Gametogeneze

Z WikiSkript
Spermatogeneze: 1-basální lamina, 2-spermatogonie, 3-spermatocyty 1. řádu, 4-spermatocyty 2. řádu, 5-spermatida, 6-zralá spermatida, 7-Sertoliho buňka, 8-zonula occludens

Gametogeneze je tvorba pohlavních buněk – gamet (z řeckého γαμετης = ženatý). Pohlavní buňky vznikají redukčním dělením – meiózou. Ta je evolučně mladší než mitóza. Následkem meiózy mají gamety haploidní sadu chromozómů. Vyvíjejí se z buněk zárodečného epitelu pohlavních žláz samčích – testes a samičích – ovaria.

Gametogeneze probíhá ve dvou fázích:

  • fáze růstu (proliferace) – prvotní zárodečné buňky – gametogonie – mající diploidní sadu chromozómů vznikají mitózou;
  • fáze zrání – v gonádách z gametogonií vznikají meiózou gamety.

Vývoj samčích a samičích pohlavních buněk je značně rozdílný.

Spermatogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Spermatogeneze probíhá po celé období pohlavní aktivity ve dvou na sebe navazujících procesech - spermatocytogenezí a po ní následující spermatohistogenezí. Po dokončení spermiohistogeneze se spermie uvolňují do lumen kanálků a jsou pasivně unášeny do epididymis. Z každé zárodečné buňky vzniknou čtyři plnohodnotné spermie.

Spermatocytogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mužské pohlavní buňky – spermie – se vyvíjejí v semenotvorných kanálcích varlete. Jejich zrání začíná vlivem pohlavních hormonů v pubertě. Diploidní zárodečné buňky – spermatogonie – opakovaně rostou, obohacují se živinami a mitoticky se dělí buď ve stále nediferencované spermatogonie A, nebo v již diferencované spermatogonie B, které postupně v tzv. stadiu růstu vyspívají v spermatocyty I. řádu. Vstoupí-li buňka do stadia zrání, nastává první meiotické dělení a vznikají spermatocyty II. řádu (prespermatidy). Následuje krátká interkineze, ve které nedochází k replikaci DNA. Druhým meiotickým dělením se vytváří spermatidy – malé buňky s haploidními sadami chromosomů. Prespermatidy a spermatidy zůstávají spojeny mezibuněčnými cytoplasmatickými můstky, zajišťujícími synchronizaci vývoje a výměnu produktů genů mezi buňkami. Spermatidy setrvávají v záhybech Sertoliho buněk, které je zásobují pro jejich vývoj důležitými látkami a energií.

Shrnutí:

spermatogonie → spermatocyt I. řádu → spermatocyt II. řádu → časná spermatida → pozdní spermatida → spermatozoon

Spermatogeneze

Spermatohistogeneze (spermiogeneze)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Konečným dozráváním mužských pohlavních buněk označovaným jako spermiohistogeneze získávají spermatidy tvar i funkci, které jsou nezbytné pro proniknutí k vajíčku a jeho oplodnění:

  • Golgiho fáze
    • v Golgiho komplexu se hromadí malá PAS pozitivní granula, která splývají v akrosomální lysosom
    • začíná se tvořit axonéma bičíku
    • chromozomy jádra se velmi pevně kondenzují, DNA je fixována do krystaloidní formy bazickými proteiny – protaminy (nahrazují histony); veškerá genová aktivita je potlačena.
  • fáze čepičky
    • akrosomový váček roste a přetahuje čepičkovitě přední okraj jádra
  • akrosomální fáze
    • vzniká finální akrosom s obsahem hydrolytických enzymů (hyaluronidasa - při fertilizaci rozrušuje corona radiata, kyselá fosfatasa, proteasa akrosin a další)
    • buňka se otáčí, aby předním pólem směřovala k okraji semenoplodného kanálku
    • aktivitou mikrotubulové manžety se protahuje jádro
    • distální z centriolů roste a vytváří bazální tělísko bičíku (druhý, proximální, bude po oplození tvořit dělící vřeténko ve vajíčku)
    • mitochondrie se přesunují do proximální části bičíku, kterou ztlušťují a vytvářejí tak střední segment spermie
  • maturační fáze
    • zbylá cytoplasma odhozena a fagocytována Sertoliho buňkami
    • z můstků, které během vývoje propojovaly jednotlivé buňky vzniklé z jedné spermatogonie zbývají reziduální tělíska


Oogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ženské pohlavní buňky – vajíčka – se vyvíjejí v ovariích. Lidské vajíčko má průměr 0,1 mm, velikost je druhově specifická. Vajíčko vzniká z buněk zárodečné linie v kůře vaječníků. Ve vaječníku je založeno okolo 2 milionů zárodečných buněk – oogonií. Vajíčko jako každá gameta obsahuje poloviční počet chromozómů (22 somatických + 1 pohlavní).

Oogeneze


Množení oogonií mitotickým dělením začíná koncem 2. měsíce a končí v 5. měsíci intrauterinního vývoje v první fázi reprodukčního dělení (meióza). K oogoniím se přikládají v jedné vrstvě buňky coelomového epitelu, vznikají tzv. primordiální folikuly. Asi u 50 % oogonií se tato vrstva nevytvoří, buňky hynou apoptózou. Z oogonií vzniknou mitózou oocyty I. řádu (u žen jejich vznik – stadium růstu – končí již do 3. měsíce po narození). Oocyty I. řádu vstupují do meiózy. Profáze prvního meiotického dělení probíhá do diplotenního stadia, ve kterém oocyty setrvávají až do hormonální iniciace dalšího zrání, tzv. diktyotenní stadium

Zrání jednotlivých folikulů pak pokračuje až po pubertě vlivem hormonů. Stimulem k pokračování prvního zracího dělení je u některých druhů progesteron, u jiných změna hladiny estrogenů a progesteronu v průběhu cyklu. Stadium zrání probíhá po celé generační období (u ženy v cyklech Ø 28 dní – dozrává vždy po jednom vajíčku). Během života ženy se z vaječníku uvolní 300 – 400 vajíček, ale dozrává asi jen 400–500 vajíček. Prvním meiotickým dělením (v metafázi) z vyvíjejícího se oocytu vzniknou dvě haploidní buňky: jeden oocyt II. řádu a jedna buňka rudimentární – tzv. pólocyt (pólové tělísko). Buňka zůstává nerozdělena.

Druhé meiotické dělení je iniciováno po ovulaci a dokončeno až po proniknutí spermie do vajíčka, kdy z oocytu II. řádu vznikne jedno vajíčko a druhé pólové tělísko. Zároveň 1. pólocyt prochází ještě mitózou, dělí se ve dvě a všechna 3 pólová tělíska záhy zaniknou a jsou resorbována. V průběhu zrání vajíčka před ovulací jsou některé geny vajíčka intenzivně exprimovány. Probíhá syntéza RNA, proteinů a různých zásobních látek, některé mRNA jsou transportovány do cytoplazmy, kde jsou skladovány v inaktivní formě a aktivovány teprve po oplodnění vajíčka. Další zásobní látky, proteiny i RNA všech typů jsou do vajíčka transportovány z buněk folikulu. Některé zásobní látky jsou syntetizovány v játrech matky a transportovány krví do vajíčka. Struktura vajíčka i množství látek jsou tak významně ovlivněny geny mateřských somatických buněk. Při poruchách hormonální regulace dochází k prodloužení proliferační fáze cyklu označovanému jako „přezrávání“ vajíčka. Následkem je dezintegrace struktury buněk i poruchy dělícího vřeténka a vznik nondisjunkcí chromozómů a aneuploidie plodu.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 11.02.2010]. <http://www.stefajir.cz>.