Hepatorenální syndrom
Z WikiSkript
Hodnoceno 2x, počet editací 5, počet autorů 3
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
Hepatorenální syndrom je funkční selhání ledvin (organicky intaktních) při jaterním onemocnění s portální hypertenzí.
Obsah |
upravit Etiologie a patogeneze
- renální arteriální vazokonstrikce (s hypoperfúzí kůry) + poškození funkcí ledvin
- podkladem systémové cirkulační změny při portální hypertenzi (↓ periferní cévní rezistence, centrální hypovolémie, aktivace sympatiku)
upravit Klinický obraz
- téměř výhradně u pacienta s ascitem
- typ I – rychle progredující, 2x ↑ sérový kreatinin během 2 týdnů, velmi špatná prognóza
- typ II – pomalu progredující, k renální insuficienci dochází pomalu + stav relativně stabilizován
upravit Diagnostika
- neexistuje specifický test
- ↓ glomerulární filtrace pod 0,66 ml/s (40 ml/min), sérový kreatinin > 135 μmol/l, sodík v moči < 10 mmol/l, močová osmolalita > plazmatická
upravit Diferenciální diagnostika
- organické poškození ledvin (ATN aj.)
upravit Terapie
- vyloučení: nefrotoxické léky, diuretika, nesteroidní antiflogistika
- léčit bakteriální infekci, vyloučit krvácení do gastrointestinálního traktu
- korekce hypovolémie (albumin, terlipressin)
- TIPS (s odstupem dnů až týdnů)
- transplantace jater
upravit Odkazy
upravit Použitá literatura
DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.
