Hygiena a prevence v zubním lékařství
Hygiena dutiny ústní je nezbytná pro zamezení vzniku onemocnění v dutině ústní. Tuto hygienu rozdělujeme podle osoby ji provádějící na individuální ústní hygienu a profesionálně prováděnou ústní hygienu. Nejčastějšími onemocněními, kterým zabraňujeme, jsou zubní kaz a zánět parodontu. Ty jsou způsobeny působením bakterií, které vytváří zubní plak, který pevně přiléhá na povrch zubu a který mineralizací přechází v zubní kámen. Jak zubní plak, tak zubní kámen mohou být odstraněny pouze mechanicky.
Obsah |
Zubní plak
Zubní plak se rozděluje podle lokalizace na:
- koronární – v krčkové třetině zubu a na styčných plochách,
- fisurální – v jamkách a rýhách,
- supragingivální – v blízkosti gingivy,
- subgingivální – v gingiválním sulku.
Individuální ústní hygiena
Individuální ústní hygienu provádí pacient sám, a to nejlépe po každém jídle nebo nápoji obsahujícím zkvasitelné uhlohydráty. V praxi je však splnění této podmínky téměř nemožné, a tak se doporučuje čistit si zuby večer (5 minut) a ráno po snídani (3 minuty). Doplňující prostředky se doporučuje používat jednou denně.
Mechanické prostředky
Základní mechanické prostředky
- Ruční zubní kartáček
- Délka hlavice – dospělý (25 mm), dítě (15 mm);
- Délka vláken – 10 až 12 mm;
- Typ vláken – nylonová se zaobleným koncem;
- Tvrdost vláken – nejlépe střední (M – medium);
- Tvrdost kartáčku – průměr, délka, hustota a způsob umístění vláken;
- Zástřih – rovný nebo ve tvaru "V";
- Elektrický zubní kartáček
Použití tohoto typu kartáčků se doporučuje pouze u méně zručných a handicapovaných pacientů.
Doplňkové mechanické prostředky
- Mezizubní kartáček
- Dentální vlákno
- Superfloss
- Jednosvazkový kartáček
- Mezizubní stimulátory
- Párátka
- Ústní irigátory
- Žvýkačky bez cukru
Metody čištění zubů
[editovat část] Metody čištění zubů jsou rozdílné u zdravého a nemocného parodontu.
Se zdravým parodontem
- Fonesova krouživá metoda
- Čištění probíhá krouživými pohyby z vestibula při zavřených ústech po obou obloucích, z orální strany při otevřených ústech po každém oblouku zvlášť (menší krouživé pohyby). Okluzní plošky se čistí horizontálními pohyby.
- Vertikální kombinovaná metoda
- Čištění probíhá vertikálními pohyby směrem od dásně při naklopení kartáčku pod úhlem 45° k apexu kořene zubu. Současně s vertikálním pohybem otáčíme kartáčkem ve směru jeho dlouhé osy (cca +30° až −30°). Okluzní plošky se čistí horizontálními pohyby.
- Modifikovaná Stillmanova metoda
- Čištění probíhá vertikálními pohyby směrem od dásně při naklopení kartáčku pod úhlem 45° k apexu kořene zubu. Současně s vertikálním pohybem vytváříme malé vibrace. Okluzní plošky se čistí horizontálními pohyby.
S nemocným parodontem
- Chartersova metoda
- Čištění probíhá vibračními pohyby směrem k dásni při naklopení kartáčku pod úhlem 45° ke korunce zubu. Může dojít k poškození gingivy!
- Bassova intrasulkulární metoda
- Čištění probíhá drobnými vertikálně rotačními pohyby směrem k dásni při naklopení kartáčku pod úhlem 45° k apexu kořene zubu. Tím se dostaneme až do gingiválního sulku.
- Cirkulární čistící metoda
- Čištění probíhá kombinací horizontálních a krouživých pohybů.
Chemické prostředky
- Chlorhexidin-doglukonát – bakteriostatický a baktericidní účinek;
- Sanguinarin – méně bakteriostatický a baktericidní;
- Triclosan – vysoce účinný proti gram-pozitivním i gram-negativním mikroorganismům;
- Peroxid vodíku a hexetidin – léčba zánětu;
- Zubní pasty
Podrobnější informace naleznete na stránce Zubní pasty.- Pro prevenci u dětí – 250 až 400 ppm (koncentrace fluoru);
- Pro prevenci u dospělých – 1000 až 1500 ppm (koncentrace fluoru);
- Terapeutické – 1500 až 2500 ppm (koncentrace fluoru);
- Zubní prášky
- Zubní gely
- Ústní vody
Profesionálně prováděná ústní hygiena
Profesionální čištění zubů se provádí rotačním kartáčkem s abrazivní pastou jednou za 3 až 6 měsíců. Zubní kámen se odstraňuje ručně nebo ultrazvukem.
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- NEDVĚDOVÁ, Milena. Ústní hygiena v prevenci zubního kazu a zánětu parodontu. In BENCKO, Vladimír et al.. Hygiena, Učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. vydání. Praha : Univerzita Karlova v Praze, 2002. ISBN 80-7184-551-5