Hormon
 | Článek byl zkontrolován učitelem | |||
| Tento článek byl zkontrolován učitelem, poté však byl změněn. | ||||
| Zkontrolovanou verzi najdete zde. | ||||
| Vizte také srovnání aktuální a zkontrolované verze. | ||||
| Česky: hormon Anglicky: hormone |
 |
Hormon (z řečtiny hormān – povzbudit, pohánět) je produkt žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní žlázy). Jedná se o látku, které slouží jako chemický posel přenášející informaci od jedné tkáně ke druhé. K transportu homonů slouží nejčastěji krev.
Prvním identifikovaným hormonem v lidském těle byl sekretin (tento hormon byl objeven anglickými fyziology Ernestem Starlingem a Williamem Baylissem v roce 1902).
Hormony lidského těla: ADH • Estrogeny • Erytropoetin • Gestageny • Glukagón • Glukokortikoidy • Choriový gonadotropin • Inzulin • Katecholaminy • Kalcitonin • Noradrenalin • Parathormon • Prostaglandiny • Renin-angiotenzin-aldosteronový systém • Růstový hormon • Testosteron
Tvoří se ve speciálních žlázách rozmístěných v různých částech těla a proudí v krvi k ostatním buňkám v těle, tzv. cílovým buňkám, kde se jejich účinky projevují. Žlázy, odpovědné za tvorbu a uvolňování většiny hormonů, představují skupinu bezvývodových či endokrinních žláz. Nazývají se tak proto, že své produkty odevzdávají přímo do krve a ne prostřednictvím vývodů jako exokrinní žlázy.
Jak hormony pracují
V porovnání s nervy účinkují hormony mnohem pomaleji a na svou činnost potřebují o mnoho více času. Většina hormonů, které se podílejí na základních životních činnostech, jako např.: růst a rozmnožování, účinkuje velmi pomalu. Všeobecně se hormony spojují s řízením nebo ovlivňováním chemických procesů v v cílových buňkách. Například určováním rychlosti, jakou využívají živiny pro tvorbu energie, nebo toho, zda tyto buňky budou či nebudou tvořit mléko, vlasy nebo jiné produkty metabolických procesů v těle.
Hormony mají rozmanité účinky. Ty, které se tvoří ve větších endokrinních žlázách, jsou celkově působící hormony. Patří mezi ně například inzulin a pohlavní hormony. Tělo vytváří i celou řadu jiných hormonů, které působí mnohem blíže k místu svého vzniku. Příkladem lokálně působícího hormonu je sekretin, který se tvoří ve dvanáctníku (duodenum) jako odpověď na přítomnost potravy. Hormon potom putuje krví do sousední slinivky břišní (pankreas) a stimuluje ji k uvolnění vodnaté šťávy, která obsahuje enzymy (chemické transformátory) potřebné na trávení.
Jiným příkladem lokálně působících hormonů (nebo přenašečů) je acetylcholin, vytvářený tehdy, jestliže odevzdává nerv informaci svalové buňce a určuje její kontrakci.
Hormon hypofýzy
Zadní hypofýza (neurohypofýza) produkuje dva hormony: adiuretický hormon (ADH) a oxytocin. Tvoří také řadu neurofyzinů - látek, jejichž funkce a důležitost není úplně známa. Neexistují důkazy, jestli působí jako pravé hormony. ADH se podílí na regulaci vody v těle. Působí na kanálky v ledvinách a ovlivňuje jejich schopnost zadržovat nebo vylučovat vodu. Tkáň ledviny je totiž podle potřeby schopná vylučovat víc či méně vody močí, která opouští tubuly (kanálky).
Když se ADH vylučuje do krve, ledviny mají tendenci zadržovat vodu. Pokud hormon není vylučován, odchází močí z těla víc vody. Méně jasná je úloha oxytocinu. Dává se do souvislosti se začátkem porodu a způsobuje kontrakce (stahy) dělohy. Hraje také důležitou úlohu při zahájení sekrece mléka v prsech během laktace (kojení). U mužů se předpokládá jeho účast na vzniku orgasmu. Přední hypofýza (adenohypofýza) vylučuje šest hlavních hormonů. Čtyři z nich se podílejí na regulaci činnosti jiných důležitých žláz v těle: štítné žlázy, nadledvin a pohlavních žláz neboli gonád (varlata u mužů a vaječníky u žen).
Činnost štítné žlázy spouští TSH, zatímco kůru (vnější část) nadledviny ovlivňuje hormon ACTH (adrenokortikotropní hormon). Celkové hodnoty hormonu štítné žlázy a kortizonu z nadledviny vznikají kombinací negativní zpětné vazby na hypofýzu a mimořádných signálů z hypotalamu, např.: během stresu. Přední hypofýza také uvolňuje hormony FSH (folikuly stimulující hormon) a LH (luteinizační hormon), které jsou známé jako gonadotropiny. Tyto hormony ovlivňují činnost pohlavních žláz. Stimulují tvorbu dvou nejdůležitějších pohlavních hormonů, estrogenu a progesteronu, které u žen řídí menstruační cyklus. U mužů FSH a LH podporují tvorbu mužských hormonů a spermií. Hormon prolaktin je jedním ze dvou hormonů přední hypofýzy, který pravděpodobně působí přímo na tkáň bez stimulace jiných žláz. Podobně jako gonadotropiny i prolaktin se účastní na řízení reprodukčního systému. Prolaktin má mnohem složitější úlohu u žen než u mužů. Jeho úloha u mužů není ve skutečnosti objasněná. Pokud se však vyskytuje v nadbytečném množství, může vést k chorobným projevům.
U žen stimuluje prolaktin prsy k tvorbě mléka. Pokud je přítomný ve velkém množství, tlumí ovulaci a menstruační cyklus. Tím se vysvětluje tvrzení, že kojící ženy nemohou otěhotnět. Kojení však neznamená úplnou ochranu před početím.
Další hormon přední hypofýzy se nazývá růstový hormon a jeho úlohou je - jak napovídá sám název - podporovat normální růst. I když je tato úloha nejdůležitější v dětství a dospívání, růstový hormon má svůj význam i v pozdějším věku: určuje způsob, jakým tkáň hospodaří s uhlohydráty.
Odkazy
Externí odkazy
Zdroj
ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Hormon [online]. Poslední revize 2009-02-18, [cit. 2010-11-11]. <http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Hormon>.
