Haemophilus influenzae
| Haemophilus influenzae | |
|---|---|
| Klasifikace | |
| Rod: | Haemophilus |
| Základní údaje | |
| Morfologie: | G− tyčka |
| Vztah ke kyslíku: | fakultativně anaerobní |
| Fyziologie: | vyžaduje růstové faktory X a V |
| Kultivace: | satelitismus stafylokoků nebo mikrokoků na krevním agaru |
| Antigeny: | pouzderné (typ a–f), tělové |
| Faktory virulence: | pouzdro, neopouzdřené součástí normální flóry |
| Onemocnění: | epiglotitis, pneumonie, otitis media, sinusitis, meningitis |
| Zdroj: | člověk |
| Přenos: | respirační cestou |
| Terapie: | aminopenicilin s inhibitorem |
| Prevence: | vakcinace pouzderným polysacharidem typu b |
Obsah |
Haemophilus influenzae byl původně pokládán za původce chřipky (nalezen v krvi u chřipkových epidemií), ale nemá s ní nic společného. Virulentní kmeny mohou být původcem nebezpečných dětských epiglotitid, hnisavých respiračních infekcí či meningitid. Dělí se na skupiny a–f, z nichž nejnebezpečnější je skupina b.
upravit Morfologie
- kokoidní tyčka, může tvořit řetízky
- Gram-negativní
upravit Fyziologie
- fakultativně anaerobní, nepohyblivá, nesporulující tyčka
- vyžaduje k růstu přítomnost růstových faktorů X (= hemin) a V (= NAD)
upravit Kultivace
- tvoří malé kolonie „jako kapky rosy“
- vyžaduje faktor X i V
- na krevním agaru roste jen v blízkosti stafylokoků nebo mikrokoků (= satelitismus, dostává od nich NAD)
upravit Laboratorní diagnostika
- bobtnání pouzder (Quellugova reakce) – smíchání se specifickým antisérem a obarvení metylenovou modří, pozorování pod mikroskopem
- průkaz polysacharidu skupiny b (imunofluorescence, RIA)
upravit Antigeny a toxicita
- pouzderné antigeny určují příslušnost ke skupině (typ a–f)
- tělové antigeny
- „ciliostatická substance“ – poškozuje řasinky epitelu, jde pravděpodobně o endotoxin
upravit Patogeneze
- virulence podmíněna přítomností pouzdra, neopouzdřené kmeny jsou součástí normální flóry horních cest dýchacích
- nejvirulentnější je typ b
- pili zesilují adherenci
- IgA proteasa
upravit Onemocnění
- hemofilová epiglotitis – život ohrožující, klidné dítě (šetří s dechem), nechce polykat (slintá), moc neohledávat hrdlo (hrozí laryngospasmus), nechce si lehnout (lehnutí může způsobit zapadnutí epiglotis a smrt)
- pneumonie
- otitis media
- sinusitis
- meningitis
upravit Léčba
- aminopeniciliny, ve 20 % produkce β-laktamáz → s inhibitorem
- chloramfenikol
- sulfisoxazol + streptomycin
- cefalosporiny
upravit Prevence
Od 18. měsíce se aplikuje vakcína z pouzderného polysacharidu Haemophilus influenzae typu b. Dnes povinná, ale v zahraničí začíná dělat problémy jiný typ Haemophilus influenzae a zas se objevují epiglotitidy.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Externí odkazy
upravit Použitá literatura
BEDNÁŘ, M, et al. Lékařská mikrobiologie. 1. vydání. Marvil, s. r. o., 1996. s. 278–280. ISBN 80-238-0297-6.
Ústav lékařské mikrobiologie 3. LF UK. Repetitorium bakteriologie – Haemophilus influenzae [online]. [cit. 6. 2. 2010]. <http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/mikrobiologie/rep/hain.htm>.
