Hypotyreóza

Obsah 1 Periferní hypotyreóza 1.1 Klinický obraz 1.2 Diagnostika 1.3 Léčba 2 Centrální hypotyreóza 3 Komplikace 4 Odkazy 4.1 Související články 4.2 Zdroj

Hypotyreóza je snížená funkce štítné žlázy při nedostatečné sekreci tyroidálních hormonů.

Podle příčiny vzniku deficitu hormonů rozdělujeme hypotyreózu na:

• primární (periferní) – příčina ve štítné žláze (nedostatek periferních hormonů štítné žlázy);
• sekundární (centrální) – příčina v hypofýze (nedostatek TSH);
• terciární (centrální) – příčina v hypotalamu (nedostatek TRH).

upravit Periferní hypotyreóza

Příčiny vzniku:

• chronická autoimunitní tyroiditida (idiopatický myxedém);
• aplazie či ektopie štítné žlázy;
• destrukce žlázy (po tyreoidektomii, ozařování v oblasti krku, po léčbě radiojodem);
• při těžkém nedostatku jodu v potravě (endemický kreténismus);

 Podrobnější informace naleznete na stránce Deficit jódu.

• po tyreostaticích;
• kongenitální poruchy:
  1. defekt transportu iodidu (gen pro NIS – sodíko-iodidový symporter)
  2. rezistence na TSH (gen pro membránový receptor TSHR);
  3. tyreoglobulinový defekt (gen pro substrát thyreoglobulin);
  4. pseudohypoparathyreosa typ la (gen pro transduktor GNAS1 – guanine nucleotide-binding protein, α-stimulating polypeptide) – AD onemocnění, součástí je také rezistence na TSH;
  5. rezistence na thyroidální hormony (gen pro jaderný receptor TRβ) – hladiny hormonů mohou být i zvýšené
• vlivem léků (litium, PAD, amiodaron) a strumigenů.

upravit Klinický obraz

• Únava, spavost, zimomřivost, sklon k depresím, bradypsychizmus;
• suchá kůže na předloktí – Charvátův příznak, myxedém – otoky bérce, obličej s hypomimií, následné postižení jazyka a hlasivek, což způsobí hluboký hlas;
• nadváha (ale nikoli obezita);
• obstipace;
• myxedemová kardiomyopatie (bradykardie, perikardiální výpotek, arytmie), akcentace aterosklerózy;
• anémie;
• impotence u mužů, sterilita u žen, poruchy menstruačního cyklu;
• u starších jsou příznaky často diskrétní či chybí (oligosymptomatická forma).

upravit Diagnostika

• Laboratorně jsou nižší hodnoty T₃ a T₄ a vyšší TSH, případně se provádí test s i.v. aplikací TRH aby se odlišila periferní forma od centrální;
• u autoimunitních hypotyreóz se prokazuje přítomnost protilátek (proti TSH-receptorům, thyreoglobulinu, thyroidální peroxidáze);
• vyšetření ultrazvukem, které ukáže případnou změnu tkáně žlázy (výskyt uzlů);
• laboratorně může být zvýšená hodnota cholesterolu a TAG, vyšší CK, LDH a aminotransferázy
• v některých případech anémie.

Subklinická hypotyreóza:

• elevace TSH;
• T₃ a T₄ v normě (prakticky se téměř výhradně měří volný thyroxin – fT₄, který je biologicky aktivní);
• často bez klinických příznaků, substituční léčba hormony jen v případě klinických příznaků;
• většinou později přechází do manifestní formy.

upravit Léčba

Substitučně se podává levothyroxin (Euthyrox®, udržovací dávka 100–150 μg/den nebo Letrox®), což je analog T₄. Syntetická analoga T₃ se podávají pouze při nedostatečné odpovědi na léčbu levothyroxinem. Důležitá je kontrola léčby – stanovuje se hladina TSH, jako parametru kompenzace hypotyreózy. Při těžké hypotyreóze se zpočátku podávají minimální dávky levothyroxinu a postupně se velmi pomalu navyšují (v opačném případě hrozí tyreotoxikóza).

upravit Centrální hypotyreóza

Příčiny vzniku:

• kongenitální
  1. izolovaná deficience TSH (gen TSHβ)
  2. PIT1 abnormality (gen pro transkripční faktor PIT1)
  3. PROP1 defekt (gen pro transkripční faktor PROP1)
  4. TRHR defekt (gen pro membránový receptor TRHR)
• deficit TSH (izolovaný, panhypopituitarismus) nebo TRH z různých příčin:
  1. postižení hypofýzy nebo hypotalamu expanzivním procesem;
  2. záněty a traumata CNS;
  3. krvácení do hypofýzy, poporodní nekróza hypofýzy (Sheehanův syndrom).

Většinou se jedná o hypotyreózu vzniklou jako součást hypopituitarismu, dominují především příznaky hypokortikalismu, jehož léčba má také přednost před úpravou hypotyreózy. Projeví se především únavností a spavostí, chybí myxedém a obvykle i struma, TSH není zvýšen (většinou je jeho hladina normální), hlavním znakem je snížení fT₄ a další známky hypopituitarizmu, nutné je vyšetření hypotalamo-hypofyzární oblasti zobrazovacími metodami (CT, NMR). Léčba je taktéž substitutuční (levothyroxin). Nasadí se až po kompenzaci hypokortikalizmu glukokortikoidy.

upravit Komplikace

Myxedémové kóma je vystupňování příznaků hypotyreózy do život ohrožujícího stavu. Snižuje se tělesná teplota, postižený hypoventiluje s hyperkapnií, tudíž se projeví spavost, která může přejít v komatosní stav. Dále postiženého ohrožuje bradykardie, arytmie až srdeční selhání. Příčinou je neléčená nebo špatně léčená hypotyreóza při vystavení organizmu zátěži (chlad, infekce, úraz, operace, …). Diagnostika se neliší od postupu při periferní hypotyreóze. Léčba spočívá v zajištění oběhu a dýchání (intubace s UPV), podání levothyroxinu, podání glukokortikoidů (nelze vyloučit současnou adrenální insuficienci), preventivně ATB a postupné oteplování.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Onemocnění štítné žlázy
• Vyšetření funkce štítné žlázy
• Vyšetření u chorob štítné žlázy
• Symptomatické duševní poruchy při endokrinopatiích

upravit Zdroj

• PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. ©2006. [cit. 26.10.2010]. <http://langenbeck.webs.com/interna.htm>.

• wikipedia: Hypothyroidism
• MASOPUST, Jaroslav a Richard PRŮŠA. Patobiochemie metabolických drah. 2. vydání. Univerzita Karlova, 2004. 208 s.