Glykovaný hemoglobin

Z WikiSkript


Glykovaný hemoglobin vzniká neenzymovou reakcí mezi hemoglobinem a glukózou v krvi. Jeho tvorba je ireverzibilní.

Princip neenzymové glykace proteinů

Hladina glykovaného hemoglobinu proto odráží koncentraci glukózy v krvi po celou dobu existence erytrocytu, tj. asi 120 dní, a využívá se k posouzení úspěšnosti léčby/kompenzace diabetu v období 4–8 týdnů před vyšetřením. Nejčastěji se stanovuje forma stabilní frakce HBA1c.

Terminologie
  • Glykovaný hemoglobin – suma sacharidových adduktů na N-terminálním konci nebo ε aminoskupinách lysinu v hemoglobinu.
  • HbA1 – suma různých minoritních frakcí hemoglobinu (glykovaných), včetně HbA1c, HbA1a1/a2, HbA1b1/b2/b3, HbA1d1/d2/d3 a HbA1e.
  • HbA1c – glukózový adukt valinu na N-terminálním konci β-globinu; odpovídá tzv. stabilnímu ketoaminu (N-[1-deoxyfruktózyl]hemoglobinu).

Glykovaný hemoglobin je možné stanovit pomocí iontoměničové chromatografie s následnou spektrofotometrií.

Hodnocení
Množství glykovaného hemoglobinu se vyjadřuje v % celkového hemoglobinu.
Referenční meze
u zdravých dospělých 2,8–4,0 %,
u diabetiků svědčí koncentrace HbA1c do 4,5 % o vynikající kompenzaci diabetu, do 6,0 % o přijatelné a vyšší hodnoty o neuspokojivé kompenzaci diabetu[1]


Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit upravit | editovat zdroj]

  1. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Diabetes mellitus. 2005. Dostupné také z URL <http://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy-2003-2007/Diabetes-mellitus.pdf>.