Histologie nadledvin
Nadledviny patří mezi párové endokrinní žlázy. Leží na horním pólu ledvin a v jejich tukovém pouzdře. Jejich hmotnost je cca 8 g. Na povrchu se nachází pouzdro z hustého kolagenního vaziva, z něhož odstupují septa. K tomuto vazivu jsou připojena retikulární vlákna poskytující oporu buňkám parenchymu. Nadledviny jsou složeny z kůry a dřeně. Kůra a dřeň mají odlišnou stavbu i funkci. Krevní zásobení přichází cestou tří arterií: arteria suprarenalis superior, media et inferior. Dále se větví a tvoří subkapsulární plexus, ze kterého jsou dále tvořeny arterie pouzdra a arterie kůry, které anastomózují v průběhu celé kůry, a vlévají se do žil dřeně. Takovéto uspořádání má funkční význam, protože glukokortikoidy přitékající z kůry do dřeně působí enzymaticky na přeměnu noradrenalinu v adrenalin. Ze subkapsulárního plexu odstupují také medulární tepny, které se táhnou v trámcích až ke dřeni, kde se rozpadají na síť kapilár a sinusoid. Krev se sbírá do žil dřeně a odtéká cestou v. centralis do v. suprarenalis; vpravo do v. cava inferior, vlevo do v. renalis.
Obsah |
upravit Kůra nadledvin
Kůra nadledvin tvoří 80 % hmotnosti. Buňky jsou v trámcích, které obklopují krevní sinusoidy. Mají sférické jádro uložené centrálně, v cytoplazmě je velmi vyvinuté hladké endoplazmatické retikulum, tubulární mitochondrie a tukové kapénky. Touto stavbou připomínají buňky produkující steroidy. Své produkty nestřádají, jelikož jsou rozpustné v tucích a volně prochází membránou. Kůra nadledvin se skládá ze tří vrstev: zona glomerulosa (15%), zona fasciculata (50%), zona reticularis (7%).
Zona glomerulosa je tvořena cylindrickými nebo pyramidovými buňkami utvářejícími kulovité skupiny nebo stočené trámce. Buňky produkují mineralokortikoidy, hlavně aldosteron. Polyedrické buňky tvořící pararelní trámce o tloušťce jedné až dvou buněk, které obsahují velké množství tukových kapének a produkují glukokortikoidy a androgeny, vytváří zona fasciculata. Poslední vrstva, zona reticularis, je tvořena buňkami, které mají nepravidelné jádro a v cytoplazmě velké množství lipofuscinu a produkují glukokortikoidy a androgeny. Regulaci vylučování hormonů kůry nadledvin zajišťuje adrenokortikotropní hormon (ACTH) z adenohypofýzy.
upravit Funkce hormonů kůry
upravit Mineralokortikoidy
Udržují iontovou rovnováhu organismu. Uplatňují se především v distálních tubulech ledvin, ve sliznici žaludku i ve slinných a potních žlázách. Aldosteron působí na tubuly ledvin a zvyšuje reabsorpci sodíku. Nadměrná koncentrace aldosteronu může vyvolat hypertenzi.
upravit Glukokortikoidy
Podrobnější informace naleznete na stránce Glukokortikoidy.Mají komplexní vliv na metabolismus organismu. Zasahují do metabolismu sacharidů, proteinů i lipidů. Díky jejich imunosupresivnímu účinku potlačují imunitní odpověď, dále stimulují v játrech glukoneogenezi a syntézu glykogenu. Na ostatní tkáně mimo játra mají katabolický účinek (zejména na bílkoviny). Jejich vlivem dochází k poklesu počtu eozinofilních granulocytů a cirkulujících imunokompetentních lymfocytů
upravit Androgeny
Jsou podobné pohlavním hormonům. Jejich produkce je nízká, a proto nemají v organismu výraznou úlohu. Nejznámější se jmenuje dehydroepiandrosteron, který má mírné maskulinizační a anabolické účinky. Patologicky se nadbytek syntézy tohoto hormonu může projevit u žen virilizačním účinkem, nebo způsobí předčasnou pubertu (pubertas precox).
upravit Dřeň nadledvin
Dřeň tvoří polyedrické buňky uspořádané do trámců nebo skupin. Tyto buňky připomínají buňky secernující biogenní aminy. Původ buněk dřeňového parenchymu se nalézá v neurální liště. V dřeni se nacházejí modifikované sympatické postgangliové neurony, které jsou redukovány (chybí axony a dendrity). Tyto neurony jsou napojeny na pregangliová cholinergní vlákna sympatiku, takže výdej katecholaminů je řízen uvolněním acetylcholinu z těchto vláken. Buňky mají velké jádro, malé granulární endoplazmatické retikulum, Golgiho komplex, mitochondrie, mikrotubuly, mikrofilamenta a elektronově denzní granula obsahující katecholaminy (adrenalin, noradrenalin). Označení buněk je díky jejich afinitě k solím chromu chromafinní.
upravit Funkce katecholaminů ve dřeni
Emocionální reakce (strach) vyvolá produkci velkého množství katecholaminů, které způsobují vazokonstrikci, hypertenzi a zrychlení srdeční frekvence. Můžeme je zařadit jako složku obranné reakce.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Použitá literatura
- KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H, 2000. ISBN 80-86022-80-3.
- PAULSEN, Douglas. Histologie a buněčná biologie : opakování a příprava ke zkouškám. 1. vydání. Jinočany : H & H, 2004. ISBN 80-7319-024-9.
- JUNQUIERA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O KELLEY, et al. Základy histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.
- ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2002. 488 s. sv. 2. ISBN 80-247-0143-X.
