IgE a IgD

Z WikiSkript

IgD

  • monomer,
  • je zastoupen relativně málo, nízké koncentrace v séru,
  • jeho afinita k antigenům je slabá,
  • nachází se hlavně na povrchu B-lymfocytů, kde má funkci receptoru pro antigen – tvoří BCR.[1]
  • vyvolává uvolňování histaminu z mastocytů a bazofilních leukocytů,
  • po vazbě na antigen se také spolupodílí na rozvoji senné rýmy či alergického astmatu.
Monomer imunoglobulinu


IgE

  • nejkratší poločas rozpadu,
  • nalezneme jej v množství ještě nižším než IgD (sérová koncentrace 0,5 g/l) – to způsobuje také jeho krátký katabolický poločas,
  • homocytotropní: brzy se váže na jiné buňky vlastního těla (žírné buňky, bazofily) na receptory FcεRI,
    • daleko stabilnější než jako volný,
  • uvolňuje mediátory zánětu (histamin, serotonin, prostaglandiny, leukotrieny),
  • protilátky IgE jsou zodpovědné za reakce časné přecitlivělosti,
  • zvýšená koncentrace při alergických (atopických) reakcích,
  • úloha v antiparazitární obraně (stimuluje procesy k vypuzení): mediátory, vazodilatace, vykašlání, vykýchání, zvýšení peristaltiky střev, průjem,
  • vyskytuje se zvláště ve:
  1. slezině,
  2. mandlích,
  3. mukózních membránách plic,
  4. mukózních membránách gastrointestinálního ústrojí.


Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit upravit | editovat zdroj]

  1. HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ, et al. Základy imunologie. 4. vydání. Praha : Triton, 2009. s. 67. ISBN 978-80-7387-280-9.

Použitá literatura[upravit upravit | editovat zdroj]

  • HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha : Triton, 2008. 280 s. ISBN 80-7254-686-4.