Hypertenzní krize
Hypertenzní krize (HK) je velice závažný, život ohrožující stav, při kterém dochází k zvýšení diastolického krevního tlaku nad 130 mm Hg a/nebo systolického nad 210 mm Hg. Při takto masivním zvýšení krevního tlaku dochází k poškozování nebo až k selhávání některých orgánů (srdce, ledviny, CNS, oči).[1]
Obsah |
upravit Epidemiologie a etiologie
Hypertenzní krize vzniká buď jako komplikace chronické neléčené nebo špatně léčené primární hypertenze nebo jako komplikace sekundární hypertenze. Častěji hypertenzní krize vzniká jakožto komplikace sekundární hypertenze. Jelikož ale 90–95 % hypertoniků trpí hypertenzí primární, v celkovém měřítku je nejčastější příčinou hypertenzní krize právě ona.[2]
upravit Klinické příznaky
Klinicky se hypertenzní krize může manifestovat příznaky:
- kardiovaskulárními: akutní aortální disekce, akutní levostranné srdeční selhání, akutní IM, nestabilní AP;
- renálními: akutní renální selhání;
- cerebrovaskulárními: hypertenzní encefalopatie, intracerebrální krvácení, subarachnoidální krvácení;
- očními: hypertenzní neuroretinopatie.[2]
upravit Závažnost
Ke stanovení závažnosti hypertenzní krize jsou důležité:
- aktuální hodnoty krevního tlaku;
- původní hodnoty krevního tlaku;
- rychlost zvýšení (za jak dlouho se krevní tlak zvýšil z původních hodnot na hodnoty aktuální).
Zvýšení krevního tlaku z hodnot 90/150 mm Hg na hodnoty 130/210 mm Hg u hypertonika nelze srovnávat se zvýšením krevního tlaku na stejné hodnoty u původně normotenzní mladé dívky, ke kterému navíc došlo za zcela jinou časovou jednotku.
Na základě klinické manifestace hypertenzní krize rozlišujeme stavy emergentní a stavy urgentní.
upravit Urgentní x emergentní
Emergetní stav bezprostředně ohrožuje život pacienta. Hrozí zde akutní orgánové selhání! Mezi emergentní stavy řadíme:
- hypertenzní encefalopatii;
- hypertenzi s akutním srdečním selháním;
- hypertenzi u akutních koronárních syndromů;
- hypertenzi u aortální disekce;
- hypertenzi u subarachnoidálního krvácení a cévní mozkové příhody;
- perioperační hypertenzi;
- hypertenzi po požití drog;
- hypertenzi u feochromocytomu;
- eklampsii a preeklampsii.[3]
Urgentní stav je sice vážný stav, ale pacienta na životě bezprostředně neohrožuje. Mezi urgentní stavy řadíme:
- hypertenzi při chronickém srdečním selhání;
- akcelerovanou hypertenzi;
- maligní hypertenzi;
- postoperační hypertenzi.[3]
upravit Léčba
Principem léčby hypertenzní krize je snížení krevního tlaku na bezpečné hodnoty. V prvních hodinách se snažíme docílit poklesu diastolického krevního tlaku na hodnotu 100–110 mm Hg, event. o 20 % hodnoty v hypertenzní krizi. Jako první pomoc se v terénu či ambulanci podává krátce působící inhibitor ACE – kaptopril v dávce 12,5–50 mg, popřípadě se kombinuje s diuretikem.[3]
- V případě primární hypertenze pak následuje převedení pacienta na trvalou antihypertenzní léčbu .
- V případě sekundární hypertenze (respektive podezření na sekundární hypertenzi) je třeba pacienta odeslat do specializovaného centra a zde se pokusit o kauzální terapii.
Snížení krevního tlaku by nemělo být příliš prudké a masivní, mohlo by totiž vést k hypoperfúzi mozku a myokardu, křečím, slepotě nebo indukci arytmie.
Urgentní stavy vyžadují hospitalizaci na interním oddělení, některé stavy lze řešit i ambulantně. K léčbě používáme perorální antihypertenziva (parenterální antihypertenziva nasazujeme až při neúčinnosti perorálních). Krevní tlak snižujeme pozvolna (24-48 hodin).
Emergetní stavy vyžadují hospitalizaci na jednotce intenzivní péče. K léčbě používáme parenterální antihypertenziva, podáváme je nejlépe v i. v. infúzi (infúzní pumpa).[1]
Hypertenzní krize – emergentní stavy Doporučená léčba [3] [1] První pomoc v terénu či ambulanci captopril 25–50 mg nebo labetalol 100–200 mg p. o. HK při AIM nitroglycerin, izosorbiddinitrát (+urapidil, esmolol) HK při nestabilní AP nitroglycerin, izosorbiddinitrát (+urapidil, esmolol) HK při akutním levostranném srdečním selhání nitroglycerin, izosorbiddinitrát (+furosemid i. v. nebo enalapril) HK při disekce aorty nitroprusid i. v. (+propanol), urapidil, esmolol HK při hypertenzní encefalopatii labetalol, esmolol, enalapril HK při intrakraniálním krvácení nitroprusid sodný, labetalol HK při subarachnoidálním krvácení nimodipin, nicardipin HK u feochromocytomu urapidil, i. v. nitráty, fentolamin i. v., labetalol i. v. HK u preklampsie, eklampsie hydralazin parenterálně, nifedipin p. o. HK při renální insuficienci urapidil, furosemid
upravit Odkazy
upravit Související články
- Arteriální hypertenze
- Antihypertenziva
- Vyšetření endoteliálního poškození
- Ischemická choroba srdeční
- Chronická ischemická choroba dolních končetin
- Infarkt myokardu
upravit Reference
- ↑ a b c WIDIMSKÝ, Jiří, et al. Hypertenze. 3. Praha : Triton, 2008. 706 s. ISBN 978-80-7387-077-5
- ↑ a b ASCHERMANN, Michael, et al. Kardiologie. 1. Praha : Galén, 2004. 1540 s. ISBN 80-7262-290-0
- ↑ a b c d WIDIMSKÝ JR., Jiří, et al. Doporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze – verze 2007 : Doporučení České společnosti pro hypertenzi. Cor et Vasa. 2008, 50, 1, s. K5-K22. Dostupný také z WWW: <http://www.e-coretvasa.cz/data/view?id=186>. ISSN 0010-8650
upravit Použitá literatura
- DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.
- BALL, Christopher M, et al. Akutní medicína do kapsy. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. 208 s. ISBN 80-247-0928-7.