In vitro fertilizace

Z WikiSkript
  • In vitro fertilizace (IVF) je jedna z metod asistované reprodukce (viz asistovaná reprodukce). Širší laickou veřejností je známá také pod označením „děti ze zkumavky“. Zkumavka však nemá s metodou mnoho společného, neboť embrya jsou kultivována v Petriho miskách. K inseminaci oocytu tedy dochází v laboratorních podmínkách.
  • Indikací k podstoupení IVF touto cestou je většinou jeden ze dvou důvodů: neschopnost otěhotnět přirozenou cestou či zájem o metodu zvanou preimplantační genetická diagnostika.

Postup při IVF[upravit upravit | editovat zdroj]

In vitro fertilizace

Podáním hormonů jsou stimulovány pacientčiny vaječníky, takže v nich dozraje více oocytů najednou. Ty jsou pak z vaječníků biopsií odebrány a oplodněny mimo tělo matky – v embryologické laboratoři. Při odběru je žena v celkové anestezii. Odběr trvá cca 15–20 min a provádí se ambulantně. Po zákroku žena dvě hodiny odpočívá na lůžku a pokud je vše v pořádku, může pak odejít domů.

Příprava vajíčka na oplodnění
  • Nejčastější dva způsoby přípravy vajíčka:
  1. Oocyt může být se spermiemi pouze smísen v Petriho misce a moment oplození je ponechán „přírodě“ (první možnost).
  2. Jednu spermii embryolog pomocí intracytoplazmatické injekce spermií (ICSI) vpraví přímo do připraveného vajíčka.
  • K tomu je zapotřebí inverzní mikroskop s mikromanipulátorem, jehož součástí jsou dvě speciální pipety: holding pipeta a ICSI pipeta. Součástí takového mikroskopu bývá i laser a je používán i k asistovanému hatchingu. Spermie jsou získávány masturbací nebo metodami MESA či TESE – odebrání přímo z varlat (TESE) či nadvarlat (MESA). Tento zákrok provádí urolog.
Kultivace embrya
  • Kultivace probíhá po dobu 3 dnů (v případě prodloužené kultivace déle) v laboratoři v inkubátorech/kultivátorech (teplota 37 °C, správná koncentrace O2 a CO2).
  • Embrya jsou denně kontrolována a jejich vývoj zapisován nebo kontinuálně sledována kamerou.
Implantace embrya
  • Zpátky do těla matky jsou 3. den (4., 5.) vpravena nejlépe se vyvíjející embrya, či embrya u kterých není očekávána dědičná choroba (preimplantační genetická diagnostika) do dělohy matky.
  • Procedura při níž je skrz děložní krček zavedena tubička s embryi není pro pacientku bolestivá.
  • Počet embryí, která jsou transferována, závisí na věku matky a případně na jejím zdravotním stavu. Většinou se jedná o 1, někdy 2 embrya. Zbylá embrya jsou zpravidla konzervována zmrazením nebo vitrifikací (kryokonzervace) a pokud nejsou v budoucnu využita k transferu, mohou být darována za podmínek stanovených zákonem na vědecké účely.

Další metody související s IVF[upravit upravit | editovat zdroj]

Asistovaný hatching (AH)
  • Při asistovaném hatchingu je šetrně narušena zona pellucida vyvíjejího se embrya. Tím je pak zajištěna větší pravděpodobnost povedené implantace. Narušována může být mechanicky, chemicky či nejčastěji laserem. Zákrok je prováděn na přání pacientky.
Prodloužení kultivace (PK)
Kryokonzervace x rozmrazení
  • Spermie a embrya je možné zmrazit a v případě potřeby rozmrazit a použít. Uchovávají se v tekutém dusíku a tato metoda je nazývána kryokonzervace. Vajíčka se tímto způsobem uchovávat moc nedají.
Preimplantační genetická diagnostika (PGD)
  • Tato metoda umožňuje genetická vyšetření vajíčka (pólového tělíska), případně embrya ještě před implantací do dělohy.

Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit upravit | editovat zdroj]

  • ŘEŽÁBEK, Karel. Asistovaná reprodukce :  průvodce ošetřujícího lékaře. 1. vydání. Praha : Maxdorf, c2008. ISBN 978-80-7345-154-7.
  • DOHERTY, C. Maud a Melanie Morrissey CLARK. Léčba neplodnosti :  podrobný rádce pro neplodné páry. 1. vydání. Brno : Computer Press, 2006. ISBN 80-251-0771-X.
  • MRÁZEK, Milan. Umělé oplodnění. I. 1. vydání. Praha : Triton, 2003. ISBN 80-7254-413-6.