Inbred, příbuzenské sňatky a jejich rizika
Z WikiSkript
Hodnoceno 6x, počet editací 14, počet autorů 8
Děkujeme za Vaše hodnocení (4★)
Inbred znamená křížení mezi příbuznými jedinci. Příbuzní jedinci jsou takoví, kteří mají alespoň jednoho společného předka, maximálně na úrovni pra-prarodiče.
Obsah |
upravit Úvod
- dochází-li k inbredu, zmenšuje se počet heterozygotů a stoupá počet homozygotů (platí pro populaci, i pro jednotlivé rodiny)
- pro zkoumání inbredu byla zavedena alela společného původu – ibd alela (Identical By Descent) – je to taková alela, kterou jedinec zdědil od společného předka
- Koeficient inbreedingu – F = stanovuje pravděpodobnost, že u jedince jsou obě alely daného lokusu ibd alely
- výpočet koeficientu inbredu je založena na skutečnosti, že rodič a jeho potomek mají ½ alel ibd – pak je koeficient inbredu:
- ← kde n = počet generací (spojových čar rodokmenového schématu)
- Kinship koeficient – f = je definován jako pravděpodobnost, že namátkově vybraná alela daného lokusu jednoho jedince je ibd s alelou namátkově vybranou ze stejného lokusu u druhého jedince
- Koeficient příbuznosti – r = pravděpodobnost, že namátkově vybraná alela u dvou příbuzných osob je ibd alela, tedy:
upravit Příbuzenské sňatky
- z klinického hlediska představují zvýšení rizika narození dítěte s autosomálně recesivním (AR), případně polygenně dědičným onemocněním
- za předpokladu, že je choroba vzácná, pak genová frekvence je nízká a pravděpodobnost vzniku homozygota pro alely ibd je relativně vysoká
- nejběžnější sňatky jsou sňatky bratrance a sestřenice a druhého bratrance a sestřenice
- podíl AR dětí narozených ze sňatku bratrance se sestřenicí závisí na genové frekvenci a množství sňatků tohoto typu v populaci – tzv. Dahlbergův vztah = závislost relativního podílu AR homozygotů narozených ze sňatku bratrance se sestřenicí na genové frekvenci a četnosti těchto sňatků v populaci
upravit Inbred v populaci
- modelová populace s inbredem je založena na úvaze, že relativní část populace (F) je plně inbrední a druhá část populace (1 – F) pak panmiktická
- lze dokázat, že rozložení genotypů v populaci je:
Genotyp AA Aa aa Frekvence p (p + Fq) 2pq (1 – F) q (q + Fp)
- v populaci, ve které probíhá inbred, nedochází ke změnám genových frekvencí, ale dochází ke změnám ve frekvenci genotypů (ubývá heterozygotů a přibývá homozygotů)
- koeficienty inbredu pro lidské populace jsou obvykle velmi nízké
- výjimkou mohou být tzv. isoláty – mohou být zeměpisné (ostrovy, horská údolí) nebo společenské (národnost, náboženská sekta)
upravit Genetická zátěž populace
- v populaci se vyskytují alely, které své nositele mohou poškozovat
- účinek těchto škodlivých alel se projevuje ve snížení relativní reprodukční schopnosti jejich nositelů a z populačního hlediska představuje genetickou zátěž populace
- Genetická zátěž = rozdíl průměrné relativní plodnosti od relativní maximální plodnosti:
- může být v populaci udržována rovnováhou mezi mutacemi a selekcí = tzv. mutační zátěž
- je-li zátěž udržována preferencí homozygotů = tzv. segregační zátěž
- zátěž populace je lineární funkcí koeficientu inbredu:
- ← a = velikost zátěže neinbrední populace (F = 0)
- ← b = velikost zátěže inbrední populace
- v genomu jednotlivce je vyjadřována pomocí letálních ekvivalentů = počet alel, které v homozygotní konstituci svého nositele usmrcují
- počet letálních ekvivalentů je metodicky stanovován na základě porovnání o úmrtnosti dětí pocházejících z příbuzenských sňatků s údaji o úmrtnosti dětí pocházejících z nepříbuzenských sňatků
- ze studií: pro člověka platí: 4 letální ekvivalenty na genom jedince
- poškozující ekvivalenty = nejrůznější genetická onemocnění, která poškozují své nositele, ale neprojevují se výraznými změnami plodnosti
- odhadem připadá asi 3 − 8 poškozujících ekvivalentů na genom jedince
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Zdroj
ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 11. 2. 2010]. <http://www.stefajir.cz>.
