Heliová diluční metoda

Z WikiSkript

Umožnuje stanovení funkční reziduální kapacity plic (objem vzduchu, který plíce obsahují po normálním výdechu).

Postup[upravit upravit | editovat zdroj]

Vyšetřovaný začne po normálním výdechu dýchat do uzavřeného okruhu se směsí kyslíku a známého množství helia. Měříme koncetraci helia, která v zařízení zůstane poté, co se helium rozšíří do směsi plynů v plicích a ustanoví se nová rovnováha.

Matematické vztahy[upravit upravit | editovat zdroj]

Jelikož je systém izolován od okolního prostředí je možno dopočítat funkční reziduální kapacitu plic podle vztahů:

C_{1}V_{1}=C_{2}V_{2}

C_{1}V_{1} = C_{2} (V_{1} + FRC)

FRC = V_{1} \frac{(C_{1} - C_{2})}{C_{2}}

  • V2 = celkový objem plynu v soustavě (FRC +objem plynu v zařízení).
  • V1 = objem plynu v zařízení.
  • C1 = iniciální (známá) koncentrace helia v zařízení.
  • C2 = finální koncetrace helia v zařízení po použití vyšetřovaným.


Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit upravit | editovat zdroj]