Infekční mononukleóza
Z WikiSkript
Hodnoceno 5x, počet editací 14, počet autorů 6
Děkujeme za Vaše hodnocení (4★)
Infekční mononukleóza je infekční onemocnění vyvolané nejčastěji virem Epsteina-Barrové (EBV), vzácněji cytomegalovirem (CMV). Klinicky se projevuje horečkou, povlakovou angínou, lymfadenopatií a hepatosplenomegalií. V České republice patří mezi poměrně častá onemocnění.
Obsah |
upravit Etiologie
- „infekční mononukleóza“ je manifestní primoinfekce způsobená herpetickým virem Epsteina-Barrové (v 80 %)
- „syndrom infekční mononukleózy“ je vyvolaný především cytomegalovirem, vzácně také adenoviry, HIV, HHV 6 či Toxoplasma gondii[1]
- některé zdroje pojmy „infekční mononukleóza“ a „syndrom infekční mononukleózy“ nerozlišují
upravit Epidemiologie
- zdrojem nákazy je nemocný člověk nebo zdravý nosič viru
- EBV přetrvává v organizmu po celý život v latentním stavu a může dojít k jeho reaktivaci (stejně jako u ostatních herpetických infekcí)
- inkubační doba: 30–50 dní, ale někdy i méně
- imunita je dlouhodobá
- k promořování populace dochází od útlého věku, u dětí do 2 let bývá primoinfekce inaparentní
- nejvyšší výskyt je v pubertě, u mladistvých a mladých dospělých mezi 15–24 lety
- nad 40 let se infekční mononukleóza prakticky nevyskytuje
- EBV se přenáší slinami při úzkém kontaktu (líbáním, společným jídlem,..), je možný i přenos transfuzí krve
- CMV se vylučuje slinami a močí, přenos je možný líbáním, sexuální cestou, transfuzí a také transplantací orgánů či kostní dřeně[2]
upravit Patogeneze
- virus infikuje epiteliální buňky faryngu → B-lymfocyty → lymfocyty putují do všech orgánů, proliferují → cytotoxické T-lymfocyty
- pokud nedojde k aktivaci cytotoxických T-lymfocytů, může pokračovat nekontrolovatelná lymfoproliferace se závažným až smrtelným průběhem[2]
upravit Klinický obraz
upravit EBV
- začátek může být náhlý nebo pozvolný s prodromy (bolesti hlavy, břicha, bolestmi v krku, myalgie, nevolnost, nechutenství, únava, pocení)
- typické příznaky:
- horečka (u 90 % dětí; může dosahovat až 40 °C a trvat 10–14 dní)
- pseudomembranózní angína (hypertrofické prosáklé tonzily s oboustrannými povlaky)
- lymfadenopatie (v 90 % případů; zvětšené bývají uzliny submandibulární, kolem kývačů, nuchální, někdy i axilární či inguinální)
- hepatosplenomegalie (hepatomegalie ve 1/3 případů, splenomegalie v 1/2 případů – nejvýraznější ve 2. týdnu)
- některý z příznaků může chybět
- další příznaky:
- petechie na patře (Holzelovo znamení) ve 25–60 % případů
- otoky víček (Bassův příznak) v 1/3 případů
- rash různého charakteru
- rhinolalie
- foetor ex ore
- onemocnění ustupuje do 2–4 týdnů, ale únava, slabost a nechutenství může přetrvávat několik měsíců[2]
upravit CMV
- odlišnosti od EBV infekce:
- absence povlakové angíny
- déletrvající horečka
- hepatosplenomegalie
- méně výrazná lymfadenopatie[2]
upravit Diagnostika
- krevní obraz: leukocytóza, lymfomonocytóza; přítomny velké atypické lymfocyty (reaktivní T-lymfocyty působící cytotoxicky na infikované B-lymfocyty); neutropenie, lehká trombocytopenie
- jaterní testy: elevace transamináz (obvykle 2–3×, ale někdy i 10× a více)
- EBV: průkaz heterofilních protilátek (Paul-Bunnelova reakce – u malých dětí často negativní; OCH-Ericsonův test) a specifických protilátek metodou ELISA (VCA – kapsidový antigen, EA – časný antigen, EBNA – jaderný antigen), event. PCR
- primoinfekce: vzestup IgM a IgG proti VCA, poté i EA, chybí Ig proti EBNA
- latentní stadium: pozitivní Ig proti EBNA
- reaktivace infekce: IgG proti VCA, EBNA, EA a někdy i IgM proti VCA
- CMV: průkaz specifických protilátek[2]
upravit Komplikace
- obstrukce dýchacích cest hypertrofií tonzil a lymfadenopatií
- hematologické – mírná trombocytopenie bez krvácivých projevů, vzácně aplastická anémie a autoimunitní hemolytická anémie
- neurologické – serózní meningitida, meningoencefalitida, cerebelitida, myelitida, syndrom Guillain-Barré
- ruptura sleziny (nejčastěji ve 2.–3. týdnu onemocnění; projevy: bolesti břicha a příznaky hemoragického šoku)
- vzácně: kardiální – myokarditida, perikarditida; nefrologické; plicní; rhabdomyolýza
- Duncanův syndrom – fatální průběh primoinfekce EBV u chlapců s primární imunodeficiencí (X-vázaný lymfoproliferativní syndrom)[2]
upravit Léčba
- symptomatická, klidový režim, jaterní dieta, hepatoprotektiva, vitaminy, antipyretika,…
- onemocnění podléhá hlášení, izolace není nutná
- po prodělání infekční mononukleózy je vhodná půlroční dispenzarizace (celkový stav, krevní obraz, jaterní testy)[2][3]
CAVE: Při podání ATB aminopenicilinové řady dochází v 90–100 % případů k výsevu výrazného červeného splývajícího makulopapulózního exantému někdy až hemoragického charakteru.[2]
upravit Odkazy
upravit Externí odkazy
upravit Reference
- ↑ HAVLÍK, J, et al. Infekční nemoci. 2. vydání. Galén, 2002. s. 144-145. ISBN 80-7262-173-4.
- ↑ a b c d e f g h AMBROŽOVÁ, H. Infekční mononukleóza. Pediatrie pro praxi [online]. 2005, roč. 6, vol. 5, s. 244-246, dostupné také z <www.pediatriepropraxi.cz>. ISSN 1803-5264.
- ↑ HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 619-621. ISBN 80-7262-178-5.
