Infekce vyvolané Escherichia coli
Obsah |
Escherichia coli je gramnegativní bacil, který je běžným komensálem tlustého i tenkého střeva. E. coli vyvolává:
- specifická průjmová onemocnění – hlavně u kojenců, ale i u dospělých
- nespecifická střevní (nákaza většinou exogenní) i extraintestinální onemocnění (nákaza většinou endogenní)
Typizace E. coli
- podle tělového, kapsulárního a bičíkového antigenu
- lidská E.coli může nakazit zvířata, zvířecí člověka ne
Střevní infekce E. coli
- infekce u dětí vyvolávají E. coli, které se uchytí v tenkém střevě – k tomu potřebují kolonizační faktor (CFA), díky němuž přilnou ke sliznici na plazmidu
- dělí se podle produkujícího toxinu
- ETEC – enterotoxické kmeny (inkubace 9–12 hodin)
- EIEC – enteroinvazivní (inkubace 10–18 hodin)
- EPEC – enteropatogenní (inkubace 9–12 hodin)
- EHEC – enterohemoragické (3–8 dní)
- EAggEC – enteroaggregativní
ETEC
- průjmy v tropech, pro onemocnění existují různé názvy (cholera–like disease, průjem cestovatelů apod.)
- syndrom odstavených dětí – u dětí s karencí živin za špatných hygienických podmínek – po odstavení od prsu má dítě průjmy
- způsobeny termolabilním či termostabilním enterotoxinem, produkce v tenkém střevě
- v mírném pásmu se nevyskytuje
EPEC
- tyto průjmy bývaly metlou novorozeneckých a kojeneckých oddělení
- dosud se vyskytují
- patogeneze není zcela objasněna, asi 14 sérotypů
- prudké průjmy a zvracení – rychlá dehydratace
- zdroj infekce – dospělí nosiči
EIEC
- spíše větší děti a dospělé, průběh připomíná bacilární úplavici („kolidysentérie“)
- dochází k nevůli až zvracení, horečka, bolesti břicha, stolice se rychle mění ve vodnatou s hlenem a žilkami krve
- tenesmy (neovladatelné nutkání na stolici)
- toxin jim umožňuje průnik do buněk epitelu střev (jako ashigely, …)
EHEC
Kmeny nesoucí tělový antigen O157 jsou označovány jako EHEC (enterohemoragická E. coli), někdy také jako STEC (shiga-like toxigenní), nebo VTEC (verotoxigenní)[1].
Průnik do organismu je obdobný jako u ostatních kmenů. Mikroby pak adherují ke kartáčovému lemu enterocytů. Rozrušeným epitelem pak prochází do krevního oběhu verotoxin (shiga-like toxin), který vede k poškození erytrocytů a agregaci trombocytů a k následnému vzniku hyaliních trombů. Spolu s uvolněnými látkami z poškozených epitelí (především endotelin) tak přispívají tromby k selhání průtoku krve ledvinami a rozvíjí se tzv. hemolyticko-uremický syndrom.
Narušení střevní sliznice je spojeno s únikem tekutin a krve do střeva. To vede k těžkým krvavým průjmům napodobujícím shigelózu.
Terapie
- lehčí formy – p.o. rehydratace, hladová dieta;
- těžší formy – hospitalizace, parenterální úprava homeostázy;
- ATB se běžně neužívají, případně aminoglykosidy;
- jinak adsorbencia (Smecta®), žvočišné uhlí a dezinfekcia (Endiaron®).
Extraintestinální infekce E. coli
- většinou neobvyklé sérotypy, často dost odolná na ATB
- většinou endogenně při oslabení imunity
- E. coli patří mezi nejčastější původce infekce močových cest
- u malých dětí – sepse, meningitidy, u starších jedinců – infekce močových a žlučových cest
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ HORÁČEK, Jiří, et al. Základy lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0006-4.
Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
- LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.