Infekce v novorozeneckém věku

Mezi infekce v novorozeneckém věku řadíme:

• novorozeneckou sepsi
• meningitidu
• omfalitidu
• osteomyelitidu, artritidu
• konjunktivitidu
• mastitidu
• paronychium^[1]

V novorozeneckém věku se také projevují prenatální infekce:

• TORCH
• Vrozená syfilis (lues connata)

Obsah 1 Rizikové faktory 2 Postnatální sepse 3 Meningitida 4 Konjunktivitida 5 Omfalitida 6 Mastitida 7 Osteomyelitida, artritida 8 Paronychium 9 Odkazy 9.1 Externí odkazy 9.2 Reference 9.3 Zdroj 9.4 Použitá literatura

upravit Rizikové faktory

Rizikové faktory pro vznik infekce v novorozeneckém věku:

• vystavení plodu infekci (akutní infekce matky, osídlení porodních cest…) a nezralá imunita dítěte (absence IgM, nízká hladina komplementu…)
• prematurita, nízká porodní hmotnost, předčasný odtok plodové vody, infekce matky kolem porodu (infekce močových cest), zkalená plodová voda (chorioamnionitis), špatné sociální poměry matky, děti s defekty imunity a metabolickými vadami^[1]

Vstupní brána: ascendentní cesta při odtoku vody, vdechnutí, sliznice, spojivka, pupečník…

Nejčastější agens: Streptococcus agalactiae (GBS), Enterobacter, Chlamydia, Mycoplasma, Virus varicella-zoster (VZV), Virus Herpes simplex (HSV), Enteroviry

upravit Postnatální sepse

Novorozenecká sepse je bakteriální onemocnění charakterizované klinickými příznaky s bakteriemií. Ve 25 % případů postihuje i mozkové pleny (meningitida) a významně se podílí na morbiditě a mortalitě novorozenců. Postihuje zhruba 2 % živě narozených (incidence stoupá s nezralostí), při předčasném odtoku plodové vody (PROM) je incidence 3−5 %.^[2]

• je buď časná (adnátní) nebo pozdní (nozokomiální)
  • časná sepse – do 3. dne, vysoká mortalita, fulminantní průběh
    • agens: nejčastěji GBS a Escherichia coli, dále S. aureus, pneumokok, Listeria
  • pozdní sepse – po 3. dni, často při pobytu na JIP, častěji jsou lokalizované (pneumonie, meningitida, pyelonefritida)
    • agens: hlavně G−: E. coli, Klebsiella, Pseudomonas, ale i S. aureus a S. epidermidis, Serratia, Candida albicans, listerie, Haemophilus influenzae

• rizikové faktory: nezralost, infekce matky, předčasný odtok plodové vody (PROM), adnátní infekce, stavy po KPR, asfyxii, aspiraci mekonia, invazivní výkony
• hlavní vektor: ruce personálu
• cesty průniku infekce: hematogenní, transplacentární, aspirace infikované plodové vody, osídlení kůže nebo sřeva novorozence, vertikální přenos z matky na novorozence během porodu^[2]

• klinické projevy: nespecifické, variabilní – změny chování, termonestabilita, tachypnoe, tachykardie, hypotenze, špatné periferní prokrvení, nechutenství/zvracení/průjem, metabolické příznaky,…

• terapie zpočátku empirická (do výsledků kultivace a citlivosti) – používáme dvojkombinace ATB
  • na časnou sepsi – aminopenicilin + aminoglykosid 7–10 dní i. v. (Augmentin + Gentamicin)
  • na pozdní sepsi – snažíme se cíleně dle osídlení oddělení, příp. širokospektrá ATB
• komplexní intenzivní péče, monitoring

upravit Meningitida

• nejčastěji v 1. měsíci života, má vysokou mortalitu (30–60 %), přes 50 % přeživších má trvalé následky
• nejčastější agens: streptokoky B (GBS) a E. coli
• klinické příznaky: podobné jako u sepse, napjatá velká fontanela je obvykle pozdním příznakem
• terapie: lékem 1. volby je dvojkombinace ATB ampicilin + gentamicin, dále dle citlivosti (vhodné např. cefalosporiny III. generace (ceftriaxon, …))

upravit Konjunktivitida

• agens: chlamydie, stafylokoky, streptokoky, Haemophilus influenzae, E. coli
• prevence: už na porodním sále vykápneme oči Ophthalmo-Septonexem
• terapie: u hlenové sekrece Ophthalmo-Septonex, u hnisavé lokálně ATB (Pamycon, Floxal…)
• při dlouhotrvající sekreci nereagující na ATB je nutné myslet na neprůchodnost slzných kanálků
• při purulentní perzistující konjuntivitidě špatně reagující na lokální ATB je nutno pomýšlet na Chlamydii trachomatis – na ní je nutné nasadit celkově makrolidy

upravit Omfalitida

• klinický obraz: zarudnutí a hnisavá sekrece z pupku, při diseminaci jsou i známky celkové infekce
• nejčastější agens: S. aureus
• terapie: ATB dle citlivosti, lékem 1. volby jsou cefalosporiny I. generace, penicilin stabilní na betalaktamázy nebo ampicilin
  • čistit spodinu pupku, hospitalizovat

upravit Mastitida

• nejčastěji ve 2. – 3. týdnu
• klinický obraz: zarudnutí, zduření, bolestivost a hnisavá sekrece prsní žlázy
• terapie: ATB dle citlivosti, u abscesu – incize, drenáž
• dif. dg.: nutno odlišit hormonální reakci (Halbanova reakce)

upravit Osteomyelitida, artritida

• nejčastěji bývá postižen proximální humerus a femur
• klinické příznaky: omezení pohyblivosti končetin, bolestivost, zarudnutí či otok, příp. celkové příznaky
• vyšetření: typicky je vysoká sedimentace erytrocytů, rtg může být zpočátku normální

upravit Paronychium

• prevence: nestříhat nehty v prvních týdnech života
• při izolovaném výskytu léčit lokálně (setřít lihem, koupele v hypermanganu, Framykoin)
• při mnohočetném výskytu ATB celkově – lékem 1. volby jsou cefalosporiny I. generace

upravit Odkazy

upravit Externí odkazy

• JEŽOVÁ, Marta, Sylva HOTÁRKOVÁ a Katarína MŮČKOVÁ, et al. Hypertextový atlas novorozenecké patologie : Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online], ©2010. Poslední revize 27.9.2011, [cit. 26.11.2011]. ISSN 1801-6103. <http://portal.med.muni.cz/clanek-527-hypertextovy-atlas-novorozenecke-patologie.html>.

upravit Reference

1. ↑ ^{a b} HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 82. ISBN 80-7262-178-5.
2. ↑ ^{a b} MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 30-31. ISBN 978-80-247-2525-3.

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.

upravit Použitá literatura

• HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.