Inaktivace chromozomu X
 | Článek byl zkontrolován učitelem | |||
| Tento článek byl zkontrolován učitelem. | ||||
| Podpis: doc. MUDr. Ondřej Šeda, PhD. | ||||
| Tuto šablonu smějí vkládat jen vyučující. | ||||
Inaktivace chromozomu X či lyonizace nastává v časných fázích vývoje (přibližně ve stádiu embrya tvořeného 100–200 buňkami) v případě, že karyotyp obsahuje více než jeden chromozom X (nejčastěji v případě normálního ženského karyotypu 46,XX; ovšem dochází k němu i u jedinců mužského pohlaví s Klinefelterovým syndromem – karyotypem 47,XXY a u dalších patologických karyotypů s více než jedním X chromozomem). Inaktivace X chromozomu je v každé buňce embrya náhodná, nicméně i trvalá, neboť všechny další buňky vznikající dělením této buňky budou již mít nadále inaktivovaný stejný chromozom, ať již maternálního nebo paternálního původu. Takto inaktivovaný X chromozom představuje ložisko vysoce kondenzovaného chromatinu, patrné jako tzv. Barrovo tělísko nebo sex chromatin. Jedinci s monozomií 45,X stejně jako muži 46,XY, Barrovo tělísko nemají. V procesu inaktivace se uplatňuje X – inaktivační centrum (XIC) a RNA-transkript genu XIST (X Inactivation Specific Transcript; Xq13.2; OMIM: *314670); regulační úlohu pak má transkript genu TSIX (X Inactivation Specific Transcript Antisense; Xq13.2; OMIM: *300181).
Geny uložené v pseudoautozomální oblasti chromozomu X inaktivovány nejsou.
Inaktivace X chromozomu se též nazývá procesem lyonizace na počest britské genetičky Mary Frances Lyonové, která tento proces popsala jako první v roce 1961.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Zdroj
ŠÍPEK, Antonín. Genetika [online]. [cit. 29. 5. 2009]. <http://genetika.wz.cz/>.
