Imunitní obrana proti intracelulárním bakteriím a plísním

Obrana proti intracelulárním bakteriím a plísním nemusí být vždy účinná. Některá infekční agens se mohou po fagocytóze, kterou samy indukují, mechanismem intracelulárního zabíjení množit ve fagosomech nebo z nich uniknout a množit se přímo v cytoplasmě. Z bakterií jmenujme rody Mykobakteria, Yersinia, Listeria, Brucella, dále některé kvasinky a plísně(Candida albicans, Aspergillus aj.).

Pohlcení makrofágem vede k produkci IL-12, který směruje diferenciaci prekurzorů pomocných T-lymfocytů na podtyp T_H1. Ty zvyšují aktivitu makrofágů a jejich cytolytické mechanismy (indukují produkci ROS a RNS) působením IFN-γ a TNF. K aktivaci makrofágů přispívají i protilátky třídy IgG₂. Ty jsou pod vlivem dalších cytokinů syntetizovány plazmatickými buňkami.

Pokud jsou mikroby schopné přestoupit do cytoplasmy napadené buňky (Listeria), uplatňují se proti nim cytotoxické T-lymfocyty, ty rozeznávají komplexy peptidových fragmentů bakteriálních proteinů s HLA I. třídy na povrchu infikované buňky.

Infekcemi intracelulárními parazity jsou zvýšeně ohroženi jedinci s poruchami fagocytózy a s defekty cytotoxických T-lymfocytů.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Imunitní obrana proti mnohobuněčným parazitům
• Imunitní obrana proti extracelulárním bakteriím

upravit Použitá literatura

• HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha : Triton, 2008. 280 s. ISBN 80-7254-686-4.