Hodnocení výživového stavu
Výživový stav zjišťujeme jednak u jednotlivců, jednak u populačních skupin např. kojenci, těhotné ženy, senioři, osoby se zvýšenou fyzickou námahou apod. Výživový stav výrazně ovlivňuje zdravotní stav jedince, měl by proto být alespoň v určité míře sledován všemi klinickými lékaři. Zvláštní pozornost mu věnují nutriční a obezitologické poradny. Hodnocení výživového stavu u populačních skupin se využívá při nejrůznějších studiích. Součástí hodnocení výživového stavu je anamnéza, klinické vyšetření, laboratorní vyšetření a hodnocení spotřeby (složení potravy, příjem energie a živin).
Obsah |
upravit Anamnéza
- RA (rodinná anamnéza): výživový stav může být ovlivněn genetickou predispozicí.
- OA (osobní anamnéza): výživový stav může být ovlivněn onemocněním pacienta (např. poruchy endokrinního aparátu) nebo určitými léky.
- NA (nutriční anamnéza): zjišťujeme změny tělesné hmotnosti v poslední době, běžné stravovací zvyklosti, potravinové alergie, konzumaci alkoholu, změny chuti k jídlu a množství potravy v poslední době, obtíže při jídle a psychosociální problémy (např. stravování seniorů); dále je důležité zjistit stupeň fyzické aktivity.
upravit Klinické vyšetření
Zjišťujeme typ postavy (pyknický, atletický) a stav výživy (kachexie, astenie, normální stav, nadváha, obezita). Provádíme následující somatometrická vyšetření:
- BMI,
- procento tělesného tuku,
- rozložení tuku v těle,
- obvod nedominantní paže.
upravit BMI
Vypočítává se jako podíl váhy v kilogramech a výšky v m2. Nevýhodou je, že metoda BMI nedokáže odlišit množství tělesného tuku a svalové hmoty, výsledek proto může být i značně zkreslen.
| klasifikace | BMI (kg/m2) | zdravotní riziko |
|---|---|---|
| podvýživa | < 18,5 | zvýšené |
| normální hodnoty | 18,5–24,9 | minimální |
| nadváha < 27 | < 27 | nízké |
| nadváha > 27 | > 27 | lehce zvýšené |
| obezita 1. stupně | 30,0–34,9 | vysoké |
| obezita 2. stupně | 35,0–39,9 | vysoké |
| obezita 3. stupně | ≥ 40,0 | velmi vysoké |
upravit Procento tělesného tuku
- Klasickou metodou pro zjišťování procenta tělesného tuku je kaliperace: měření tloušťky kožních řas pomocí kaliperu na stanovených místech těla. Naměřené se hodnoty sečtou a výsledné procento tělesného tuku se odečte z tabulek. Existují tabulky pro měření na 10, 5, 3 a 2 místech – podle požadované přesnosti. Místa měření 10 kožních řas: na tváři, pod bradou, pod klíční kostí, nad loktem (triceps), nad lopatkou, na břiše, pod prsy, nad spinou, nad kolenem, pod kolenem. Přesnost kaliperace do značné míry záleží na správném nabrání kožní řasy.
- Dnes velmi rozšířené je měření pomocí bioelektrické impedance. Přístroj měří odpor, který tělo klade průchodu elektrického proudu s nízkou intenzitou a vysokou frekvencí. Metoda je založenou na rozdílné elektrické vodivosti tuku a jiných tělesných tkání. Nevýhodou je ovlivnění hydratací organizmu – nelze použít u pacientů s otoky, a když dochází ke zvýšeným ztrátám vody - například při krátkodobém hubnutí.
- Jiné metody jsou podvodní vážení a magnetická rezonance.
Názory na horní hranici fyziologického podílu tuku v lidském těle se podle jednotlivých pramenů liší. Podle standardu EU je to u mužů <20 % a u žen <24 %. Minimum je u mužů 3–5 %, u žen 10–12 %.
upravit Rozložení tělesného tuku
Rozložení tělesného tuku zjišťujeme pomocí měření obvodu pasu a porovnávání zjištěných hodnot s referenčními. Tento údaj slouží jako ukazatel rizika vzniku metabolických a kardiovaskulárních komplikací obezity. Větší obvod pasu napovídá na ukládání tuků kolem orgánů dutiny břišní, tzv. „mužský“ typ obezity. Představuje pro dotyčného větší relativní riziko, než typ „ženský“, jenž spočívá v hromadění tuku do oblasti boků a stehen.
| zvýšené riziko | vysoké riziko | |
|---|---|---|
| muži | > 94 cm | > 102 cm |
| ženy | > 80 cm | > 88 cm |
upravit Obvod nedominantní paže
Používá se jako orientační vyšetření úbytku svaloviny (<19,5 cm u mužů a <15,5 cm u žen).
upravit Laboratorní vyšetření
V souvislosti s hodnocením výživového stavu je možné provádět celou řadu laboratorních vyšetření. Vybírají se podle účelu vyšetření.
Příklady
- krev – krevní obraz, hemoglobin, triglyceridy, cholesterol, plazmatické bílkoviny, vitaminy, minerální látky;
- moč – N, urea, některé minerální látky, vitaminy;
- stolice – metabolity;
- energetický výdej – zjišťuje se metodou přímé kalorimetrie (množství tepla vydaného organismem za časovou jednotku) nebo metodou nepřímé kalorimetrie (množství spotřebovaného kyslíku za časovou jednotku).
upravit Hodnocení spotřeby
Abychom mohli zhodnotit složení potravy, příjem a energii živin, musíme od hodnocené osoby nejprve získat údaje o spotřebě potravin. Používané metody:
- frekvence příjmu potravin (dotazník, v němž se vyznačuje odhad jak často zkoumaná osoba jí určitou potravinu);
- 24 hod recall (večer se zapisuje celodenní příjem potravy od prvního jídla);
- průběžný záznam – deník (průběžně se zapisují právě snědené potraviny a jejich množství – nejpřesnější).
Hodnocení záznamů může být kvalitativní (zastoupení druhů potravin) nebo kvantitativní (výpočet příjmu energie a živin a porovnání s denními doporučenými dávkami). Doporučené denní dávky energie a živin jsou určeny především pro hodnocení spotřeby populačních skupin, pouze případně jednotlivců - potřeba jednotlivců je variabilní. Obvyklá definice doporučené dávky: množství živiny v populaci, které pokryje potřebu téměř všech zdravých jedinců v dané populační skupině.
upravit Odkazy
upravit Reference
upravit Použitá literatura
- KUDLOVÁ, Eva. Poruchy výživového stavu – Malnutrice. Přednáška pro studenty 1. LF UK. Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK.
- HAINER, Vojtěch a Marie KUNEŠOVÁ, et al. Obezita : Etiopatogeneze, diagnostika, terapie. 1. vydání. Praha : Galén, 1997. ISBN 80-85824-67-1.
