Hybridní náhrada
Jako hybridní náhradu označujeme zubní protézu, která vypadá jako celková snímatelná náhrada, zakotvená pomocí zásuvných spojů na ojedinělých zubech nebo jejich kořenech.
Představuje přechodnou variantu mezi částečnou a celkovou snímatelnou náhradou.
Obsah |
upravit Indikace
Defekty 3. třídy dle Voldřicha.
- Zejména u zubů s horším biologickým faktorem, kde již nelze použít fixní náhradu.
- U přetížených viklavých zubů provádíme dekapitaci. Snížíme tak působení extraalveolární páky.
upravit Kotvení
- Na zbylých zubech.
- Na implantátech – hybridní náhrady tak lze použít i u bezzubých čelistí, kdy se potřebné pilíře nahradí zubními implantáty.
upravit Části hybridní náhrady
- Pryskyřičné tělo případně s kovovou výztuží
- Konfekční zuby
- Zásuvné spoje – matrice implantátů nebo zásuvných spojů. Patrice je zavedena v ústech pacienta. Nejjednodušší způsob spojení představují kořenové čepičky s kulovým attachementem. Jde o rezilietní zásuvné spojení (dentomukóní přenos žvýkacího tlaku). Výrazně převažuje mukózní přenos žvýkacího tlaku a zbylé zuby slouží zejména pro retenci. Dále můžeme použít jako zásuvné spoje kotevní třmeny, teleskopické korunky,... i nerezilietní způsob kotvení.
Kost a sliznice se jako pod každou snímatelnou protézou v čase mění tak, že před tlakem ubývají. Proto je nutné pravidelně stabilitu a balancování protézy kontrolovat a provádět tzv. rebazi (doplnění pryskyřice do protézy) kvůli zmiňovanému úbytku kosti a zhoršení stability protézy.
upravit Výhody
- Hybridní náhrada je esteticky komfortnější než klasická celková snímatelná náhrada.
- Díky fixaci na zbývajících zubech je zpomalena resorbce alveolárního výběžku a regulována síla žvýkacího tlaku – nedochází k přetěžování bezzubého alveolu.
- Velmi dobrá stabilita a retence ve srovnání s celkovou snímatelnou náhradou.
- Pilíře nemusí být paralelní.
- Dlahovací účinek kotevního třmene.
- Oddálí se nasazení a usnadní se přijetí celkové zubní náhrady.
upravit Nevýhody
- Nutnost aktivace – část zásuvného spoje v protéze se časem opotřebí a je nutné ji vyměnit (cca po 1 roce).
- U hybridní náhrady je potřeba pravidelně kontrolovat stabilitu a provádět rebazi.
- Může prosvítat kovová konstrukce a zhoršovat tak výsledný estetický efekt.
- Časová náročnost z hlediska výroby.
- Finance.
upravit Klasický postup výroby hybridních náhrad
Zubní ordinace – dekapitace, nabroušení schůdku pro kořenové čepičky a otiskování jako na kořenovou nástavbu v konfekční otiskovací lžíci. Zuby musí být endodonticky ošetřené!
- Laboratoř – výroba pracovního děleného modelu, zhotovení kořenové čepičky a individuální otiskovací lžíce.
Zubní ordinace – vyzkoušení kořenové čepičky a následně otiskování v individuální otiskovací lžíci přes nasazenou čepičku.
- Laboratoř – výroba nového pracovního modelu pro zhotovení skusové šablony.
Zubní ordinace – rekonstrukce mezičelistních vztahů a výběr zubů do náhrady.
- Laboratoř – zhotovení náhrady z vosku a doplnění zubů.
Zubní ordinace – zkouška modelu hybridní náhrady společně s postavenými umělými zuby.
- Laboratoř – dokončení báze hybridní náhrady = kyvetace, polymerace, opracování a leštění.
Zubní ordinace – nacementování kořenových čepiček a připojení protézy s případnými úpravami dle požadavků pacienta.
upravit Odkazy
upravit Externí odkazy
- Stomateam. Hybridní náhrady [online]. [cit. 08.09.2010]. <http://www.stomateam.cz/index.php?clanek=502>.
upravit Použitá literatura
- DOSTÁLOVÁ, Tatjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2004. 220 s. ISBN 80-247-0655-5.
- Přednášky LFP UK
