IgA

Protilátky třídy IgA jsou také nazývány slizniční protilátky. Jsou totiž produkovány B-lymfocyty, které vyskytují ve slizničních vrstvách. V séru je jejich koncentrace 1,5 g/l, ovšem celkově v těle jsou to nejzastoupenější protilátky. Jejich poločas je asi 1 týden.^[1]

Struktura:

Protilátky třídy IgA jsou strukturně podobné IgG. Jejich molekula je tvořena 2 lehkými a 2 těžkými řetězci. Lehké řetězce jsou tvořeny 1 variabilní a 1 konstantní imunoglobulinovou doménou. Těžký řetězec je tvořen 1 variabilní a 3 konstantními doménami. Na rozdíl od IgG se mohou vyskytovat jako monomery, častěji jako dimery, spojené J-řetězcem. Dimerní podoba IgA se vyskytuje v séru, pokud je IgA sekretováno na povrch sliznic je ještě spojeno tzv. sekreční komponentou. Jedná se o protein, připojený k normálnímu dimeru IgA a chrání protilátku proti štěpícím enzymům.^[1]

Funkce:

• blokáda adhezních molekul – reagují s adhezními molekulami bakterií
• opsonizace – váže se na specifické Fc-α-receptory fagocytů

IgA nemá schopnost aktivovat komplement.^[1]

Obsah 1 Odkazy 1.1 Související články 1.2 Externí odkazy 1.3 Reference 1.4 Použitá literatura

upravit Odkazy

upravit Související články

• Selektivní deficit IgA
• Protilátka • IgG • IgM • IgE a IgD

upravit Externí odkazy

• IgA (česká wikipedie)
• Vnitřní lékařství: IgA a choroby ledvin

upravit Reference

1. ↑ ^{a b c} HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha : Triton, 2008. 280 s. ISBN 80-7254-686-4.

upravit Použitá literatura

• HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha : Triton, 2008. 280 s. ISBN 80-7254-686-4.