Hypertenzní krize

Hypertenzní krize (HK) je velice závažný, život ohrožující stav, při kterém dochází k zvýšení diastolického krevního tlaku nad 130 mm Hg a/nebo systolického nad 210 mm Hg. Při takto masivním zvýšení krevního tlaku dochází k poškozování nebo až k selhávání některých orgánů (srdce, ledviny, CNS, oči).^[1]

Obsah 1 Epidemiologie a etiologie 2 Klinické příznaky 3 Závažnost 4 Urgentní x emergentní 5 Léčba 6 Odkazy 6.1 Související články 6.2 Reference 6.3 Použitá literatura

upravit Epidemiologie a etiologie

Hypertenzní krize vzniká buď jako komplikace chronické neléčené nebo špatně léčené primární hypertenze nebo jako komplikace sekundární hypertenze. Častěji hypertenzní krize vzniká jakožto komplikace sekundární hypertenze. Jelikož ale 90–95 % hypertoniků trpí hypertenzí primární, v celkovém měřítku je nejčastější příčinou hypertenzní krize právě ona.^[2]

upravit Klinické příznaky

Klinicky se hypertenzní krize může manifestovat příznaky:

• kardiovaskulárními: akutní aortální disekce, akutní levostranné srdeční selhání, akutní IM, nestabilní AP;
• renálními: akutní renální selhání;
• cerebrovaskulárními: hypertenzní encefalopatie, intracerebrální krvácení, subarachnoidální krvácení;
• očními: hypertenzní neuroretinopatie.^[2]

upravit Závažnost

Ke stanovení závažnosti hypertenzní krize jsou důležité:

1. aktuální hodnoty krevního tlaku;
2. původní hodnoty krevního tlaku;
3. rychlost zvýšení (za jak dlouho se krevní tlak zvýšil z původních hodnot na hodnoty aktuální).

Na základě klinické manifestace hypertenzní krize rozlišujeme stavy emergentní a stavy urgentní.

upravit Urgentní x emergentní

Emergetní stav bezprostředně ohrožuje život pacienta. Hrozí zde akutní orgánové selhání! Mezi emergentní stavy řadíme:

• hypertenzní encefalopatii;
• hypertenzi s akutním srdečním selháním;
• hypertenzi u akutních koronárních syndromů;
• hypertenzi u aortální disekce;
• hypertenzi u subarachnoidálního krvácení a cévní mozkové příhody;
• perioperační hypertenzi;
• hypertenzi po požití drog;
• hypertenzi u feochromocytomu;
• eklampsii a preeklampsii.^[3]

Urgentní stav je sice vážný stav, ale pacienta na životě bezprostředně neohrožuje. Mezi urgentní stavy řadíme:

• hypertenzi při chronickém srdečním selhání;
• akcelerovanou hypertenzi;
• maligní hypertenzi;
• postoperační hypertenzi.^[3]

upravit Léčba

Principem léčby hypertenzní krize je snížení krevního tlaku na bezpečné hodnoty. V prvních hodinách se snažíme docílit poklesu diastolického krevního tlaku na hodnotu 100–110 mm Hg, event. o 20 % hodnoty v hypertenzní krizi. Jako první pomoc se v terénu či ambulanci podává krátce působící inhibitor ACE – kaptopril v dávce 12,5–50 mg, popřípadě se kombinuje s diuretikem.^[3]

• V případě primární hypertenze pak následuje převedení pacienta na trvalou antihypertenzní léčbu .

• V případě sekundární hypertenze (respektive podezření na sekundární hypertenzi) je třeba pacienta odeslat do specializovaného centra a zde se pokusit o kauzální terapii.

Snížení krevního tlaku by nemělo být příliš prudké a masivní, mohlo by totiž vést k hypoperfúzi mozku a myokardu, křečím, slepotě nebo indukci arytmie.

Urgentní stavy vyžadují hospitalizaci na interním oddělení, některé stavy lze řešit i ambulantně. K léčbě používáme perorální antihypertenziva (parenterální antihypertenziva nasazujeme až při neúčinnosti perorálních). Krevní tlak snižujeme pozvolna (24-48 hodin).

Emergetní stavy vyžadují hospitalizaci na jednotce intenzivní péče. K léčbě používáme parenterální antihypertenziva, podáváme je nejlépe v i. v. infúzi (infúzní pumpa).^[1]

Hypertenzní krize – emergentní stavy	Doporučená léčba [3] [1]
První pomoc v terénu či ambulanci	captopril 25–50 mg nebo labetalol 100–200 mg p. o.
HK při AIM	nitroglycerin, izosorbiddinitrát (+urapidil, esmolol)
HK při nestabilní AP	nitroglycerin, izosorbiddinitrát (+urapidil, esmolol)
HK při akutním levostranném srdečním selhání	nitroglycerin, izosorbiddinitrát (+furosemid i. v. nebo enalapril)
HK při disekce aorty	nitroprusid i. v. (+propanol), urapidil, esmolol
HK při hypertenzní encefalopatii	labetalol, esmolol, enalapril
HK při intrakraniálním krvácení	nitroprusid sodný, labetalol
HK při subarachnoidálním krvácení	nimodipin, nicardipin
HK u feochromocytomu	urapidil, i. v. nitráty, fentolamin i. v., labetalol i. v.
HK u preklampsie, eklampsie	hydralazin parenterálně, nifedipin p. o.
HK při renální insuficienci	urapidil, furosemid

upravit Odkazy

upravit Související články

• Arteriální hypertenze
• Antihypertenziva
• Vyšetření endoteliálního poškození
• Ischemická choroba srdeční
• Chronická ischemická choroba dolních končetin
• Infarkt myokardu

upravit Reference

1. ↑ ^{a b c} WIDIMSKÝ, Jiří, et al. Hypertenze. 3. Praha : Triton, 2008. 706 s. ISBN 978-80-7387-077-5
2. ↑ ^{a b} ASCHERMANN, Michael, et al. Kardiologie. 1. Praha : Galén, 2004. 1540 s. ISBN 80-7262-290-0
3. ↑ ^{a b c d} WIDIMSKÝ JR., Jiří, et al. Doporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze – verze 2007 : Doporučení České společnosti pro hypertenzi. Cor et Vasa. 2008, 50, 1, s. K5-K22. Dostupný také z WWW: <http://www.e-coretvasa.cz/data/view?id=186>. ISSN 0010-8650

upravit Použitá literatura

• DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.

• BALL, Christopher M, et al. Akutní medicína do kapsy. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. 208 s. ISBN 80-247-0928-7.