Giardia lamblia

Giardia lamblia je nejčastější původce střevních parazitárních nákaz. Giardióza neboli lamblióza nejčastější protozoární nákaza v ČR (300–400 případů/rok) a její výskyt stoupá se snižujícím se hygienickým standardem (Rusko, Indie, Rocky Mountains) a při velkém nahloučení osob (mateřské školy). Jedná se o střevního parazita, který na rozdíl od Entamoeba histolytica není schopen pronikat do sliznice a žije pouze v lumen tenkého střeva. Přenáší se alimentární cestou značně odolnými cystami (fekální znečištění pitné vody). Inkubační doba je 7–8 dní. Manifestuje se průjmovým onemocněním. Jedná se o antropozoonózu. Nejčastějším hostitelem je člověk, ale mohou být infikováni i bobři, prasata, opice a sloužit jako rezervoár.^[1]

Obsah 1 Morfologie 1.1 Trofozoit 1.2 Cysta 2 Životní cyklus 3 Patogeneze 4 Klinický obraz 5 Diagnostika 6 Terapie 7 Odkazy 7.1 Související články 7.2 Externí odkazy 7.3 Externí odkazy 7.4 Zdroj 7.5 Reference

upravit Morfologie

• původce: Giardia lamblia
• první prvok, který byl viděn lidským okem (Antoni van Leeuwenhoek, 17. století)
• v r. 1991 se předpokládalo, že je to nejstarší eukaryotický organismus, v r. 2003 se ukázalo, že tomu tak není
• nemá mitochondrie, jen jakési zbytky – jen některé reakce (ne respirační řetězec)
• je zcela závislá na vnějších zdrojích střeva, ani neprodukuje baze
• zcela esenciální jsou pro ní žlučové kyseliny

upravit Trofozoit

• bičíkatá vegetativní forma, aktivní forma
• 8 bičíků, 2 jádra, ventrálně 2 přísavné disky k připoutání k enterocytům
• 12–15 μm^[1]
• trofozoiti se přichycují na střevní sliznici duodena a jejuna → zánět→ změny

upravit Cysta

• nepohyblivá, 9–12 μm velká, elipsoidní^[1]
• odolná vůči mrazu (jedna z mála), lze ji zničit vyschnutím a varem (10 min.)
• má 4 jádra, zpomalený metabolizmus, silnou stěnu (ochrana před Cl)

upravit Životní cyklus

Nákaza se nejčastěji šíří vodou kontaminovanou cystami. Člověk pozře cystu, která je odolná vůči žaludečním šťávám. V duodenu excystuje (signálem pro excystaci je změna pH z kyselého na neutrální) a trofozoiti kolonizují duodenum a jejunum, kde se volně pohybují v lumen střeva nebo se přichycují pomocí přísavných disků po stranách klku (při odlupování enterocytu se uvolní, přichytí se až dál). Na rozhraní jejuna a ilea znovu encystují, během encystace probíhá mitóza. Cysty jsou vylučovány stolicí.^[1]

Životní cyklus ve zkratce:

Pozření cysty → excystace v duodenu → pomnožení trofozoitů v duodenu a jejunu → encystace na rozhraní jejuna a ilea → vyloučení cyst stolicí.

upravit Patogeneze

• po namnožení pokrývají giardie celý klk → snížení resorbce (až malabsorpční syndrom)
• mikroklky jsou zkrácené, vakuoalizované, poškozené (poškozen glykokalyx) → zhoršení resorbční funkce
• giardie ničí disacharidázy – osmotický průjem, nadýmání
• ničí i trypsin a chymotrypsin – nejsou lipázy – staetorea
• malabsorpce cukrů (hlavně disacharidů – disacharidázy na enterocytech), lipidů → vit.
• osmotický průjem – z 50 % symptomatické, akutní – u lidí imunokompetentních, chronické – u dětí (do 6 let)
• aktivace IgA → bez zánětu, jen zpomaluje množení trofozoitů
• inkubační doba – 14 dní, stolice bez krve, steatóza – mastný vzhled
• není fatální – u dětí ovlivňuje růst
• kojencům nic nehrozí, mateřské mléko má lipázy → štěpí lipidy → giardie nemají čím se živit a navíc MK jsou pro ně toxické

upravit Klinický obraz

• většinou je průběh asymptomatický či subklinický (i u těch ale nalezneme histologický nález a jistou malabsorpci D-xylózy)
• akutní fáze je spojena s GIT přínaky – vodnaté, páchnoucí průjmy s flatulencí, nauzea, anorexie, nebývá horečka
  • bolesti v nadbřišku, ztráta hmotnosti
  • stolice obsahují vyšší množství hlenu a tuku, neobsahují krev
• subakutní a chronická fáze – abdominální dyskomfort, epizody průjmů (stolice zpěněné, hnilobně páchnoucí), flatulence, špatná snášenlivost tučných a mléčných pokrmů
  • malabsorpce vitaminu B₁₂, deficit disachridázy a laktózová intolerance
  • bez léčby vzniká chronická giardióza (až v 50 %)
• může se poté vyvinout céliakie

upravit Diagnostika

• anamnéza, klinický obraz, epidemiologie (protrahované průjmy hlavně u dětí v kolektivních zařízeních, u osob z azylových ústavů a navrátilců z ciziny)
• obecná diagnostika střevních parazitů
• ze stolice 3 vzorky, hledáme cysty… dělá cysty jen občas → 3 vzorky → větší šance záchytu
  • první cysty objevíme ve stolici asi 3–4 týdny po nákaze
• duodenální biopsie – záchyt trofozoitů

upravit Terapie

• 5-nitroimidazoly (aktivace léku redukcí v mikroorganismu) → léky specifické pro anaeroby
• benzimidazoly (mikrotubulární inhibitory) → inhibice bičíku
• léky volby: metronidazol (Entizol 3× 2 tbl. 7 dnů), tinidazol, ornidazol, mebendazol (Vermox), Endiaron
• prevence – obecná – zábrana fekální kontaminace potravy a vody, výchova dětí k hygieně

upravit Odkazy

upravit Související články

• Gastrointestinální parazitózy

upravit Externí odkazy

• Microbiology and Immunology on-line (with many pictures)
• Parasite Image Library

upravit Externí odkazy

• Giardia lamblia (česká wikipedie)

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.

upravit Reference

1. ↑ ^{a b c d} Univesity of South Carolina, School of Medicine. Microbiology and Immunology On-line : PARASITOLOGY [online]. Poslední revize 2010, [cit. 2010-09-05]. <http://pathmicro.med.sc.edu/parasitology/intest-protozoa.htm>.