Heliová diluční metoda

Umožnuje stanovení funkční reziduální kapacity plic (objem vzduchu, který plíce obsahují po normálním výdechu).

Obsah 1 Postup 2 Matematické vztahy 3 Odkazy 3.1 Související články 3.2 Zdroj 3.3 Použitá literatura

upravit Postup

Vyšetřovaný začne po normálním výdechu dýchat do uzavřeného okruhu se směsí kyslíku a známého množství helia. Měříme koncetraci helia, která v zařízení zůstane poté, co se helium rozšíří do směsi plynů v plicích a ustanoví se nová rovnováha.

upravit Matematické vztahy

Jelikož je systém izolován od okolního prostředí je možno dopočítat funkční reziduální kapacitu plic podle vztahů:

C₁V₁ = C₂V₂

C₁V₁ = C₂(V₁ + FRC)

• V₂ = celkový objem plynu v soustavě (FRC +objem plynu v zařízení).
• V₁ = objem plynu v zařízení.
• C₁ = iniciální (známá) koncentrace helia v zařízení.
• C₂ = finální koncetrace helia v zařízení po použití vyšetřovaným.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Plicní objemy
• Funkční vyšetření kardiorespiračního systému

upravit Zdroj

• Wikipedia (Helium_dilution_technique)

upravit Použitá literatura