Genetická koncepce v psychiatrii
Z WikiSkript
Hodnoceno 2x, počet editací 12, počet autorů 8
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
Dědičnost duševních poruch je možné pozorovat ve stabilnějších společenstvích s omezenou migrací (dnes venkov, ve městě je přílišná dynamika populace)
Obsah |
upravit Provázanost dědičných faktorů a vlivů okolí
- ukazuje na nemožnost studia genetických faktorů od studia vlivů okolí – duševní poruchy nejsou vždy jen čistě genetické, ale vznikají za působení exogenního činitele
- při zavedení suxamethonia k myorelaxaci se zjistilo, že někdo má abnormální reakci (přehnaná myorelaxace – podpora dechu atd.), vědci objevili enzym pseudocholinesterázu (atypickou)
- hemolytické reakce – dědičný defekt glukóza-6P-dehydrogenázy – po některých drogách či lécích (antimalarikum primaquin) – hemolýza, jinak v pohodě
upravit Genealogie
- hlavní metoda studia dědičnosti – rodokmeny, přinesla cenná empirická data, ale zatím nevyřešila způsoby přenosu některých chorob
- hlavní problém je s vymezením poruch – zda jde o potíže homogenní či heterogenní
- budou to spíše nemoci s podobných klinickým obrazem, ale s různou etiologií
- hlavní snaha tvořit homogennější skupiny probandů
- studium dvojčat
Základem nozologické kategorizace psychických poruch je stále ještě fenomenologický popis.
upravit Galtonova koncepce
- behaviorální vědy, využívá ke kvantitativní analýze biometrickou metodu
- dnes již nic nového nejspíše nepřinese, rozhodující bude přístup mendelovský
- umožňuje zjištění účasti genetického faktoru, ale nevede k vysvětlení genetického mechanismu
- abnormální funkce často způsobena jedním defektem
- naopak variability normálního znaku může být jen zřídka přisouzena jediné alelické poruše, ale je to většinou souhra několika genů
- jinak řečeno, normální chování je řízeno mnoha geny a vlivy prostředí, ale velká vada může být způsobena i poruchou jedné z těchto složek
- např. inteligence – kvantitativní rys, rozložení v populaci – Gauss – podle této koncepce je řízení dáno mnoha geny, množství polygenů
- vada jednoho genu – velká porucha – příkladem fenylketonurie
upravit Polygenní hypotéza
- dědičný přenos prostřednictvím genů, jejichž účinek se většinou sčítá
- poruchy v oblasti kvantitativních jevů
- řeší nozologickou příbuznost jevů – např. rozdíl maligní a benigní schizofrenie – ve množství poškozených „patických genů“
- dobrá základna pro interpretaci souhry genetiky a prostředí – prahová teorie schizofrenie
- tato koncepce se také zdá být vyčerpána
upravit Kvalitativní pojetí
- nyní přesun hlavně ke koncepcím založeným na kvalitativním pojetí
- nastávají kritické otázky vymezení homogenních nozologických skupin a pravděpodobnost etiologické heterogenity!
- snaží se postihnout podskupiny psychiatrických pacientů, kteří budou vymezeni určitým kritériem (např. dnešní dělení schizofrenie na pozitivní a negativní formy či zkoumání souvislostí schizofrenie s věkem počátku příznaků)
upravit Analýza
- logický důsledek – přesun důrazu koncepce na analýzu – k detekci genu, objevení biologických markerů
- zatím převažuje snaha zjistit úchylky biochemického metabolismu (fenylketonurie)
- současná psychiatrie se skoro vzdala naděje na přímé objevení genetického defektu
Jsou vedeny hlavní dvě nepřímé strategie výzkumu:
- Vyhledávání genetických markerů:
- polymorfismy – genetické varianty, různé alely na jednom genetickém lokusu;
- evoluční procesy;
- studium polymorfismů – hledání mutantních variant, které mohou mít vztah k psychickým nemocem
- např. vztah poruch k HLA, krevním skupinám, i na molekulární úrovni.
- Gershonova genetická vulnerabilita:
- chronická konstituční zranitelnost disponovaného jedince, i v klinickém zdraví;
- její marker by nám to mohl odhalit, i když je dotyčný zrovna bez klinických příznaků;
- problémem je, že mohou existovat jiné formy nemoci podobného klinického příznaku.
upravit Odkazy
upravit Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 16.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.