Imobilizační syndrom

Z WikiSkript
Zkontrolováno old.png

Syndrom z inaktivity – sekundární porucha, jejíž příčina je v nehybnosti, či snížené aktivitě.

Poruchy mohou být:

  • psychické,
  • fyzické.

Příčiny imobilizačního syndromu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • silná bolest,
  • poruchy nervového, kosterního, svalového systému,
  • celková slabost (např. změny stavu vědomí),
  • psychosociální problémy (deprese),
  • infekční procesy,
  • věk.

Postižené systémy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • pohybový aparát,
  • kardiovaskulární systém,
  • respirační systém,
  • močový systém,
  • zažívací systém,
  • kůže,
  • nervový systém,
  • celkový metabolismus.

Pohybový aparát[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • úbytek svalové síly až o 20 % za 1 týden,
  • pokles svalové hmoty – atrofie svalů,
  • osteoporóza – řídnutí kostí – začíná již za dva týdny po upoutání na lůžko,
  • demineralizace kostí – vyplavování vápníku z kostí – již 2.–3. den,
  • ankylóza kloubů – ztuhnutí kloubů,
  • kontraktury flexorů – hlavně na dolní končetině.

Kardiovaskulární systém[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • snižuje se výkonnost,
  • tepová frekvence se zvyšuje za každý den o 0,5 úderu/min,
  • ortostatická hypotenze – pokles krevního tlaku při posazení či postavení po delším upoutání na lůžko,
  • nedostatečnost žilních chlopní – dochází ke stáze krve – tzv. hydrostatický edém – u sedícího člověka se objevuje v křížové oblasti nebo na patách; u člověka, který má nohy z lůžka – dochází k otokům na DK,
  • tromboflebitida – vznik krevních sraženin, které se zanítí – nebezpečí embolie.

Respirační systém[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • mělké dýchání,
  • stagnace hlenu,
  • hypostatická pneumonie,
  • atelektáza plic – kolaps plicního laloku nebo celých plic.

Zažívací systém[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • zácpa (obstipace),
  • zpomalení peristaltiky,
  • vyprazdňování vleže, bez dostatku soukromí,
  • paradoxní průjem (zatvrdlá stolice – skybala, tekutá část se protlačí).

Metabolický a výživový systém[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • nerovnováha mezi katabolismem a anabolismem – vylučuje se více dusíku, jehož zdrojem je katabolizovaná (odbourávaná) svalová hmota,
  • ztráta chuti k jídlu – anorexie,
  • snížení bílkovin v krevní plazmě – přesun tekutin – otoky.

Močový systém[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • v počátcích – zvýšené množství moče s dočasným zvýšeným vylučováním sodíku;
  • postupně se tvorba moči snižuje – koncentrovaná,
  • v ledvinách a močovém měchýři se moč díky gravitaci hromadí – stáza moči,
  • vznik ledvinových kamenů (kalciové soli),
  • retence moči, inkontinence,
  • infekce močového systému (např. při katetrizaci).

Nervový systém[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • snížení podnětů z okolí (prostředí),
  • změny smyslového vnímání, snížené vnímání těla, není dostatek podnětů,
  • různé reakce – neklid, dráždivost, zmatenost, ospalost.

Psychosociální reakce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • snížená motivace učit se a řešit problémy,
  • snížené vnímání času a prostoru,
  • zvýšený pocit bezmoci,
  • snížená schopnost rozhodování, koncentrace nebo zvládání problému,
  • zhoršený spánek.

Kožní systém[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • snižuje se elasticita,
  • vznikají dekubity (na predilekčních místech).

Dekubity[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dekubitus je poškození tkáně (místní nekróza) vznikající dlouhodobým působením tlaku (kost proti podložce), které vede k nedostatečnému prokrvení až k odúmrtí tkáně (kůže, podkoží, svalstva).

Klíčové rizikové faktory[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • tlak brání průtoku krve kapilárami, sval a podkožní tkáně jsou více náchylné k ischemii než kůže,
  • tření kůže po jiném povrchu – vznikají mikrotraumata,
  • „střižné“ síly – pohybují se proti sobě vrstvy kůže s podkožím a svaloviny; dochází k natažení a zúžení cév, čímž dochází k ischemizaci v postižené oblasti,
  • vlhkost – vznikající z inkontinence nebo pocení, může vést k maceraci kůže a snižuje se odolnost kůže.

Velmi rizikové faktory[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • vysoký věk,
  • traumatické poranění mozku,
  • traumatické poranění míchy,
  • neurosvalové poruchy.

Přidružené faktory[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • nepohyblivost,
  • nedostatečná výživa,
  • inkontinence moče a stolice,
  • změna úrovně vědomí,
    • chronická onemocnění,
    • zlomeniny (znehybňující obvazy).

Hygienická péče[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • péče o čisté osobní a ložní prádlo,
  • čištění zubů a péče o dutinu ústní,
  • ranní mytí, česání, stříhání nehtů,
  • celková koupel na lůžku,
  • hygienické vyprazdňování,
  • ošetření znečištěného nemocného,
  • péče o vlasy,
  • prevence a ošetření opruzenin a proleženin.

Hygienická péče u soběstačného pacienta[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • nepotřebuje pomoc ošetřovatelského personálu,
  • pomoc s přípravou pomůcek na mytí,
  • připravit sprchový kout či vanu,
  • zajistit signalizaci nebo pravidelně kontrolovat pacienta (nenadálá situace).

Hygienická péče u částečně soběstačného pacienta[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • je schopen s pomocí ošetřovatelského personálu provést hygienickou péči,
  • zjistit soběstačnost pacienta a tomu přizpůsobit pomoc,
  • připravit na dosah pomůcky na mytí,
  • pomoc s přepravou do sprchy,
  • podporovat pacienta v získávání soběstačnosti a dovednosti zvládat nové činnosti.

Hygienická péče u nesoběstačného pacienta[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • mytí celého těla na lůžku nahrazuje sprchování či koupel ve vaně u těch, kteří nemohou opustit lůžko,
  • provádí se podle potřeby, nejméně jednou denně,
  • někde se provádí hygiena v koupelně – pacient je přesunut do vany pomocí speciálního zařízení pro imobilní pacienty; poté je pacient převezen na čistě převlečené lůžko.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KOLEKTIV AUTORŮ,. Základy ošetřování nemocných. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 145 s. ISBN 80-246-0845-6.
  • MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče I.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1442-6.
  • MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče II.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. 171 s. ISBN 80-247-1443-4.
  • RICHARDS, A a S EDWARDS. Repetitorium pro zdravotní sestry. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. 376 s. ISBN 80-247-0932-5.
  • ROZSYPALOVÁ, M a A ŠAFRÁNKOVÁ. Ošetřovatelství I., II.. 1. vydání. Praha : Informatorium, 2002. 239 s. ISBN 80-86073-97-1.
  • WORKMAN, B a C., L. BENNETT. Klíčové dovednosti sester. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. 259 s. ISBN 80-247-1714-X.