Hypotrofický novorozenec

Z WikiSkript

Přejít na: navigace, hledání

Hypotrofický novorozenec je dítě s porodní váhou nízkou vzhledem ke gestačnímu věku. Hypotrofický novorozenec může být jak nedonošený, tak donošený nebo dokonce přenošený. Prevalence hypotrofie je 4–7 % dětí narozených v rozvinutých zemích, 6–30 % dětí v rozvojových zemích.

Klasifikace hypotrofů dle porodní hmotnosti (PH):

  • hypotrofický novorozenec – PH pod 10. percentilem či 2 SD pod průměrem pro daný gestační věk;
  • středně hypotrofický novorozenec – PH mezi 3. a 10. percentilem;
  • těžce hypotrofický novorozenec – PH pod 3. percentilem.

Příčiny nedostatečného vzrůstu plodu:

  • 70 % SGA (Small for Gestational Age) – konstitučně malý plod;
  • 24 % IUGR (Intrauterine Growth Restriction, nitroděložní růstová retardace) asymetrická;
  • 6 % IUGR symetrická.

Hypotrofie disproporcionální (asymetrická)[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Asi 75 % hypotrofických novorozenců.
  • Výrazně nižší porodní váha, ale tělesná délka a obvod hlavy jsou přiměřené gestačnímu věku.
  • Při porušené výživě plodu v posledních fázích těhotenství – např. při mikroplacentě nebo jiné poruše fetoplacentárního oběhu.
  • Úbytek podkožního tuku a svalstva, ztráta turgoru, snížení obsahu glykogenu v parenchymových orgánech.
  • Relativně dobrá prognóza růstu (v prvních měsících života rychle vyrostou a doženou tak své vrstevníky – tzv. catch-up růst) i psychomotorického vývoje[1]

Hypotrofie proporcionální (symetrická)[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Novorozenec má nízkou porodní váhu i délku a menší obvod hlavy.
  • Příčina je často v plodu samotném – intrauterinně proběhlá infekce či dědičná choroba.
  • Předpokládá se chronické působení nebo začátek v časném stádiu (před 28. gestačním týdnem).
  • Menší obvod hlavy je známkou postižení CNS ve fetálním období – často v postnatálním období následuje mikrocefalie a trvalá vývojová postižení.
  • Prognóza růstu je horší – často přetrvává i do vyššího věku.[1]

Příčiny hypotrofie[upravit upravit | editovat zdroj]

Patofyziologie[upravit upravit | editovat zdroj]

Diagnostika[upravit upravit | editovat zdroj]

Klinický obraz[upravit upravit | editovat zdroj]

  • většina hypotrofů (hlavně těch donošených) je čilá, hladová a projevuje zvýšenou aktivitu
  • o starším gestačním věku nám napoví – bledá, suchá, akrálně se olupující kůže, úbytek podkožního tuku, snížený turgor kůže, vpadnuté bříško

Rizika hypotrofie[upravit upravit | editovat zdroj]

Terapie[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Prenatálně: ukončení gravidity císařským řezem (vyšší riziko intrapartální hypoxie a aspirace mekonia).
  • Postnatálně:
    • prevence hypotermie (nedostatečné zásoby tuku);
    • prevence hypoglykemie;
    • prevence infekce (snížená humorální i buněčná imunita).

Následky[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Vyšší morbidita a mortalita (poškození orgánů díky placentární insuficienci).
  • Vyšší četnost dlouhodobých zdravotních problémů.
  • Vyšší četnost poruch koordinace, lateralizace, horší prostorová představivost a dysgrafie.[1]
  • Dechové potíže, chronické plicní onemocnění.
  • Pozdější prořezávání zubů, hypoplázie skloviny.
  • Riziko rozvoje thrifty fenotypu – zvýšený příjem potravy, ukládání tuku a snížený výdej energie → obezita.


Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit upravit | editovat zdroj]

  1. a b c PEYCHL, Ivan. Nedonošené dítě v péči praktického a nemocničního pediatra. 1. vydání. Galén, 2005. s. 34. ISBN 80-7262-283-8.
Signature.png   Článek neobsahuje vše, co by měl.
Můžete se přidat k jeho autorůmdoplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.