Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace
Obsah |
upravit Genotyp
Genotyp je konkrétní kombinace dědičných vloh, soubor všech genů jedince. Dal by se též definovat jako genetická konstituce jedince, nebo více specifičtěji: konkrétní sestava alel na konkrétním lokusu čí více lokusech.
- představuje genetickou konstituci organismu reprezentovanou souborem alel specificky uspořádaných v genomu (jsou to tedy všechny molekuly DNA nebo RNA (u RNA virů) živé soustavy, které se vyznačují replikací a dědí se na potomstvo)
- určuje rozsah a míru fenotypických (soubor všech znaků) možností jedince
upravit Mutace
- mutacemi se nazývají náhodné dědičné změny genotypu (genetické informace)
- mutace vzniklé díky chybě při replikaci DNA se nazývají mutace spontánní a dochází k nim bez zásahu z vnějšího prostředí
- DNA polymeráza je nejen velmi přesná, ale má navíc i samoopravnou funkci – pravděpodobnost chyby se pohybuje v řádech asi 10-7
- četnost mutací je tedy velice nízká, navíc buňky jsou do jisté míry schopné tyto chyby díky reparačním enzymům likvidovat
- většina mutací je tedy tzv. indukovaných, tj. vyvolaných vnějšími mutagenními faktory (mutageny) – těmi může být např. záření (UV, RTG), chemické látky (areny, těžké kovy, peroxidy….) atd.
- mutace mohou nastávat v různém rozsahu:
upravit Mutace genové (bodové)
Probíhají na úrovni molekuly DNA, pričemž postihují 1 gen. Výsledkem je pak poškozená nukleotidová sekvence, díky čemuž se mění triplety (kodony) a dochází k chybě v proteosyntéze (syntetizují se úplně jiné aminokyseliny).
Pokud je poškozen gen regulující množení a diferenciaci buňky, může to vést až k nekontrolovatelnému bujení (nádorová onemocnění).
Může dojít ke:
- změně počtu bazí:
- adici (zařazení nadbytečného páru nukleotidů)
- deleci (ztráta páru nukleotidů)
- změně pořadí několika nukleotidových párů (intragenový crossing-over)
- zařazení jiného nukleotidu – konverze (záměna)
- změně typu bazí – transverse
- transice
- poškození chemické struktury některé části molekuly nukleotidu
upravit Mutace chromozómové (chromozomální aberace)
Dochází při nich ke změně počtu nebo struktury chromozomů – např. při crossing overu: chromozomové úlomky se špatně spojují; může ale dojít i ke ztrátě celého bloku.
Tyto mutace porušují průběh meiózy a způsobují nefunkčnost gamet.
Druhy:
- delece (ztráta části chromozomu)
- inverze (převrácení části chromozomu)
- duplikace (zdvojení části chromozomu)
- translokace (připojení části chromozomu na chromozom špatný)
- fragmentace (rozpad chromozomu na fragmenty)
upravit Mutace genomové
Dochází ke změně samotného genomu. Většinou jde buď o znásobení celé chromozomové sady (euploidie = polyploidie = jedinec je 3n nebo i více…), nebo ke změně počtu jednotlivých chromozómů ze sady (aneuploidie).
Podle typu postižených buněk rozeznáváme mutace:
- somatické – nepřenáší se mezi potomky
- gametické
Podle mechanismu vzniku rozeznáváme mutace:
- spontánní
- indukované
upravit Rekombinace
Předpokladem evoluce je variabilita. Genetickou variabilitu zvyšuje mutace, rekombinace a genový tok. Rekombinace je přeskupení DNA materiálu mezi již existujícími alelami (formami genů) za vzniku alel nových. Tímto procesem znikají noví jedinci s kombinacemi alel odlišnými od kombinací jejich rodičů. Děje se tak v důsledku volné kombinovatelnosti nebo crossing-overu.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Zdroj
- ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 11.02.2010]. <http://www.stefajir.cz>.