Fyziologické funkce
Mezi základní fyziologické funkce patří:
- vědomí,
- udržování relativně stálé tělesné teploty,
- udržování stálého krevního tlaku,
- srdeční akce a puls,
- dýchání.
Obsah |
upravit Vědomí
Vědomí je stav, ve kterém organismus plně vnímá podněty a přiměřeně na ně reaguje.
Hodnotí se dle skutečné orientace pacienta v prostoru, místě a čase.
upravit Poruchy vědomí
- Kvantitativní = porušení bdělosti, rozsahu vědomí
- Somnolence – orientace je zachována, pacient má jen opožděné reakce, je spavý, lze jej však probrat slovní nebo #dotykovým podnětem
- Sopor – pacient reaguje pouze na bolestivé podněty, lze jej probrat na krátkou dobu, řečový kontakt není možný
- Koma – pacienta nelze probrat, reaguje na nocicepci (bolestivý podnět) jen obrannými mechanismy pohybu
- Mělké koma – zachovány obranné reflexy (nebezpečí aspirace hlenů, zvratků…)
- Synkopa (neboli mdloba) - přechodná, krátká ztráta vědomí, způsobená nedostatečným průtokem krve mozkem
- Kvalitativní = porušení obsahu a jasnosti vědomí při normálním stavu bdělosti
- Obnubilace – mrákotné stavy, pacient může vykonávat nesmyslné činy, na které si po probrání nevzpomene
- Delirium – neklid, halucinace, vzrušení, iluze
- halucinace
- bludy
- amence – úzkost, bezradnost, zapomnětlivost; akutně vzniklý stav (krátkodobý a přechodný – např. po operaci, u vysoké horečky)
Vědomí posuzujeme pomocí podnětů – slovně, taktilně (dotykem, zatřesením), centrálním stimulem (štípnutím). Hodnotit kvantitativní stav vědomí lze např. pomocí tzv. Glasgowské stupnice (3 kategorie, 3-15 bodů). Bodují se způsoby odpovědi na podněty:
- Slovní odpověď
- orientován
- zmatený
- nepřiléhavá slova
- nesrozumitelná
- žádná
- Otevírání očí
- spontánně
- na oslovení
- na bolest
- neotevře
- Motorická odpověď
- pohyb na příkaz
- cílená obrana
- úhyb
- flexe na bolestivý podnět
- extenze na bolestivý podnět
- žádná
Výsledek:
- 3–8 bodů: Těžká porucha vědomí
- 9–12 bodů: Střední porucha vědomí
- 13–15 bodů: Lehká porucha vědomí
Hodnocení dle pětistupňové škály:
- 0 – člověk komunikuje bez problémů
- 1 – člověk komunikuje s přestávkami
- 2 – člověk komunikuje málo, rozumí všemu
- 3 – člověk nemluví, někdy rozumí
- 4 – člověk mluví, ale nerozumí
- 5 – člověk nemluví a nerozumí
upravit Tělesná teplota
Tělesnou teplotu ovlivňuje:
- Bazální metabolismus
- Zvýšená svalová aktivita
- Zvýšená teplota tělových buněk
- Hormony štítné žlázy, nadledvinek
- Psychické procesy
- Věk
- Denní doba
- Tělesná aktivita
upravit Regulace
- Senzory na povrchu těla a v těle
- Hypothalamus (regulátor vnitřní teploty těla)
- Efektorový systém (vazodilatace, vazokonstrikce, pocení, třesavka)
upravit Metody měření
- axilární – v podpaží
- orální – v ústech (+0,3°C)
- rektální – v konečníku (+0,5°C)
- vaginální – v pochvě (tzv.bazální)
- v uchu
- na kůži
Druhy teploměrů:
- skleněné (maximální, rychloběžné)
- chemické – na jedno použití
- digitální
- ušní – využívají principu odrazu infračerveného světla
- jícnový teploměr
- teploměr na močovém katétru
upravit Hodnocení
- Subfebrilie – zvýšená teplota (37 – 38°C)
- Febris – horečka (38 – 40°C)
- Hyperpyrexie – teplota nad 40°C
- Hypotermie – teplota pod 35,5°C
Typy horeček:
- Febris continua – setrvalá horečka
- Febris remittens – opadávající horečka
- Febris intermittens – střídavá horečka
- Febris septica – septická horečka
- Febris reccurens – návratná horečka
- Febris undulans – vlnivá horečka
- Febris bifasica – dvojvlná horečka
Pokles teploty může být
- lytický – pozvolný, nebo
- kritický - prudký.
upravit Krevní tlak
Krevní tlak je síla, kterou vyvíjí krev na stěnu tepen. Běžné hodnocení krevního tlaku má dvě složky: tlak systolický a tlak diastolický. Jako tlaková amplituda se označuje rozdíl hodnot mezi tlakem systolickým a diastolickým.
Krevní tlak závisí na těchto parametrech:
- objem krve v krevním řečišti
- pružnost cévní stěny
- průsvit kapilár
- viskozita krve
Tyto parametry a tím i krevní tlak mohou být ovlivněny různými faktory:
- věkem,
- tělesnou námahou,
- emocemi,
- pohlavím,
- denní dobou,
- tělesnou hmotností (obezita jako rizikový faktor hypertenze),
- léky,
- nemocemi srdce, cév,
- úrazy,
- nemocemi nervového systému,
- endokrinními chorobami a
- prostředím.
upravit Metody měření TK
Krevní tlak lze měřit
- přímo (invazivní metoda), pomocí centrálního žilního katetru, a
- nepřímo (neinvazivní metoda), auskultačně, palpačně.
upravit Hodnocení
- Normotenze – 120/80 mmHg
- Mírná hypertenze – 140/90 mmHg
- Střední hypertenze – 160/100 mmHg
- Těžká hypertenze – 180/110mmHg
- Hypotenze – 85/60mmHg
upravit Puls
Pulsová vlna (puls) je náraz krevního proudu na stěnu tepny při systole. Rozlišujeme puls periferní a centrální (apikální).
Jedna srdeční kontrakce vypudí fyziologicky do krevního oběhu v klidu cca 70 % objemu srdce (ejekční frakce). Srdce tak za jednu minuta v klidu vypumpuje 4–6 litrů krve (minutový srdeční výdej).
Faktory ovlivňující puls:
- Věk
- Pohlaví
- Fyzická námaha
- Zvýšená tělesná teplota
- Krvácení
- Stres, strach, úzkost, Léky
Místa měření
- a. carotis
- a. temporalis
- a. brachialis
- a. radialis
- a. femoralis
- a. poplitea, a.tibialis posterior, a.dorsalis pedis
Hodnocení pulsu - dle frekvence, plnosti, pravidelnosti
- frekvence
- Tachykardie nad 90/min
- Bradykardie pod 60/min
- Asystolie vymizení pulsu
- plnost (kvalita) pulsu
- pulsus durus - tvrdý
- p. tardus - pomalý, zdlouhavý
- p. mollitis - měkký
- p. filiformis - nitkovitý
- p. parvus - je- li malý rozdíl mezi TKs a TK d
- p. alternans - slabší a silné tepové vlny
- pravidelnost (rytmus)
- pravidelný – regularis
- nepravidelný – irregularis
upravit Dýchání
- Zevní / vnitřní
- Hrudní (žeberní) + břišní (brániční)
- vdech (inspirium) + výdech (exspirium)
Faktory ovlivňující dýchání
- Věk
- Tělesná aktivita
- Stres, strach, obavy
- Nadmořská výška
- Léky
- Životní styl
Hodnocení dýchání - dle dechové frekvence, hloubky dýchání, pravidelnosti, charakter
- frekvence
- hloubka dýchání
- měření spirometrem
- statické a dynamické objemy plic:
- Respirační objem (RV) - objem jednoho vdechu - 500ml
- Vitální kapacita plic (VK) - maximální výdech po maximálním nádechu - muži 2500ml, ženy 2000ml
- Inspirační rezervní objem (IRV) - objem vzduchu, který je možný úsilovně vdechnout po normálním nádechu
- Exspirační rezervní objem (ERV) - objem vzduchu, který je možné usilovně vydechnout po normálním výdechu
- Reziduální objem - vzduch, který zůstane v plicích po maximálním výdechu - přibl. 1200 ml
- charakter dýchání
- zvukové fenomény (pískání, bublání...)
- dušnost (dyspnoe)
- pravidelnost (rytmus)
- pravidelný – regularis
- nepravidelný – irregularis
upravit Odkazy
upravit Související články
- Krevní tlak • Systolický tlak • Diastolický tlak • Střední arteriální tlak •Tlaková amplituda
- Měření krevního tlaku
- Tělesná teplota
- Měření teploty
- Měření a hodnocení tělesné teploty
upravit Použitá literatura
- ŠAMÁNKOVÁ, Marie, et al. Základy ošetřovatelství. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 353 s. ISBN 80-246-1091-4.
- Přednáška PhDr. Šárky Tomové, asistentky Ústavu ošetřovatelství 2. LF UK