomnost stop-kodonů, které jsou od sebe dostatečně vzdáleny.
poziční klonování, využívá informace o lokalizaci genu na určité pozici některého chromosomu.Pátrání po funkčním genu je pak lokalizováno na omezenou část DNA v okolí této pozice.

ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 2009]. <http://www.stefajir.cz>.