Hypotermie (soudní lékařství)

Z WikiSkript

Hypotermie je celkový stav podchlazení, kdy tělesná teplota klesne pod úroveň potřebnou pro normálně fungující metabolismus. Lokální poškození chladem v nejtěžší formě nazýváme omrznutí, kdy vlivem nízké teploty dochází k vazokonstrikci s ischemií v postižené oblasti.

Omrznutí[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Omrznutí postihuje akrální části těla, nejohroženější jsou uši, nos, ruce, nohy, tváře a brada. Dispozice k němu jsou zejména u dětí, starých a nemocných osob s obleněným krevním oběhem. Nejdříve nastupuje bledost kůže, kterou střídá vazodilatace, následně hyperémie s pocitem tepla, pálením až znecitlivěním. Pocit necitlivosti, pálení, svědění až bolesti se v postižených akrálních částech těla může objevovat chronicky po prvotním inzultu. Při vyšším stupni poškození se tvoří edém, puchýře a hlubší nekrosy kůže i hlouběji uložených tkání. Postižené oblasti přechází v tmavou barvu nebo až černají, tvoří se krusty. Při infekci se vyvíjí obraz vlhké gangrény.

Immersion foot & Trench foot[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Trench foot

Specifický typ postižení dolních končetin chladem. Immersion foot u lidí, kteří přežili ztroskotání lodi, a trench foot (zákopová noha) u vojáků jsou stavy podobné. Končetiny zde byly vystaveny po mnoho hodin nebo dní chladu a vlhku společně s nedostatkem pohybu dolních končetin. Nohy jsou studené, dominuje necitlivost a otoky. Stadium je vystřídáno hyperémií, zčervenáním a podle závažnosti stavu se rozvíjí otok, puchýře až gangréna. Závažnou komplikací je infekce takto postižené končetiny.

Obraz podchlazení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nebezpečí je zejména při vlhkém chladu (ve vodě výdej tepla až 200x větší než na vzduchu), další negativní faktory jsou celkové vyčerpání, neschopnost pohybu, zranění spojené s krevními ztrátami, hladovění, intoxikace alkoholem nebo hypnotiky.

V ledové vodě dochází ke smrti řádově v desítkách minut. Příčinou smrti bývá podchlazení a následné utopení. U astenických typů postavy klesá teplota tělesného jádra obzvláště rychle, za kritickou hranici uvažujeme 26 °C. Zvláště citliví na působení chladu jsou novorozenci a kojenci zhruba do 14 dnů života, kteří mohou zemřít podchlazením i při teplotách kolem 15 °C (podíl zejména vysoké koncentrace tělesné vody, nedostatečně vyvinutých mechanismů omezení ztrát tepla a termogeneze, velký tělesný povrch). Odolnější jsou lidé žijící v chladných podnebích, aklimatizovaní a otužilí.


Proces nastupujícího podchlazení:

  • nejprvě dochází ke zblednutí kůže a třesu – organismus se snaží zabránit výdeji tepla a zvýšit jeho výrobu
  • zvyšuje se diureza a vazba kyslíku na hemoglobin (zpomalení oxidačních procesů)
  • dochází k dušení a vyčerpání glykogenu
  • počáteční vazokonstrikce je vystřídána vazodilatací a zčervenáním kůže z překrvení
  • postižený má pocit tepla až horka (paradoxní pocit horka vede ke svlékání podchlazených před pádem do bezvědomí)
  • po polyurii nastupuje oligurie, hypotenze, bradykardie
  • objevuje se únava, letargie, až spánek, který se prohlubuje do bezvědomí
  • vznikají extrasystoly a pod obrazem fibrilace komor postižený umírá


Posmrtné změny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Višněvského skvrny

Posmrtné skvrny mají růžovo-červenou barvu v důsledku zvýšené vazby kyslíku na hemoglobin, krev je světle červená a pitevní nález je s výraznou hyperémií orgánů svědčící pro dušení. Charakteristickým nálezem jsou krevní výronky a erose v žaludeční a střevní sliznici (tzv. Višněvského skvrny). Při protrahovaném průběhu se vyskytuje zánět průdušek s počínající bronchopneumonií, vymizení glykogenu, vakuolizace a hypoxická steatóza Hepatocytů, vyčerpání nadledvinek.

Vražda[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vraždy jsou vzácné, nejčastěji páchané na novorozencích, kterým úmyslně není poskytnuta potřebná poporodní péče. Při nálezu nahé ženy nemusí jít o vraždu se sexuální motivací, ale mohla se sama svléknout při pocitu horka před nástupem bezvědomí.

Sebevražda[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Sebevraždy jsou vzácné a to tím způsobem, že sebevrah se vysvleče a ulehá do sněhu.

Náhoda[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Náhody jsou nejčastější u sportovců v horách a u lidí vyčerpaných, opilých a pod vlivem léků s tlumivým účinkem.

Ostatní[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Náhlá smrt v ledově studené vodě se vysvětluje reflektorickým podrážděním vagu nebo akutním uvolněním histaminu (šokem). Jako zdánlivou smrt mohou někdy působit lidé silně podchlazení, přesto stále živí. Oživovací pokusy za pomalého ohřívání je proto třeba provádět delší dobu.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • VOREL, František. Soudní lékařství. 1. vydání. Praha : Grada, 1999. ISBN 80-7169-728-1.
  • ŠTEFAN, Jiří a Jiří HLADÍK, et al. Soudní lékařství a jeho moderní trendy. 1. vydání. Praha : Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3594-8.