Hojení rány
Z WikiSkript
Hodnoceno 2x, počet editací 3, počet autorů 3
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
Obsah |
upravit Sanatio per primam intentionem
Tímto způsobem se hojí rány sterilní, většinou řezné s hladkými okraji přiloženými těsně k sobě, zhojení je bez větší zánětlivé reakce (okraje rány se nejprve slepí fibrinem a pak proběhne reparativní zánět se zhojením vazivovou jizvou).
- okraje rány se slepí fibrinem z malého krevního koagula, na povrchu se vytvoří tenká ochranná krusta
- po 2–3 hodinách se u okrajů rány objevuje lehký leukocytární infiltrát a mírná hyperemie jako projevy reparativního zánětu
- bazální vrstva epitelových buněk v okolí rány zvyšuje mitotickou aktivitu a její elementy se přesouvají k okrajům rány i přes ni – po 2–3 dnech je povrch rány pod koagulem reepitelizován jednolitou bazální vrstvou buněk
- subepiteliální sraženina je postupně odstraňována makrofágy a její místo zaujímá granulační tkáň s kapilárami, fibroblasty a myofibroblasty
- po 10–14 dnech jsou okraje rány spojeny novotvořenou neuspořádanou vazivovou tkání, na povrchu je normální epitel, zbytek povrchového koagula se odloučil, remodelace vazivové jizvy s vytvořením uspořádaných kolagenních vláken, zajišťujících adekvátní pevnost tkáně, trvá několik týdnů (i po této době však chybí normální zastoupení elastických vláken, k úplné regeneraci s původní pevností a pružností vazivové tkáně dochází po měsících až letech)
Po třinácti dnech
Po osmnácti dnech
Po dvaadvaceti dnech
Po osmačtyřiceti dnech
upravit Sanatio per secundam intentionem
Takto se hojí rány infikované nebo široce zející, nejprve dochází k odstranění nekrotických hmot a infekce prostřednictvím akutní zánětlivé reakce (hlavně hnisavé, s exsudací a infiltrací), ve druhé fázi nastupuje proliferace granulační tkáně s vlastním hojením (rána se hojí od spodu granulační tkání a epitelizací ze stran).
- defekt se při vzniku rány vyplní krevním koagulem s fibrinem, pod ním se na styčné ploše s nepoškozenou tkání rozvíjí akutní zánět s výraznou leukocytární infiltrací
- po několika dnech se povrchové krevní koagulum a exsudát mění v zasychající krustu, mezi krustu a proliferující granulační tkáň ve spodině rány se z okolí posouvá vrstva epitelií, okraje rány se kontrahují prostřednictvím myofibroblastů granulační tkáně
- po jednom týdnu odpadá povrchová krusta, pokračuje stahování rány a proliferace povrchového epitelu, na spodině rány jsou makroskopicky patrné růžové granulace, tvořené kapilárními kličkami
- asi po 3 týdnech je povrch rány krytý jednolitou vrstvou epitelií, v novotvořené vazivové tkáni ubývá buněk i kapilár, snopce vazivových vláken se orientují paralelně s povrchem, defekt není zcela vyplněn, hojící se rána je mírně vpadlá, až po měsících je pokryta diferencovaným epitelem, ve spodině zůstává mohutná vazivová jizva
Při nepoměru mezi tvorbou granulační tkáně a epitelizací může dojít ke vzniku defektu po zhojení rány:
- převládne epitelizace: vzniká rána vtažená
- převládne granulační tkáň: vyklenuje se nad povrch jako tzv. živé maso (caro luxurians), u predisponovaných jedinců vzniká keloid (tuhé kolagenní vazivo, často hyalinizované)
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Zdroj
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. ©2007. [cit. 21.10.2010]. <http://langenbeck.webs.com>.
