Homosexualita mužů
 | Článek byl zkontrolován učitelem | |||
| Tento článek byl zkontrolován učitelem, poté však byl změněn. | ||||
| Zkontrolovanou verzi najdete zde. | ||||
| Vizte také srovnání aktuální a zkontrolované verze. | ||||
Čeština nemá pro homosexuální muže žádný jednoznačně přijímaný termín. Zdá se však že i v češtině zdomácní amerikanismus „gay“. Homosexuální muži mají vysokou tendenci k sexuální promiskuitě. Vysvětlení tohoto jevu je dvojí. Předně muž je biologicky disponován k vyšší promiskuitě a aktivitě. Sejdou-li se v homosexuálním páru dva muži, pak jejich biologická predispozice má pochopitelné následky. Druhým vysvětlením je obtížná realizace stálého homosexuálního partnerství vzhledem k sociálním problémům. Tvrdí se, že tento prvek bude odstraněn, pokud se podaří společnost vychovat k vyšší toleranci k homosexuální minoritě. Praxe homosexuálních mužů je zatím často poznamenána anonymními kontakty, realizovanými s vysokou motivační naléhavostí na místech nepříliš kulturních a důstojných. V této souvislosti vzpomeňme zejména známou „záchodkovou erotiku“ některých homosexuálů. Sexuální praktiky homosexuálních mužů jsou pestré. Většina z nich realizuje jak mutuální masturbaci, tak orálně-genitální kontakty a anální koitus. Při vysokém počtu partnerů a často riskantních sexuálních praktikách nepřekvapuje, že mezi promiskuitními homosexuálními muži se šíří pohlavně přenosné nemoci více než mezi heterosexuály.
Již dlouho je znám častější výskyt syfilidy a kapavky mezi homosexuály. Podobný význam má i velmi častá pozitivita na virus hepatitidy B a v posledních letech zejména virus HIV a onemocnění AIDS. Výskyt análních ragád a periproktálních abscesů má pochopitelně spíše mechanické než epidemiologické konsekvence.
Mužská homosexuální minorita má větší soudržnost, a proto je ji více ve společnosti vidět, než minoritu lesbickou. Některé zájmové skupiny homosexuálů mají potřebu prezentovat homosexualitu jako cosi lepšího, vyššího a vznešenějšího než je heterosexualita. Prvek hyperkompenzace, tak dobře známý z psychologie minorit, zatížených pocitem jisté insuficience, je zde evidentní. Mužské homosexuální dvojice mají málokdy příležitost pečovat o děti. Přitom by o to jistě často měly zájem. O to větší je kulturní a sociální angažovanost homosexuálních mužů. Z různých důvodů je jich o něco více než v celé společnosti v některých profesích: herci, tanečníci, estrádní umělci, číšníci, ale také kněží s nařízeným celibátem.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Reference
Autor: doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. (přednosta Sexuologického ústavu 1. LF a VFN)
