Hemokultura

Obsah 1 Zásady odběru 1.1 Komu odebírat hemokulturu 1.2 Jak odebírat hemokulturu 2 Zpracování a vyhodnocení 3 Interpretace 4 Odkazy 4.1 Související články 4.2 Zdroj 4.3 Reference

Hemokultura je mikrobiologické kultivační vyšetření krve na přítomnost bakterií.

upravit Zásady odběru

upravit Komu odebírat hemokulturu

Pacient suspektní z bakteriální infekce:

• CRP > 60 mg/l;
• anamnéza horečky − odběr ideálně když stoupá teplota, nejlépe tělesná teplota > 38 °C;
• pacientovi by neměla být podána žádná antibiotika před odběrem hemokultury.

upravit Jak odebírat hemokulturu

Pro odběr je zásadní^[1]:

• v sadě se odebírají dva vzorky − jeden pro aerobní a druhý pro anaerobní kultivaci;
• obvykle se odebírají 2 sady, každá z jedné ruky (celkem tedy 4 lahvičky na hemokulturu, viz obrázek).

Dezinfekce místa odběru:

• nejčastěji se odebírá žilní krev z kubitálních jamek;
• použijí se 2 desinfekční prostředky^[2]:

1. alkoholový − pro odstranění biofilmu bakterií na povrchu kůže
2. další desinfekční prostředek

• odebírá se 10 ml krve do každé kultivační lahvičky;
• odebere se stěr z kůže z místa odběru na kultivaci.

upravit Zpracování a vyhodnocení

Ke kultivaci a zároveň detekci přítomnosti bakterií se v dnešní době používají moderní přístroje, které udržují stálou kultivační teplotu 37 °C. Pokud jsou ve vzorku bakterie, produktem jejich metabolismu je CO₂. Přístroj každých 20 minut kontroluje koncentraci CO₂ v každém vzorku. Pokud dojde k překročení hraniční koncentrace CO₂, přístroj spustí alarm. Vzorky se ponechají v přístroji obvykle 5 dní.

Na základě hemokultury zjistíme pouze, jestli v krvi pacienta jsou přítomny bakterie (aerobní či anaerobní). Nezjistíme přesné agens ani jeho citlivost na antibiotika. K tomu poslouží následné klasické kultivační vyšetření na živných půdách.

upravit Interpretace

Pozitivní výsledek potvrzuje přítomnost bakterií v krvi pacienta (bakteriémii). Pro vyloučení možnosti kontaminace odebraného vzorku (falešné pozitivity) se provádí kultivace stěru z místa odběru. Nejčastější kontaminace je Staphylococcus epidermidis (koaguláza negativní stafylokok) ^[3]. Příčinou kontaminace je často odběr skrze žilní katetr. Kontaminace je častější u žilních katetrů než u arteriálních katetrů nebo odběrů z periferní žíly ^[4]. Riziko kontaminace hemokultury je nižší při jednorázovém odběru z periferie i ve srovnání s odběrem z nově zavedeného žilního katetru^[3].

upravit Odkazy

upravit Související články

• Živná půda
• Očkování na půdy

upravit Zdroj

• BERAN, Ondřej: Laboratorní diagnostika infekčních nemocí. [Přednáška pro 5. ročník 1. LF UK (infekční lékařství, všeobecné lékařství)]. Praha, 18.4.2011.

upravit Reference

1. ↑ BERAN, Ondřej: Laboratorní diagnostika infekčních nemocí. [Přednáška pro 5. ročník 1. LF UK (infekční lékařství, všeobecné lékařství)]. Praha, 18.4.2011.
2. ↑ HOLUB, Michal: Principy antibiotické léčby. [Přednáška pro 5. ročník 1. LF UK (infekční lékařství, všeobecné lékařství)]. Praha, 11.4.2011.
3. ↑ ^{a b} NORBERG, Alonna, Norman C CHRISTOPHER a Maria L RAMUNDO, et al. Contamination rates of blood cultures obtained by dedicated phlebotomy vs intravenous catheter. JAMA [online]. 2003, vol. 289, no. 6, s. 726-9, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12585951>. ISSN 0098-7484. 
4. ↑ STOHL, Sheldon, Shmuel BENENSON a Sigal SVIRI, et al. Blood cultures at central line insertion in the ICU, a comparison with peripheral venipuncture. Journal of clinical microbiology [online]. 2011, roč. 5, vol. 49, s. 2398-2403, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21525219>. ISSN 0095-1137.