Fyziologické funkce

Mezi základní fyziologické funkce patří:

1. vědomí,
2. udržování relativně stálé tělesné teploty,
3. udržování stálého krevního tlaku,
4. srdeční akce a puls,
5. dýchání.

Obsah 1 Vědomí 1.1 Poruchy vědomí 2 Tělesná teplota 2.1 Regulace 2.2 Metody měření 2.3 Hodnocení 3 Krevní tlak 3.1 Metody měření TK 3.2 Hodnocení 4 Puls 5 Dýchání 6 Odkazy 6.1 Související články 6.2 Použitá literatura

upravit Vědomí

Vědomí je stav, ve kterém organismus plně vnímá podněty a přiměřeně na ně reaguje.

Hodnotí se dle skutečné orientace pacienta v prostoru, místě a čase.

upravit Poruchy vědomí

1. Kvantitativní = porušení bdělosti, rozsahu vědomí
   • Somnolence – orientace je zachována, pacient má jen opožděné reakce, je spavý, lze jej však probrat slovní nebo #dotykovým podnětem
   • Sopor – pacient reaguje pouze na bolestivé podněty, lze jej probrat na krátkou dobu, řečový kontakt není možný
   • Koma – pacienta nelze probrat, reaguje na nocicepci (bolestivý podnět) jen obrannými mechanismy pohybu
   • Mělké koma – zachovány obranné reflexy (nebezpečí aspirace hlenů, zvratků…)
   • Synkopa (neboli mdloba) - přechodná, krátká ztráta vědomí, způsobená nedostatečným průtokem krve mozkem
2. Kvalitativní = porušení obsahu a jasnosti vědomí při normálním stavu bdělosti
   • Obnubilace – mrákotné stavy, pacient může vykonávat nesmyslné činy, na které si po probrání nevzpomene
   • Delirium – neklid, halucinace, vzrušení, iluze
   • halucinace
   • bludy
   • amence – úzkost, bezradnost, zapomnětlivost; akutně vzniklý stav (krátkodobý a přechodný – např. po operaci, u vysoké horečky)

Vědomí posuzujeme pomocí podnětů – slovně, taktilně (dotykem, zatřesením), centrálním stimulem (štípnutím). Hodnotit kvantitativní stav vědomí lze např. pomocí tzv. Glasgowské stupnice (3 kategorie, 3-15 bodů). Bodují se způsoby odpovědi na podněty:

• Slovní odpověď
  • orientován
  • zmatený
  • nepřiléhavá slova
  • nesrozumitelná
  • žádná
• Otevírání očí
  • spontánně
  • na oslovení
  • na bolest
  • neotevře
• Motorická odpověď
  • pohyb na příkaz
  • cílená obrana
  • úhyb
  • flexe na bolestivý podnět
  • extenze na bolestivý podnět
  • žádná

Výsledek:

• 3–8 bodů: Těžká porucha vědomí
• 9–12 bodů: Střední porucha vědomí
• 13–15 bodů: Lehká porucha vědomí

Hodnocení dle pětistupňové škály:

• 0 – člověk komunikuje bez problémů
• 1 – člověk komunikuje s přestávkami
• 2 – člověk komunikuje málo, rozumí všemu
• 3 – člověk nemluví, někdy rozumí
• 4 – člověk mluví, ale nerozumí
• 5 – člověk nemluví a nerozumí

upravit Tělesná teplota

Tělesnou teplotu ovlivňuje:

• Bazální metabolismus
• Zvýšená svalová aktivita
• Zvýšená teplota tělových buněk
• Hormony štítné žlázy, nadledvinek
• Psychické procesy
• Věk
• Denní doba
• Tělesná aktivita

upravit Regulace

• Senzory na povrchu těla a v těle
• Hypothalamus (regulátor vnitřní teploty těla)
• Efektorový systém (vazodilatace, vazokonstrikce, pocení, třesavka)

upravit Metody měření

• axilární – v podpaží
• orální – v ústech (+0,3°C)
• rektální – v konečníku (+0,5°C)
• vaginální – v pochvě (tzv.bazální)
• v uchu
• na kůži

Druhy teploměrů:

• skleněné (maximální, rychloběžné)
• chemické – na jedno použití
• digitální
• ušní – využívají principu odrazu infračerveného světla
• jícnový teploměr
• teploměr na močovém katétru

upravit Hodnocení

• Subfebrilie – zvýšená teplota (37 – 38°C)
• Febris – horečka (38 – 40°C)
• Hyperpyrexie – teplota nad 40°C
• Hypotermie – teplota pod 35,5°C

Typy horeček:

• Febris continua – setrvalá horečka
• Febris remittens – opadávající horečka
• Febris intermittens – střídavá horečka
• Febris septica – septická horečka
• Febris reccurens – návratná horečka
• Febris undulans – vlnivá horečka
• Febris bifasica – dvojvlná horečka

Pokles teploty může být

• lytický – pozvolný, nebo
• kritický - prudký.

upravit Krevní tlak

Krevní tlak je síla, kterou vyvíjí krev na stěnu tepen. Běžné hodnocení krevního tlaku má dvě složky: tlak systolický a tlak diastolický. Jako tlaková amplituda se označuje rozdíl hodnot mezi tlakem systolickým a diastolickým.

Krevní tlak závisí na těchto parametrech:

• objem krve v krevním řečišti
• pružnost cévní stěny
• průsvit kapilár
• viskozita krve

Tyto parametry a tím i krevní tlak mohou být ovlivněny různými faktory:

• věkem,
• tělesnou námahou,
• emocemi,
• pohlavím,
• denní dobou,
• tělesnou hmotností (obezita jako rizikový faktor hypertenze),
• léky,
• nemocemi srdce, cév,
• úrazy,
• nemocemi nervového systému,
• endokrinními chorobami a
• prostředím.

upravit Metody měření TK

Krevní tlak lze měřit

• přímo (invazivní metoda), pomocí centrálního žilního katetru, a
• nepřímo (neinvazivní metoda), auskultačně, palpačně.

upravit Hodnocení

• Normotenze – 120/80 mmHg
• Mírná hypertenze – 140/90 mmHg
• Střední hypertenze – 160/100 mmHg
• Těžká hypertenze – 180/110mmHg
• Hypotenze – 85/60mmHg

upravit Puls

Pulsová vlna (puls) je náraz krevního proudu na stěnu tepny při systole. Rozlišujeme puls periferní a centrální (apikální).

Jedna srdeční kontrakce vypudí fyziologicky do krevního oběhu v klidu cca 70 % objemu srdce (ejekční frakce). Srdce tak za jednu minuta v klidu vypumpuje 4–6 litrů krve (minutový srdeční výdej).

Faktory ovlivňující puls:

• Věk
• Pohlaví
• Fyzická námaha
• Zvýšená tělesná teplota
• Krvácení
• Stres, strach, úzkost, Léky

Místa měření

• a. carotis
• a. temporalis
• a. brachialis
• a. radialis
• a. femoralis
• a. poplitea, a.tibialis posterior, a.dorsalis pedis

Hodnocení pulsu - dle frekvence, plnosti, pravidelnosti

1. frekvence
   • Tachykardie nad 90/min
   • Bradykardie pod 60/min
   • Asystolie vymizení pulsu
2. plnost (kvalita) pulsu
   • pulsus durus - tvrdý
   • p. tardus - pomalý, zdlouhavý
   • p. mollitis - měkký
   • p. filiformis - nitkovitý
   • p. parvus - je- li malý rozdíl mezi TKs a TK d
   • p. alternans - slabší a silné tepové vlny
3. pravidelnost (rytmus)
   • pravidelný – regularis
   • nepravidelný – irregularis

upravit Dýchání

• Zevní / vnitřní
• Hrudní (žeberní) + břišní (brániční)
• vdech (inspirium) + výdech (exspirium)

Faktory ovlivňující dýchání

• Věk
• Tělesná aktivita
• Stres, strach, obavy
• Nadmořská výška
• Léky
• Životní styl

Hodnocení dýchání - dle dechové frekvence, hloubky dýchání, pravidelnosti, charakter

1. frekvence
   • eupnoe - klidové dýchání- 15 - 20/ min.
   • tachypnoe - zrychlené dýchání- nad 25/ min.
   • bradypnoe - zpomalené dýchání- pod 12/ min.
   • apnoe - zástava dechu
2. hloubka dýchání
   • měření spirometrem
   • statické a dynamické objemy plic:
   • Respirační objem (RV) - objem jednoho vdechu - 500ml
   • Vitální kapacita plic (VK) - maximální výdech po maximálním nádechu - muži 2500ml, ženy 2000ml
   • Inspirační rezervní objem (IRV) - objem vzduchu, který je možný úsilovně vdechnout po normálním nádechu
   • Exspirační rezervní objem (ERV) - objem vzduchu, který je možné usilovně vydechnout po normálním výdechu
   • Reziduální objem - vzduch, který zůstane v plicích po maximálním výdechu - přibl. 1200 ml
3. charakter dýchání
   • zvukové fenomény (pískání, bublání...)
   • dušnost (dyspnoe)
4. pravidelnost (rytmus)
   • pravidelný – regularis
   • nepravidelný – irregularis

upravit Odkazy

upravit Související články

• Krevní tlak • Systolický tlak • Diastolický tlak • Střední arteriální tlak •Tlaková amplituda
• Měření krevního tlaku
• Tělesná teplota
• Měření teploty
• Měření a hodnocení tělesné teploty

upravit Použitá literatura

• ŠAMÁNKOVÁ, Marie, et al. Základy ošetřovatelství. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 353 s. ISBN 80-246-1091-4.

• Přednáška PhDr. Šárky Tomové, asistentky Ústavu ošetřovatelství 2. LF UK